– Zaznamenáváme nárůst počtu lidí překračujících německo-polskou hranici. Pokud porovnáme rok od roku, mluvíme o nárůstu o více než 100 %. na hranici s Polskem a na českém úseku – 50 procent. V absolutních číslech je to asi 14 tisíc. lidí od začátku roku do července, kteří nelegálně překročili hranice. V České republice to bylo asi 7 tisíc lidí – uvádí Kamil Frymark z Centra orientálních studií v rozhovoru pro money.pl.

Zbytek článku je pod videem

Hlavní specialista týmu Německo a severní Evropa říká, že pro zemi, jejíž hlavním městem je Berlín, představuje problém migrační a uprchlické politiky hned po ekonomice druhou nejdůležitější výzvu v zemi.

V Německu se postoje k migrantům mění. Politika otevřených dveří prezentovaná těmi, kdo jsou u moci, je společností stále více zpochybňována, říká Frymark.

Dodává, že od začátku roku do července bylo v Německu podáno 173 000 žádostí. žádosti o azyl. To je nárůst o 80 %. Kromě toho je v Německu asi 850 000. Ukrajinci, kteří tam trvale pobývají.

– To znamená, že samosprávy už pro tyto lidi prostě nemají místo, protože samotné azylové řízení trvá několik měsíců nebo i déle. Centra jsou přeplněná, proto výzvy místních úřadů k omezení migrace, ale také ke zvýšení počtu míst ve zmíněných bodech.. Dalším problémem je odpor samotných obyvatel, a to nejen ve východním Německu. To je velmi silně pociťováno v celé zemi. Obce přijímají uprchlíky na základě jejich velikosti a ekonomické síly a mnohé již dosáhly svých kvót. – zdůrazňuje Frymark.

– Pokud jde o nálady na nižší úrovni, ve společnosti, ty už jsou místy na kritické úrovni – dodává.

Východoněmečtí politici volají po trvalých hraničních kontrolách. Deník Bild uvádí, že „situace je mimo kontrolu“. Prezident policejního odborového svazu Heiko Teggatz však varoval, že kvůli zvyšující se imigraci se „situace států a obcí neustále zhoršuje“.

– Toto téma je nastoleno hlavně proto, že jde o východní zeď a velmi aktivní je zde protiimigrační a krajně pravicová skupina AfD (Alternativa pro Německo), vysvětluje Frymark ze Study Center oriental.

Expert dodává, že současné kroky jsou reakcí ministrů vnitra Braniborska a Saska, kteří na vládu vyvíjejí tlak. – Chtějí, aby to přednesla Nancy Faeserová (předsedkyně ministerstva vnitra – pozn. red.). trvalé, ale namátkové kontroly na hranicích s Polskem, nejlépe na celé východní části. Byly by podobné těm, které platí v Bavorsku na hranicích s Rakouskem od roku 2015, tedy od první migrační krize, komentuje.

Co znamená „nepřetržité, ale namátkové kontroly“? – Nejde o to kontrolovat každého, kdo překročí hranice, jako tomu bylo před vstupem Polska do schengenského prostoru – uklidňuje odborník.

V současné době se německá pohraniční služba zdržuje několik až několik hodin denně poblíž hranic a kontroluje určitá auta. Neustálé, ale namátkové kontroly neznamenají uzavírání hraničních přechodů, ale pouze přítomnost pohraniční stráže 24 hodin denně, která by na místě nadále prováděla namátkové kontroly, jako je tomu doposud.

Proč ještě nebyly představeny? – Kvůli dvěma sektorům ekonomiky – hlavně zemědělství, kde pracuje mnoho Poláků, zdravotnictví a péče o seniory. Právě Německo se nejvíce bojí ochromení těchto odvětví, a to je jeden z hlavních důvodů, proč dosud nebyl zaveden mechanismus permanentních namátkových kontrol – vysvětluje Frymark.

Bartłomiej Bartczak, starosta města Gubin, to potvrzuje v rozhovoru pro money.pl. že dostává signály, že Německo chce zavést dočasné hraniční kontroly.

O tom se hovořilo při jednání se starostou Gubena. Nedávno se konala schůze výboru Braniborského zemského sněmu, které jsem se zúčastnil, a tam to zaznělo – říká nám Bartczak.

Ptáme se úředníka místní samosprávy, jestli už jsou na hranicích zácpy. Starosta odpovídá, že je to pravda není problém se dostat do Německa, byla však zaznamenána častější přítomnost příslušníků německé pohraniční stráže. Chtěl by úředník místní správy trvalé kontroly?

– Mluvil jsem o tom několikrát a německá média se mnou o tom hovořila. Jsem pro tyto preventivní prohlídky, ale rád bych se vyhnul jakémukoli jednání, které by mohlo obyvatele Gubinu obtěžovat, řekl.

Jaká je nálada v místní komunitě? – Obyvatelé Gubinu nebo celého regionu by neocenili hraniční kontroly, které by způsobovaly dopravní zácpy. Jsme město rozdělené Nisou Lužice, někteří Poláci žijí na německé straně a dochází ke změnám v obou směrech. Cítili jsme to velmi silně, když byla pandemie a hranice byly zavřené. Nikdo nechce opakování, zdůrazňuje Bartczak.

Věří však, že situace na hranicích se může ještě zhoršit.

– Na východě dominuje v průzkumech protiimigrační strana AfD. S přihlédnutím k tomu, že příští rok se budou konat celostátní volby, mimo jiné: v Braniborsku a Sasku, strana bude tlačit na ty u moci, aby podnikli rozhodnější kroky k omezení migrace – říká nám Kamil Frymark z Centra orientálních studií.

Weronika Szkwarek, novinářka money.pl