René Repasi je europoslancem teprve od února letošního roku, kdy vystřídal jiného politika ze Sociálně demokratické strany Německa (SPD). Na cestě do Bruselu má jen mlhavou představu o velké propasti mezi politickými očekáváními a realitou. Právník se již několik měsíců bezvýhradně zabývá evropským právem dodavatelského řetězce. Nová pravidla mají dokázat, že Evropská unie bere lidská práva a ochranu životního prostředí vážně.

Evropské firmy se budou muset díky zákonu blíže podívat na to, za jakých podmínek se jejich produkty po celém světě vyrábějí. Tolik k teorii. V praxi byl René Repasi před několika týdny jednou z nevládních organizací informován, že právě jeho země chce návrh zákona oslabit, o čemž jako první informovali novináři z magazínu „Monitor“ německé veřejnoprávní televize.

– Později mi byly doručeny i dokumenty se stanoviskem německé vlády. Bylo to překvapivé. Samotný postoj SPD je přísnější než ten, který obsahuje německý zákon o dodavatelském řetězci. Zelení jdou ještě dál. Máme proto dojem, že je to Liberálně demokratická strana (FDP), která se drží zpátky, říká René Repasi.

Německý europoslanec René Repasi je proti uvolnění zákonů EU o dodavatelském řetězci

Jednat za dva měsíce

Německý národní zákon o dodavatelském řetězci vstoupí v platnost 1. ledna 2023. Společnosti se sídlem v Německu, které zaměstnávají více než 3000 lidí. zaměstnanců, asi 700 společností, bude odpovědných za dodržování lidských práv ve svých dodavatelských řetězcích. O rok později se předpisy budou týkat i firem, které zaměstnávají více než 1000 lidí. zaměstnanců, tedy již cca 2,9 tis. podniky.

Legislativa EU týkající se dodavatelského řetězce je v tuto chvíli stále pouze návrhem. K jejímu přijetí musí dojít před volbami do Evropského parlamentu, které se budou konat na jaře 2024. Pak by se regulace vztahovala i na firmy s více než 500 zaměstnanci a firmy by se musely dívat na celý dodavatelský řetězec a nejen přímé dodavatele, jak je tomu v případě německých předpisů. Právo EU by bylo silnější, zejména pokud jde o odpovědnost, protože by poškozeným stranám umožnilo žalovat a požadovat náhradu škody od společností u evropských soudů. Po přijetí legislativy budou mít všechny země EU dva roky na to, aby směrnici přizpůsobily své národní legislativě.

Problematický mechanismus

Dokumenty, které získal europoslanec Repasi, ukazují, že německá strana se snaží oslabit návrh zákona o dodavatelském řetězci EU ve třech hlavních bodech. Za prvé, společnosti by měly nést odpovědnost pouze za rizika, která „ovlivňují“. Za druhé, odpovědnosti by měli být zcela zbaveni institucionální investoři, jako jsou banky nebo pojišťovny. Za třetí, společnosti budou moci získat osvědčení, že jejich výrobní procesy jsou správné. Po obdržení bude jejich odpovědnost převzata pouze v případě hrubé nedbalosti nebo úmyslné nedbalosti. Tento mechanismus byl nazýván „pravidlo bezpečného přístavu“.

„Z tohoto principu mě bolí hlava, protože principy odpovědnosti ztrácí smysl. Zajišťujeme, aby tato pravidla měla v konečném důsledku jen malý dopad na cokoli. Chápu, že společnosti potřebují mít určitou formu zabezpečení kvůli složitosti jejich povinností v oblasti due diligence. Pak si však musíte ujasnit otázku, jak se vypořádat s vadnými certifikáty. A to v pozici vlády nebylo nikde vysvětleno – varuje René Repasi.

DW požádala mluvčího německého ministerstva práce, aby se k věci vyjádřila: „Směrnice je v současné době projednávána v pracovní skupině ‚Obchodní právo‘ Rady Evropské unie pod předsednictvím českého předsednictví. Pokyny federální vlády zde prezentované nejsou veřejné, a proto nebudou komentovány. Proces utváření veřejného mínění federální vládou navíc není dokončen a bude pokračovat ve světle postoje ostatních členských států. Kritika, že federální vláda příliš podporuje obchodní lobby, však nemá žádný vliv na probíhající proces formování veřejného mínění. Německá vláda je přesvědčena, že s aktuálním návrhem směrnice a současným stavem projednávání v pracovní skupině Rady lze vytvořit efektivní evropskou legislativu dodavatelského řetězce. »

Francie nebo Německo?

Před nástupem do Evropského parlamentu byl René Repasi ředitelem Erasmus Center for Economic and Financial Governance na Erasmus University Rotterdam. Jeho specializací byla regulace finančních trhů. Repasi připomněl skutečnost, že finanční krize v roce 2009 propukla právě proto, že všichni slepě spoléhali na ratingové agentury: společnosti placené průmyslem za vydávání certifikátů.

Právník se obává, že Evropská unie zopakuje tuto chybu se zákonem o dodavatelských řetězcích a nyní vkládá všechny své naděje do Francie, jejíž postoj je v souladu s návrhem Komise: – Podle toho, co slyším v Radě, postoj Německa není podporována většinou. Pokud vím, „pravidlo bezpečného přístavu“ podporuje pouze Německo a například Francie je k němu velmi kritická. Proto se domnívám, že ještě není nic rozhodnuto.

Eva Maria Reinwaldová

Tragédie v Pákistánu, Bangladéši a Brazílii

To je také naděje Evy-Marie Reinwaldové, která působí jako propagátorka globální ekonomiky a lidských práv v Suedwind Institute v Bonnu. Je jednou z více než 130 nevládních organizací, které den co den lobbují u politiků, aby v Německu zavedli povinné zákony o dozoru nad dodavatelským řetězcem. – Musíte vrátit předchozí vládě, že dokonce po Francii a Norsku uzákonila svůj vlastní zákon o dodavatelském řetězci ve stejnou dobu. Dnes se však s velkým zklamáním dozvídáme, že německá vláda chce jednat tak, aby oslabila plán Evropské komise.

Organizace jako Suedwind pravidelně připomínají narušení bezpečnosti, která vedla k požáru v pákistánských textilních továrnách v roce 2012. Bylo zabito více než 250 lidí, švadlen, které pracovaly pro německý diskont „Kik“. O rok později se zhroutila textilní továrna Rana Plaza v Bangladéši. Bylo zabito 1,1 tisíce lidí, ačkoli bezpečnost budovy byla potvrzena jen o něco dříve certifikátem. Dalším příkladem bylo selhání přehrady v brazilském dole v roce 2019, které již bylo zkontrolováno německou certifikační společností „TÜV Süd“. Při nehodě zemřelo více než 270 lidí.

Reinwald uvádí další aktuální příklad: „Dětská práce se obvykle používá k těžbě slídy v Indii a na Madagaskaru a dodavatelské řetězce o tom nejsou příliš transparentní.“ Pro společnosti by bylo nesmírně důležité, aby se tímto problémem zabývaly a neříkaly: „Nemáme žádný vliv, takže před tím, co se děje, zavíráme oči.

Slída se používá při výrobě automobilových laků, očních stínů a elektrotechnických výrobků

Můžeš pokud chceš

Dohoda s Bangladéší ukazuje, že věci mohou nabrat jiný směr. Bezprostředně po katastrofě Rana Plaza podpořily desítky společností bangladéšskou dohodu o požární ochraně a ochraně budov a postupy pro odhalování a renovaci továrních budov v havarijním stavu pomocí nezávislé bezpečnosti inspektorů. Více než 150 společností z módního a textilního průmyslu podepsalo v této věci v srpnu 2021 dohodu.

Právě proto je, zejména v zahraničí, dění s evropskou legislativou dodavatelského řetězce bedlivě sledováno, říká Eva-Maria Reinwald. – Naši partneři v nevládních organizacích, s nimiž jsme v kontaktu, samozřejmě se znepokojením sledují postoj německé vlády. A doufají, že Německo sehraje v tomto procesu progresivní roli. Evropa se rozhodla podpořit realizaci cílů udržitelného rozvoje a lidských práv. Přijetí předpisů v takto zkrácené verzi by vyslalo osudový signál globální komunitě, říká Reinwald.

Chcete se k tomuto článku vyjádřit? Udělejte to na Facebooku! >>