Po sobotní páteční premiéře v Karwinu-Frysztatu sledovala „Spící princ“ veřejnost v Kulturním centru Piotrowice u Karwiny, kde se objevilo kolem 160 lidí. Toto představení je pohádka pro dospělé. Odkazuje na známou pohádku a její hlavní poselství, kterým je víra v sílu a osvobozující sílu lásky. Příběh je o životních touhách většiny z nás.

Titulní spící princ (v podání Adama Michalskiho) není hlavní postavou této hry, ale symbolickým princem z pohádky, o kterém sní každá dívka a který není tak docela skutečný. Hrdinka hry se do něj také zamiluje, ale prochází dalšími etapami svého života a potýká se s nelehkým každodenním životem, nakonec dospěje a objeví ve svém srdci právoplatný dar dobré víly a i díky ní jeho štěstí. V cestě mu však stojí nepřekonatelný protivník. Je to čas, který neustále plyne, bez soucitu a který si chce vzít to, co mu je nejdražší.

Bogdana Najder, autorka a režisérka hry, hned po sobotní premiéře v rozhovoru pro „Głos“ přiznala, že práce na představení byla vyčerpávající, ale sebemenší úsilí bylo… napsat tuto hru .

– Bylo pro mě čiré potěšení psát. Nejtěžší bylo nacvičit představení, protože pokud chcete všechny dát dohromady, přimět je, aby chodili na zkoušky a všechno skládali, chce to hodně energie, přiznala.

Divadlo bez opony pracuje na „Spícím princi“ už rok. – Tento díl byl napsán během covidu, ale pak nastalo období pandemie a všechno se muselo přesunout. Mezitím jsme hráli „Za hvězdou“. A minulý rok jsme se tomuto umění věnovali pouze my. Bylo to náročnější než u „Popelky“, protože tentokrát je tam více převleků a logisticky to musíte tak či onak zvládnout. Bylo to velmi těžké a jsem rád, že je to za námi, řekl po představení šťastný, ale unavený režisér, který ztvárnil jednu z rolí.

Ve „Spícím princi“ se na pozadí dobrodružství obyvatel jistého hradu odvíjí historie 20. století. Je tam odkaz na německou agresi, na sovětské „bratrské přátelství“ a na éru pionýrů a podnikatelů. Je tu téma denunciací, hippie revoluce, zobrazení přelomu 80. a 90. let s diskotékovou hudbou a nakonec současná situace s určením žánru. O čem tento pořad je? O lásce, o průchodu, o historii?

– Každý to musí brát po svém, každý v tomto díle uvidí, co se ho týká, co ho vzrušuje nebo znepokojuje. Proto je to buď hra o lásce, nebo příběh 20. století v písni a samozřejmě jsou tam politické narážky, a taky… doba. Jsem také já, protože představení jsem také trochu já. Jsem žena v jejím věku, která si uvědomuje, že čas plyne a všechno nám bere – přiznala Bogdana Najder a ukázala na poslední slova hry „nech tento okamžik trvat“. „Měli bychom žít v přítomném okamžiku, tady a teď,“ řekla.

Bonusem pro diváky jsou nejen historické narážky a citáty klíčových filozofů, ale především známé hity world music s texty od Bogdany Najder, kupř. písně Elvise Presleyho, Led Zeppelin, Michaela Jacksona, Queen a Lionela Richea.

– Opravdu mě baví vytvářet a vybírat písničky. Jsou to vlastně moje oblíbené písničky, ke kterým si vytvářím vlastní slova, což je hodně zábavné. Navrhuji texty, ale myslím na celý soubor, protože vím, koho mám ve skupině a vím, kdo co bude zpívat, jestli alt nebo soprán – vysvětlil režisér představení.

Po představeních odehraných den po dni mají účinkující přestávku, během níž sestaví harmonogram dalších představení. „Spícího prince“ uvidí diváci znovu až na podzim.

„Spící princ“

Vyřadit: Halina Chudík, Janina Fierla, Barbara Kiczmer, Marek Hanzel, Petra Hanzlowa, Bogdan Kondziołka, Zuzanna Kondziołka, Halina Ligocka, Jolanta Macura, Adam Michalski, Helena Michalska, Kamila Michalska, Bogdana Najder, Roman Najder, Anna Najder, Marcela Wierzgoń.

Scénář a produkce: Bogdan Najer

Scénografie: Marc Hansel

zvukový operátor: Milo Chudík, Marek Hanzel

světelný operátor: Jozef Ligocki, Lech Buzek

Choreografie: Barbara Kiczmerová

Hlasové konzultace: Przemyslaw Orszulik

Slova: Bogdan Najder

Výzdoba: Lech Buzek, Barbara Kiczmer, Ivan Chudík, Daniel Kondziołka