Od večerky k politice: Vietnamci v ČR | evropské | DW

Reklamní nápisy ve vietnamštině, obrovské labyrintové tržiště, zašlé haly, malé i velké obchody, restaurace nabízející vše od jídla s sebou až po dobré jídlo – to je Sapa, kousek Vietnamu uprostřed České republiky. Vietnamské tržní město hlavního města Prahy je ekvivalentem čínské čtvrti v New Yorku, San Franciscu a Londýně. Je také známá jako Malá Hanoj. Zde, v pražské čtvrti Libuš, na jižním okraji české metropole, žije a pracuje několik tisíc Vietnamců na 350 000 metrech čtverečních. Komplex je mnohem víc než jen obrovský trh: Sapa je centrem vietnamské komunity v České republice. Místo je tak výjimečné, že zde dokonce existuje cestovní kancelář Sapa Trip, která pořádá okružní jízdy po tržnici.

Malý Vietnam na okraji Prahy

Je čtvrtek odpoledne a Vietnamci převažují mezi prodávajícími a kupujícími, stejně jako v restauracích, v kadeřnictví nebo v buddhistickém chrámu. „Chodíme sem nakupovat vietnamsky,“ říká mladá žena. „Tady máme všechno, jako ve Vietnamu.“ A mladý Vietnamec s českým křestním jménem Jan dodává: „Pro nás je to víc než tržnice. Je to náš malý vietnamský svět.“

Trh v Sapě na jihu Prahy láká na malé i velké obchody

Na některých místech by zdravotní inspektor asi povytáhl obočí. Podivně exotické nabídky přitom lákají například na stánky se zeleninou a ovocem pro Čechy zcela neznámé. Přesto sem mnozí z nich rádi jezdí nakupovat. Jako padesátiletá Helena Vodenková z Prahy. „Je tu široká nabídka zeleniny, ovoce, mořských plodů, asijských omáček nebo koření. A není to drahé,“ říká. Musí však platit v hotovosti, protože karty zde nepřijímají. Dokonce i vietnamský pár, který provedl skupinový nákup v hodnotě 700 eur v obrovském supermarketu, zaplatil balíkem hotovosti.

hostující pracovníci a obchody se smíšeným zbožím

Vietnamská komunita, jejíž počet se pohybuje mezi 60 000 a 100 000, je oficiálně třetí největší etnickou menšinou ve státě s 10 miliony obyvatel, kterým je Česká republika, po Slovácích a Ukrajincích. Je výjimečný nejen svou velikostí, ale i vlivem a harmonickým soužitím s většinovou českou společností.

„Vietnamci sem přišli před více než 60 lety v rámci pomoci bývalého Československa pro Vietnam,“ řekl DW Miloš Kusý, předseda Česko-vietnamské společnosti. „Přišli jako studenti a učni, byli extrémně pracovití a rychle se učili.“

Miloš Kusý, předseda Česko-vietnamské společnosti nosí odznak do klopy s vlajkami České republiky a Vietnamu

Miloš Kusý, předseda Česko-vietnamské společnosti

Proto bylo v roce 1975 rozhodnuto bojovat s nedostatkem pracovních sil v československých továrnách náborem ve Vietnamu. Kusý vysvětluje, že k jeho integraci přispěla mimořádná pracovitost, ochota začlenit se do společnosti a nízká kriminalita ve srovnání s ostatními cizinci, kteří se přistěhovali. To také vysvětluje, proč jinak spíše xenofobní Češi nemají problém s vietnamskými imigranty.

„Po pádu komunismu v roce 1990 si Vietnamci mohli v České republice otevřít vlastní obchody. To vyvolalo velký boom vietnamských večerek,“ pokračuje Kusý. V 90. letech se po celé zemi otevíraly obchody s vietnamskými potravinami a textilem. „Především pro sociálně slabé české rodiny byly takříkajíc záchranou života. Zejména oblečení bylo nabízeno za extrémně nízké ceny, takže si ho mohli dovolit i ti nejchudší Češi.“ “ říká Kusy. „Další výhodou byla téměř neomezená otevírací doba, sedm dní v týdnu.“

Tím si Vietnamci mezi Čechy vysloužili mimořádný respekt. V průzkumu institutu pro výzkum veřejného mínění CVVM z roku 2020 byli Vietnamci na žebříčku oblíbenosti menšin v České republice čtvrtí, za Slováky, Poláky a Maďary – a před Němci. Negativně je vidělo pouze 21 % respondentů.

Nová generace českých Vietnamců

Dnes již druhá generace Vietnamců narozená v České republice dosáhla dospělosti a má české občanství. Školy a školky navštěvuje již třetí generace. „Vietnamské děti se výborně učí. Mnoho Vietnamců studuje na českých vysokých školách zejména ekonomické a technologické obory,“ řekl DW Marcel Winter, čestný prezident Česko-vietnamské společnosti. Dnes jsou zástupci nové generace důstojníky české armády a zastávají vedoucí funkce na ministerstvech. Mluvčí ministra zahraničí Lenka Do je vietnamského původu.

Lenka Do, mluvčí českého ministerstva zahraničí, stojí před deskou se jménem ministerstva

Lenka Do, tisková mluvčí českého ministerstva zahraničí

Mezi právníky, herci a sportovci je také mnoho Vietnamců. Filip Nguem byl před třemi lety zvolen nejlepším fotbalovým brankářem, Monika Leová byla korunována Miss ČR a herečka Ha Thanh Špetlíková je hvězdou televizních seriálů. „Rodiče nám odmala vštěpovali, že jsme imigranti a že se musíme snažit víc než ostatní, že musíme být lepší než naši čeští spolužáci. V naší mentalitě je tedy zakořeněno, že se musíme snažit na 200 %. “ říká Tuan Lam Hoang, 28letý právník.

Vietnamští fanoušci drží cedule a jásají během tenisového turnaje v České republice

Vietnamští příznivci na tenisovém turnaji v Česku

Méně známou a méně příjemnou kapitolou v historii Vietnamců v České republice je jejich dominance v obchodu s drogami. „Týká se to jen pár stovek Vietnamců. Většina komunity se od nich jasně distancovala, protože si uvědomuje, že nejen poškozují pověst celé menšiny, ale také šíří drogy mezi vietnamskou mládeží,“ uvedl prezident česko- Vietnamský spolek. Firma, Miloš Kusý.

Vietnamci ovládli zejména výrobu amfetaminu, kterou prý dovedli na „průmyslovou úroveň“. „Měli jen 5 % pivovarů křišťálového pervitinu, ale vyrobili až 80 % křišťálového pervitinu v České republice,“ říká Kusý. Prostřednictvím příslušníků vietnamské menšiny v Německu ovládali i trh s tvrdými drogami ve Spolkové republice. Tato kriminalita je však na ústupu díky úspěšným zásahům české a německé policie a jejich spolupráci s vietnamskou komunitou. Česká republika přesto od roku 2016 výrazně omezila vydávání víz Vietnamcům.

Remo Candreva

"Komunikátor. Profesionální znalec kávy. K vzteku pokorný fanatik do popkultury. Oddaný student. Přátelský narkoman na sociálních sítích."