Gorbačov pod tlakem veřejného mínění a disidentů souhlasí s částečným odhalením a připomenutím zločinů komunistického systému, zejména během stalinského období. Toto gesto bylo považováno za jeden z největších průlomů v dějinách komunistického režimu v SSSR.

Ze západního pohledu dosáhl Gorbačov mnoha úspěchů na mezinárodní scéně. To vedlo ke stažení sovětských vojsk z Afghánistánu. V roce 1990 přijal znovusjednocení Německa. V roce 1990 obdržel Nobelovu cenu míru za své aktivity ve prospěch jaderného odzbrojení a posílení globální bezpečnosti, k čemuž se ujal po setkání s americkým prezidentem Ronaldem Reaganem v Reykjavíku v roce 1986. Formálně rezignoval na doktrínu omezené suverenity satelitních států známou jako tzv. „Brežněvova doktrína“. Na podzim roku 1989 mluvčí sovětského ministerstva zahraničí Gennadij Gerasimov řekl, že byl nahrazen „Sinatrovou doktrínou“, kterou v písni „I Did It My Way“ zpíval, aby šel po svém. Většina zemí Varšavské smlouvy totiž již několik měsíců prosazuje stále suverénnější domácí politiku.

V posledních dvou desetiletích tvůrce perestrojky často kritizoval Západ, zejména Spojené státy, a obviňoval je z triumfalismu a boje o světovládu. Negativně hodnotil rozšiřování NATO a plánuje výstavbu protiraketového štítu ve střední Evropě. Kritizoval západní sankce proti Moskvě a podporoval připojení Krymu k Rusku. Opakovaně přitom kritizoval nedostatek demokracie ve své rodné zemi, ale v posledních letech stále jednoznačněji podporuje režim Vladimira Putina.

Zemřel 30. srpna 2022 na nemoc, ve věku 91 let.