Komunita ve znamení blokujemyorlen.pl přišla s nápadem na jinou formu protestu – „Nenakupuji v obchodě Orlen“.

V červnu demonstrovali řidiči rozhořčení vysokými cenami pohonných hmot na stanicích PKN Orlen po celém Polsku. Přestože o akci bzučel internet, jen málo nespokojených účastníků se samotných protestů nezúčastnilo. Obvykle se sjelo kolem deseti aut, jejichž řidiči tankovali za haléře, čistili auta nebo jen pod výdejním stojanem, kontrolovali, zda je pod kapotou svých vozidel vše v pořádku. Tak tomu bylo i v Białystoku (FOTO).

Nyní komunita ve znamení blokujemyorlen.pl přišla s nápadem na další formu protestu – „Nenakupuji v obchodě Orlen“.

– Vyzýváme všechny, aby bojkotovali produkty prodávané v zařízeních řetězce Orlen (StopCafe) – podle našeho názoru tato forma protestu reálně přispěje k poklesu příjmů tohoto odvětví podnikání se sídlem v Płocku. Bojkot tankování na stanicích „národního šampiona“ ho o příjem nepřipraví, protože petrochemické závody monopolu Płock dodávají (prodávají) surovinu i společnostem BP, Shell a CircleK, takže věříme, že efektivně vyjádříme své nespokojenost ignorováním produktů dostupných v prodejnách stanic Orlen – vysvětlují iniciátoři akce.

Doporučují vám sdílet infografiku propagující akci mezi přáteli a pověsit je v jejich městech. Jak tvrdí, „pouze společně můžeme dosáhnout cíle ukázat naši nespokojenost s politikou Orlenu a vlády. Pouze konzistentní činy přinesou hmatatelné výsledky.“

Iniciátoři vyzvali, aby na nádražích nekupovali rychlé občerstvení, kávu, nápoje a tabák. Prodejna čerpacích stanic podle jimi prezentovaných údajů zvyšuje obrat o 6 %. Obrat jednoho obchodu je v průměru 2,1 milionu ročně, 75 % zisku tvoří prodej tabáku, chovných psů a léků. Orlen do své nabídky zavádí nejen gastronomii, obchod či kavárnu, ale také vlastní značky. Právě díky nim monopolní stanice vítězí. Ne méně než 66 % lidí se zeptalo, kde pili kávu za posledních 30 dní, uvedlo čerpací stanice.

Podle údajů Evropské komise, na které se odvolávají, vzrostla od února cena benzinu v Polsku o 50 %, což je nejvíce v Evropské unii. Nejmenší nárůst – o 7% v Itálii. Pro srovnání v Německu 12 %, v ČR 22 % a v Litvě 36 %.