Nejvyšší inflaci letos zaznamená Maďarsko (16,6 %), následované Českou republikou (11,9 %) těsně před Polskem (11,7 %). Inflace v Německu má přitom letos dosáhnout 6,8 %. (2,7 % v roce 2024) a pro Evropskou unii jako celek je to 6,7 %. (3,1 % v roce 2024). – Rozdíly v míře inflace v rámci EU zůstanou v roce 2023 velmi vysoké, ale v roce 2024 se výrazně sníží. Inflace ve střední a východní Evropě zůstává výrazně vyšší než v ostatních zemích EU. To do značné míry odráží domácí faktory, včetně vyššího růstu mezd a změn směnných kurzů, uvedl komisař Gentiloni.

Nezaměstnanost stále nízká

I přes zpomalení ekonomické aktivity v Polsku – počítáno podle metodiky EU – se míra nezaměstnanosti jen mírně zvýší a dosáhne 3,3 %. v roce 2023 (6,2 % pro celou EU a 3,2 % pro Německo), následně postupně klesající na 3,2 roku v roce 2024 (6,1 % pro celou EU a 3,1 % pro Německo). Komise předpovídá, že mzdy v Polsku porostou i nadále rychlým tempem, taženým růstem minimální mzdy a nízkou nezaměstnaností, což „povede ke zvýšení reálných mezd v letech 2023 a 2024“.

Rostoucí deficit

Polský deficit veřejných financí za loňský rok činil 3,7 %, což Komise připisuje především nákladům na opatření související s energetickou krizí (k omezení cen energií) a pomoc Ukrajině pro uprchlíky „v kombinaci s nepříznivým dopadem reformy fyzických daní z příjmu fyzických osob“. Prognóza deficitu pro letošní rok je 5 %. HDP (hranice EU je 3 % HDP). Rozpočtované čisté náklady na energetická podpůrná opatření budou činit 1,7 %. HDP v roce 2023 proti 1,9 %. v roce 2022. To zahrnuje: o rozpočtové náklady na zmrazení cen elektřiny a plynu. Dále se očekává, že „vysoká valorizace důchodů zvýší sociální dávky, zatímco mzdy ve veřejném sektoru a hodnota veřejných nákupů se díky vysoké inflaci zvýší“. Prognózy Komise zahrnovaly zvýšené výdaje na zdravotnictví a obranu a také mimořádnou pomoc zemědělcům.

Brusel předpovídá, že v roce 2024 bude deficit v sektoru veřejných financí v Polsku činit 3,7 %. HDP, to znamená vždy nad prahem 3 % stanoveným Smlouvou. HDP. Deficit veřejných financí bude letos činit 2,3 %. HDP v Německu (3,1 % za celou EU) a 1,3 %. příští rok (2,4 % za celou EU). Polský veřejný dluh, počítaný podle metodiky EU, má letos podle prognózy dosáhnout 50,5 % HDP (65,2 % v Německu) a 53 %. HDP v roce 2024 (64,1 % v Německu), stále pod smluvním prahem 60 %. HDP.

Předpověď pro Ukrajinu

Evropská komise ve svých pravidelných ekonomických prognózách poprvé zařadila Ukrajinu mezi kandidátské země EU. – V případě Ukrajiny naše prognózy dávají představu o obrovském ekonomickém šoku způsobeném válkou, ale také o obrovské odolnosti, kterou ukrajinská ekonomika prokázala. Po propadu kolem 29 %. loni se očekával růst ekonomiky o 0,6 %. letos a o 4 %. v roce 2024. Prognóza pro Ukrajinu samozřejmě podléhá všem zásadním výhradám, které lze v současné válečné situaci očekávat, řekl Gentiloni.