Právě Česko varovalo Polsko před možným ohrožením jednoho z letišť země Evropské unie. Dne 9. dubna 2010 obdržela česká kancelář systému SIRENE působící v schengenském prostoru naléhavou informaci, že na jednom z letišť Evropské unie může být napadeno a uneseno letadlo – vyplývá z dokumentů získaných portálem wPolityce.pl.

Informace o hrozbě byla zaslána na policejní ředitelství. Fax zaslaný policejním ředitelstvím obsahoval informaci, že „kancelář Sirene Česká republika zaslala naléhavou informaci, z jejíhož obsahu vyplývá, že V blízké budoucnosti bude na jednom z letišť Evropské unie odkloněno letadlo směřující do Iráku. (…) Výše ​​uvedené informace předávám za účelem informování příslušných služeb a přijetí vhodných opatření.

Tento dopis byl zaslán 9. dubna nejprve Středisku vládní bezpečnosti a poté distribuován RCB. V reakci na poslanecký dotaz poslance Marka Opioły RCB vysvětluje, že signál byl vyslán: na protiteroristické středisko Agentury pro vnitřní bezpečnost, na Generální ředitelství pohraniční stráže, na Operační službu ozbrojených sil , zpravodajské službě. , Národní bezpečnostní úřad, Ministerstvo zahraničních věcí a Národní středisko pro koordinaci a ochranu obyvatelstva při HZS ČR.

Kromě toho byly informace předány (prostřednictvím SMS) stálé operační službě předsedy vlády, státního tajemníka Ministerstva vnitra a správy pana Adama Rapackiho a také mluvčímu Ministerstva vnitra a Správa.

– čteme v dopise podepsaném ředitelem RCB Markem Komorowským.

RCB v dokumentu informuje, že kopie všech dokumentů souvisejících s katastrofou ve Smolensku zpracovaných Centrem budou poskytnuty MP Opiola „co nejdříve“.

Z dopisů, které jsme získali, je zřejmé, že znalost možného ohrožení jednoho z letadel v zemi Evropské unie by měla být téměř univerzální. Jak píše portál wPolityce.pl, Vojenská zpravodajská služba i Bezpečnostní úřad potvrdily, že informaci o tomto varování obdržely 9. dubna. Zdá se tedy, že tato zpráva je polským institucím odpovědným za národní bezpečnost dobře známá.

Co ale překvapuje i dnes, je to tyto zprávy neměly žádný vliv na bezpečnost letu s prezidentem Polské republiky na palubě. Let se uskutečnil jen den poté, co Polsko obdrželo varování o ohrožení jednoho z unijních letadel. Navzdory tak důležitému signálu – zaslanému nejdůležitějším institucím v Polsku – nebyla od 04. 10. zvýšena úroveň bezpečnosti letu. Činnost služeb navíc v tomto případě nesplňovala ani minimální požadavky, o čemž svědčí skutečnost, že prokuratura podala stížnost na zástupce vedoucího bezpečnostního úřadu generála Pawla Bielawnyho kvůli činnosti úřadu spojeného na organizaci letu.

Jak je vidět, příchod informace o vzdušném ohrožení Polska neměl žádný vliv na přístup služeb k letu nejvýznamnější polské osoby. A to i v případě, že dopis, který citujeme, jasně uvádí, že informace jsou zasílány „za účelem informování příslušných služeb a přijetí vhodných opatření“. Nebyla přijata žádná opatření k zabezpečení letu do Smolenska.

Navíc zprávy týkající se varování před 10. 4. nesouvisely s katastrofou ve Smolensku, a to ani po tragédii. Jak informoval týdeník „Sieci“, 11. dubna zaslalo Vládní středisko pro bezpečnost denní zprávu, ve které se uvádí, že v Polsku nenastaly žádné události, které by mohly vést ke zvýšení teroristické hrozby v Polské republice. Tento závěr byl učiněn na základě zpráv Agentury pro vnitřní bezpečnost, která v den smolenské tragédie neshledala žádnou situaci vedoucí k nárůstu teroristické hrozby na území Polské republiky. Proč došlo k závěru, že ve Smolensku k žádnému útoku nedošlo? Proč nebyla varování z 9. dubna spojena s tragédií?

ČTI TAKÉ: ODHALUJEME! 10/04 ABW neinformovalo Vládní bezpečnostní středisko o ničem, co by „mohlo vést ke zvýšení teroristické hrozby proti Polské republice“.

Tajemství činnosti nejvýznamnějších polských tajných služeb jsme se nemohli dozvědět. Přestože mimo jiné SKW, SWW, BOR, MON, BBN, úřad předsedy vlády odpověděl na portálu wPolityce.pl na dotazy ohledně varování před 10. 4., Agentura pro vnitřní bezpečnost od 6. prosince mlčela a záležitost nekomentovala. Akce Agentury pro vnitřní bezpečnost jsou v této věci jen prázdné. Otevřenou otázkou zůstává otázka oběhu informací souvisejících se záznamy.

ČTI TAKÉ: Nepochopitelné ticho Agentury… Cynismus živí nejistotu veřejného mínění? Chce Agentura vnitřní bezpečnosti něco skrýt o varováních před 10. 4.?

Jak jsme psali v prosinci 2012, Národní bezpečnostní úřad i kancelář premiéra zdůrazňovaly, že o hrozbě ani varování nic nevědí.

Kancelář předsedy vlády v dopise naší redakci vysvětlila:

Informace o hrozbách proti letadlům zemí NATO v období před katastrofou ve Smolensku (od začátku roku 2010) nedosáhla na útvar speciálních služeb v Kanceláři předsedy vlády.

Kancelář prezidenta vysvětlila:

Informujeme vás, že Kancelář prezidenta Polské republiky nedisponuje žádným dokumentem, který by mohl potvrdit vámi požadované informace.

BBN také tvrdil, že nezaznamenal žádné signály ohrožení:

Z analýzy evidence dokumentů přijatých Národním bezpečnostním úřadem v období před 10. dubnem 2010 vyplývá, že žádný subjekt neposlal Úřadu národní bezpečnosti informace nebo varování týkající se plánovaného útoku na letadla zemí NATO nebo jiné hrozby proti letadlům zemí NATO.

ČTI TAKÉ: ODHALUJEME! Národní bezpečnostní úřad, předsednictvo a kancelář předsedy vlády o těchto varováních nevěděly až do 4.10. Kdo ignoroval znamení nebezpečí?

Jelikož však RCB v dopise adresovaném poslanci Marku Opiołovi informuje, že dopisy byly zaslány mimo jiné Národnímu bezpečnostnímu úřadu, Ministerstvu zahraničních věcí a Stálé operační službě předsedy vlády, jakož i ministři – Adam Rapacki, co se s nimi stalo? Proč o těchto varováních nevědí Národní bezpečnostní úřad a kancelář premiéra? Mohly nejdůležitější státní instituce v této aféře lhát? Nebo možná byly materiály v tomto případě zničeny?

Na tyto otázky je dnes bohužel těžké odpovědět, především kvůli aktivitám a rozhodnutím úřadů, které v případě Smolenska vyvolávají mnoho dalších otázek.

Jedno je jisté: pochybnosti o fungování služeb v Polsku 10. dubna 2010 jsou stále vážnější. V kontextu se zdá skandální, že téměř všichni vedoucí oddělení dostali povýšení hned po 10. dubnu 2010…

Stanisław Zaryn

DALŠÍ INFORMACE O TOMTO TÉMATU:

ODHALUJEME! Vojenské zpravodajství obdrželo před 10. dubnem varování před možnou hrozbou proti letadlu přilétajícímu z některé ze zemí Evropské unie.

Vyloučit prezidenta. Nelítostná válka vlády proti Lechu Kaczyńskému vyústila v hrubé zanedbání služeb

TŘI OTÁZKY pro Bogdana Święczkowského. „Pokud se informace o varováních nedostaly k nejdůležitějším institucím, znamená to hrubou nedbalost.“

Signál hrozby před 10. dubnem 2010. Speciální služby o tom věděly, ale nereagovaly, což znamená, že Polsko nemá speciální služby…

ODHALUJEME! Před 10. 4. si BOR uvědomoval hrozbu spojenou s útokem jednoho z letadel v EU. Ujišťuje, že provedl všechny postupy…