Status nezaměstnaného bude platný po dobu 3 let. „Po tuto dobu budou úřady práce přijímat intenzivní opatření směřující k profesní aktivizaci nezaměstnaného a jeho návratu na trh práce, pokud se tak nestane, pak nezaměstnaní ztratí svůj status na 90 dní– vysvětluje Ministerstvo pro rodinu a sociální politiku v odůvodnění návrhu zákona.
Ministerstvo financí má k tomuto bodu výhrady. „Z výše uvedeného obsahu lze usuzovat, že nezaměstnaný bude „potrestán“ ztrátou postavení za to, že služby zaměstnanosti tuto osobu do 3 let profesně neaktivují. Nařízení navíc povede k další administrativní zátěži spojené s odhlašováním a poté opětovnou registrací nezaměstnaných.“ podtrhl Stanisław Skuza, náměstek ministra financí, připomínkuje nový návrh zákona o profesní činnosti.
Ministerstvo práce a sociálních věcí tvrdí, že k nárůstu byrokracie nedojde, protože úřady práce nebudou hlásit nezaměstnané do ZUS. „Předpokládá se, že klienty PUP budou lidé se skutečným zájmem o zaměstnání a nedostavování se na úřad práce za účelem získání zdravotního pojištění.„. Oddělení postavení nezaměstnaných a práva na sociální zabezpečení je jedním z hlavních prvků nového nařízení.
„(…) zákon zrušil trest zbavení nezaměstnaného postavení nezaměstnaného z důvodu odmítnutí přijmout vhodnou pracovní nabídku – jak nyní stanoví zákon o podpoře zaměstnanosti a nástrojích trhu práce.„ – vysvětluje Ministerstvo pro rodinu a sociální politiku. Ministerstvo dodává, že automatické zbavení nezaměstnanosti po 3 letech má zabránit lidem zdržovat se v kancelářských záznamech nemají zájem najít si práci a nechtějí využívat pomoci agentur práce k získání nové profesní kvalifikace.
„Důvod pro opuštění ustanovení podmiňujícího nárok na podporu v nezaměstnanosti není jasný, pokud jde o nedostatek vhodných pracovních nabídek, nabídek stáží, odborného vzdělávání dospělých, školení, intervenčních prací nebo veřejně prospěšných prací. Toto ustanovení by mělo být obnoveno.
Ministerstvo financí také zaznamenalo změnu ve skupině lidí, kteří budou pobírat podporu v nezaměstnanosti. Nové předpisy chtějí rozšířit minimální příjem zakládající nárok na příspěvek na polovinu minimální mzdy. Podle návrhu zákona Nárok na dávku budou mít také lidé s příjmem 50 % a více. až 99 procent minimální mzdy. V současné době je limitní částkou výše minimální mzdy.
„Tento návrh bude znamenat významný rozdíl zvýšené výdaje na podporu v nezaměstnanosti (…) Je třeba poznamenat, že výdaje na podporu v nezaměstnanosti jsou povinné. Návrh finančního plánu Fondu práce na rok 2023 nezahrnuje finanční dopady navrhovaných řešení. Předpisy se v tomto ohledu musí změnit,“ zdůrazňuje. Náměstek ministra financí.
„Zavést právo na podporu v nezaměstnanosti pro lidi s výdělkem mezi 50 a 99 % jejich platu. zároveň minimální mzdu uloží povinnost platit zdravotní pojištění takovými lidmi. Proto příjem z toho v letech 2023-2033 pro FP a CF činí celkem více než 10,3 miliardy PLN. Zavedení tohoto benefitu by si vyžádalo náklady ve výši 2,6 mld. PLN, ale zároveň by přineslo příjem pro Národní zdravotní fond (NFZ) z pojistného na zdravotní pojištění ve výši téměř 0,2 mld. PLN a ZUS ve výši 0,6 mld. PLN. Celkový příjem v případě výplaty těchto dávek tedy přesahuje 11 miliard PLN s náklady 2,6 miliardy PLN,“ vysvětluje ministerstvo pro rodinu a sociální politiku.
Součástí změn je také upuštění od požadavku na vypracování individuálního akčního plánu. Takový program bude vypracován pro vybrané skupiny, napø. dlouhodobě nezaměstnaní a lidé do 30 let