V České republice se nedávno začalo diskutovat o návrhu upustit od principu jednomyslnosti při hlasování o nejdůležitějších evropských otázkách. Češi tuto možnost zvažují zejména ve světle války na Ukrajině a vize rozšíření EU.

– V debatě na národní politické scéně musíme zvážit různé návrhy směřující ke zlepšení řízení Evropské unie, řekl český prezident ve svém říjnovém projevu na College of Europe v Bruggách. Pierre Pavel.

Ve svém projevu diskutoval o výzvách, kterým Evropská unie v uplynulém roce čelila, zejména kvůli dopadům války na Ukrajině. V této souvislosti hovořil o nových sankcích proti Rusku a podpoře Ukrajiny. Jedná se o akce, které vyžadují jednomyslný souhlas členských států EU.

Na evropské úrovni probíhá diskuse o reformě rozhodovacího procesu a možnosti upustit od jednomyslného hlasování v rámci Unie o některých nejdůležitějších otázkách. Impulsem k debatě na toto téma byly závěry Konference o budoucnosti Evropy, která se konala v roce 2022. Zastánci tohoto řešení věří, že zlepší rozhodování v EU.

Aktuálně má každý členský stát EU právo veta při hlasování o otázkách, které země považují za „zvlášť citlivé“, jako je společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP), ale také zdanění nebo přijímání nových členů do Unie.

Většina hlasování je však založena na pravidle kvalifikované většiny. Aby byl návrh přijat v Radě EU, je potřeba koalice 15 zemí, které dohromady představují alespoň 65 procent. celkový počet obyvatel EU.

Některé země EU však požadují zrušení zásady jednomyslnosti a odstranění hlasování kvalifikovanou většinou o těchto nejdůležitějších otázkách, včetně těch, které se týkají SZBP. Podle těchto zemí by to zlepšilo schopnost Unie reagovat na krizové situace a čelit mnoha novým zahraničněpolitickým výzvám.

V tomto ohledu je vyvíjen tlak i na země, které se dosud k možnosti upuštění od veta vyjadřovaly skepticky. Jednou z těchto zemí je i Česká republika, kde je debata na toto téma úzce spjata s ruskou agresí proti Ukrajině. Česká republika je zemí, která má velký vliv na vztahy mezi Evropskou unií a Ukrajinou. Jsou také strategickým partnerem Ukrajiny, a to i dlouhodobě.

Důkladná diskuse

Probíhající debata v České republice o možnosti přehlasování unijního veta „zůstává opatrná a vágní“, řekl. Tomáš Weissprofesor mezinárodních vztahů na Univerzitě Karlově v Praze, v rozhovoru pro EURACTIV.cz.

– Je známo, že politici nevědí, co vlastně v Evropské unii znamená kvalifikovaná většina, co znamená princip jednomyslnosti, o jakých otázkách se hlasuje, jak Česká republika využívá svého veta a jaké jsou výhody a nevýhody tzv. princip jednomyslnosti. a udělalo to hlasování kvalifikovanou většinou – vysvětlil.

Obzvláště opatrná je česká pětikoalice, kterou tvoří konzervativní Občanská demokratická strana (ODS), liberálně-konzervativní Tradiční odpovědnost Dobrobyt 09, KDU-ČSL, centristická Pirátská strana a Starostové a nezávislí. . o debatě o kvalifikované většině v Evropské unii.

Ve svém projevu na konferenci českých velvyslanců předseda vlády Petr Fiala (ODS) varovala před dopady rozšíření principu kvalifikované většiny do nových oblastí evropské politiky.

„Probíhající diskuse o změnách nás nejen neposílí, ale mohou dokonce podkopat dnes již nepostradatelnou dohodu a spolupráci (mezi zeměmi EU – pozn. red.),“ řekl.

Na druhé straně ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) v nedávném rozhovoru v Českém rozhlase tvrdil, že „upuštění od veta vůbec nepředstavuje opuštění národních zájmů a tím méně zradu státu nebo vzdání se suverenity národní“.

Téma pro evropské volby

Otázka opuštění principu jednomyslnosti vyvstává i v České republice v souvislosti s blížícími se volbami do Evropského parlamentu a někdy bývá nastolena během předvolebních debat. Tam jsou názorové rozdíly mezi různými stranami, a to i v rámci vládní koalice, viditelnější.

– Právo veta při hlasování členských států musí být zrušeno, protože to činí Evropskou unii nerozhodnou a neschopnou jednat – řekl Marcel Kolaja, europoslanec České pirátské strany a hlavní kandidát této skupiny v letošních evropských volbách. při debatě v České televizi.

další český europoslanec, Veronika Vrecionová ODS proti opuštění principu jednomyslnosti se domnívá, že „otázku odstranění práva veta mohou využít populisté požadující vystoupení z Evropské unie“.

Podle ní voliče přesvědčí, že odstranění veta „umožní kvalifikované většině hlasovat slaběji než menšině v otázkách týkajících se zahraniční a bezpečnostní politiky a daní“.

Česká opozice je spíše proti změně způsobu rozhodování v rámci Evropské unie.

– Právo veta je pro nás naprosto zásadní. (…) Nástroj veta staví všechny členské státy do stejné pozice. Pokud toto právo ztratíme, náš hlas by mohl výrazně ztratit na významu a mohli bychom se stát takříkajíc zemí druhé kategorie (v Evropské unii – pozn. red.) – řekl hlavní kandidát strany ANO bývalého premiéra. . Andrej Babiš pro evropské volby Klára Dostálová.

Česká republika své veto použila jednou – u piva

Mnoho českých politiků říká, že opuštění veta by se mohlo stát „hrozbou pro české národní zájmy“.

Na druhou stranu je třeba přiznat, že Česká republika tohoto práva v posledních letech příliš nevyužívá. Za dvacet let svého členství v EU (Česká republika vstoupila do EU s Polskem v roce 2004) je použila pouze jednou. Případ se týkal… piva.

V roce 2006 chtěla EU zvýšit daň na pivo. Česká republika, která má nejvyšší spotřebu piva na hlavu za tři desetiletí, brala návrh na zvýšení daní jako věc národní hrdosti.

Weiss se ale domnívá, že změny ve způsobu rozhodování v rámci Evropské unie by mohly České republice přinést i určité výhody.

– Radikální postoj jako „žádná změna“ nedává smysl. Za prvé proto, že rozšíření seznamu oblastí, ve kterých bude možné hlasování kvalifikovanou většinou, by nám podle něj mohlo prospět.

– Za druhé, máme požadavky i na další země, například ohledně rozšíření (EU – pozn. red.), takže se musíme tak či onak dohodnout.