Ve zprávě „Cenová válka energie – shrnutí ochranných opatření na trzích v Polsku a Evropě“ experti z Agentury pro trh s energií (ARE) pověření Polským energetickým výborem pro elektřinu analyzovali ochranná opatření přijatá evropskými zeměmi v reakci na energii krize – od září 2021 do ledna 2023. Podle údajů uvedených ve studii evropské země vyčlenily 758 miliard eur na ochranu spotřebitelů energie před dopady energetické krize způsobené ruskou politikou a agresí této země proti Ukrajině.

Autoři zprávy poukazují na to, že navzdory „bezprecedentním“ výdajům se ceny energií v některých zemích zvýšily „o více než 100 procent“.

Jak bylo uvedeno, Polsko pro tento účel vyčlenilo „poměrně skromné ​​prostředky – ekvivalent 12,4 miliardy eur“. Podle expertů se jí ale daří zvládat růst cen energií lépe než v jiných zemích. „Díky tomu zůstávají ceny energií pro koncové uživatele v Polsku jedny z nejnižších v Evropě,“ poznamenali.

Bylo oznámeno, že během tohoto období 27 z 29 analyzovaných zemí zavedlo snížení DPH nebo daně z energie a převody hotovosti zranitelným příjemcům.

Zpráva uvádí, že většina zemí přistoupila k regulaci maloobchodních cen elektřiny, jednorázové dani a podpoře firemních zákazníků. Odborníci poznamenali, že všechna tato řešení využívalo i Polsko. Pouze několik zemí se rozhodlo regulovat velkoobchodní ceny energií a podporovat státní podniky.

„Polsko dosáhlo jednoho z nejhospodárnějších představených řešení ochrany. Nárůst cen elektřiny pro domácnosti u nás činil pouze 12,9 %, zatímco výdaje na individuální ochranu spotřebitele jen kolem 2 %. HDP“, řekl Andrzej Bondyra, viceprezident Agentury pro trh s energií. Upozornil, že ve stejném období Francie zaznamenala zhruba 20procentní nárůst cen energií. elektřina pro domácnosti asi o 3,8 až 4 procenta. Národní HDP. „Tyto hodnoty v Německu byly 40 procent a 40 procent a 7,5 procenta HDP a ve Velké Británii 90 procent a méně než 4 procenta HDP,“ dodal Bondyra.

Zdůraznil, že polský úspěch v kontrole cen byl mimo jiné způsoben: polským energetickým mixem, který stále spoléhá na uhlí z domácích dolů. „Polsko bylo proto méně ovlivněno prudkým nárůstem cen surovin na světových trzích pozorovaným v roce 2022,“ dodal.

Odborníci však připomněli, že v roce 2021 se ceny EU ETS (emisní povolenky CO2-PAP) zvýšily z přibližně 20 eur na přibližně 80 eur za tunu a „tak vysoká cena – navzdory značným výkyvům v únoru a létě 2022 – zůstává až dosud“. Jak uvedli, znamená to, že náklady výrobců elektřiny v Polsku zůstanou vysoké i přes pokles cen surovin oproti loňskému roku.

„Na přelomu let 2022 a 2023 ceny plynu a uhlí na světových trzích mírně klesly a stabilizovaly se, ale zůstávají mnohem vyšší než před dvěma lety. Výrobci energií nyní navíc nesou náklady na nákup surovin na futures trhu v roce 2022 v nejvyšších cenových hladinách,“ vysvětlil Bondyra.

Autoři zprávy zdůrazňují, že i přes současnou krizi je díky ochranným opatřením zavedeným v Polsku možné udržet „relativně nízké ceny energií – zůstávající výrazně pod evropským průměrem – pro koncové uživatele“. Podle údajů uvedených ve zprávě zaplatily polské domácnosti během druhé poloviny roku 2022 v průměru 0,1092 EUR čistého za kilowatthodinu, zatímco průměr za celou Evropskou unii byl téměř třikrát vyšší, tedy 0,2716 EUR.

„Levnější než v Polsku to bylo jen v některých balkánských zemích – Srbsku, Albánii, Bosně a Hercegovině – a Maďarsku. Nejdražší – více než 40 eurocentů za kWh – zaplatily domácnosti v České republice a Řecku,“ uvádí zpráva.

Odborníci dodali, že ceny pro malé a střední podniky (spotřeba 2-20 GWh ročně) v tomto období patřily také k nejnižším v Evropě. „V Polsku platili v průměru 0,1084 EUR čistého za 1 kWh. Bylo to levnější než na Islandu, v Černé Hoře a Bosně a Hercegovině. Společnosti v Itálii, Bulharsku a Řecku musely platit více než 30 eurocentů za kWh,“ uvádí zpráva.

Bylo konstatováno, že v roce 2023 zůstávají ceny energií v Polsku pro domácnosti pod evropským průměrem. Podle výpočtů analytiků AER byla průměrná hrubá cena (včetně DPH) k 30. červnu 2023 v Polsku ekvivalentní 0,16 EUR za 1 kWh. Odborníci vysvětlili, že výpočty předpokládaly, že domácnost překročila limit spotřeby za zvýhodněnou cenu. Zdůraznili, že domácnosti, které tyto limity respektují, budou v roce 2023 platit pouze 0,11 eur hrubého.