Koncern Volkswagen minulý týden zrušil plány na výstavbu nové továrny na baterie u české Plzně. Toto rozhodnutí vzbuzuje v České republice zklamání a zároveň dobře odráží situaci. I přes dlouhá jednání s českou vládou v Česku nevznikne gigatovárna na baterie pro elektromobily. Pro českou vládu to bylo selhání: továrna byla jedním z vlajkových projektů její hospodářské politiky.
I když se rozhodnutí týká pouze jedné investice, odráží stav české ekonomiky a její budoucí vyhlídky. Po téměř dvou desetiletích dohánění český trh roste, ale tempo tohoto růstu je tak pomalé, že – jak varují ekonomové – bez hlubokých změn ztratí kontakt s ekonomikami ostatních evropských zemí.
Slabá fáze
Zatímco ostatní země střední a východní Evropy, jako je Maďarsko, Rumunsko a Slovensko, ztráty způsobené pandemií již dlouho doháněly a vedou růst v Evropě, Česká republika ekonomicky ztratila půl desetiletí.
Česká produkce je stále jeden procentní bod pod úrovní na konci roku 2019 a ekonomové Mezinárodního měnového fondu (MMF) neočekávají, že by se mezera do konce roku uzavřela . Odborníci také předpovídají slabý růst pro příští rok. — Česká ekonomika prochází výraznou fází oslabování – říká Tomáš Dvořák, hlavní ekonom analytické společnosti Oxford Economics.
Nedostatek zotavení lze vysvětlit mnoha faktory. České firmy nejsou energeticky nijak zvlášť efektivní, a proto energetickou krizí po ruské invazi na Ukrajinu značně utrpěly. Česká centrální banka – tato země není součástí eurozóny – velmi brzy zvýšil úrokové sazby, záměrně zpomalující ekonomiku v boji proti inflaci. Na rozdíl od jiných evropských zemí, zejména těch ve střední a východní Evropě, byla vláda ohledně koronaviru také velmi opatrná.
To vše jsou dočasné faktory. Mají však dopad na ekonomiku, která léta trpěla slabým růstem.
Češi jsou ve střehu
V srpnu Hospodářská komora ČR překvapil publikum svými výstižnými poznámkami. Podnikatelští lobbisté varovali, že České republice hrozí, že se dostane do takzvané pasti se středními příjmy: uvízne mezi konkurencí chudších zemí s nižšími mzdami a bohatými, high-tech trhy, jako je sousední Německo.
„Česká republika je v největším zlomu ve své novodobé historii,“ píše se v ekonomické analýze, kterou si nechala zpracovat Komora. „Česká republika vyčerpala všechny předchozí růstové faktory, ztratila konkurenční výhodu a dostala se do takzvané pasti středních příjmů.
Varování před pastí působí na první pohled jako dramatizace, která má přitáhnout pozornost. Čína, Brazílie a Albánie jsou země se středními příjmy. Česká republika je v jiné lize. Podle globálních měřítek je to vysoce rozvinutá a prosperující průmyslová země s příjmem na hlavu 87 %. průměr EU.
Ekonomové se však domnívají, že tyto obavy jsou oprávněné. — (…) Jde o diagnostikování dlouhodobých problémů české ekonomiky, domnívá se Kryštof Kruliš, vědecký pracovník Asociace mezinárodních vztahů (AMO) v Praze, který ve své analýze před několika lety varoval, že Česká republika by se mohla dostat do pasti růstu.
Domnívá se, že česká ekonomika je příliš drahá na to, aby mohla konkurovat levnějším zemím, kde jsou nízké mzdy a trh není dostatečně technicky vyspělý, aby držel krok s lídry, jako je sousední Německo.
Dobře vycvičený zaměstnanci s technickými znalostmi a nízkými mzdovými náklady – to je již dlouho recept na ekonomický růst. Ale v určitém okamžiku tento model narazí na své limity: jakmile prosperita a mzdy dosáhnou stejné úrovně jako v západní Evropě, zmizí důležitá konkurenční výhoda. České ekonomice se zatím nepodařilo vykročit směrem k produkci s vyšší přidanou hodnotou.
Motorům českého růstu před časem došel dech. Od roku 2009 je osud tamní ekonomiky jiný než v sousedních zemích. Zatímco Německo ve zlatém desetiletí před pandemií závodilo od rekordu k rekordu a Polsko se stalo ekonomickou velmocí, Česká republika nedoháněla tak rychle, jak by měla. Polsko například od roku 2009 snížilo rozdíl mezi průměrným příjmem svých obyvatel a příjmem na hlavu v EU o pětinu.
Ekonomové Hospodářské komory uzavírají: „Pokud budou pokračovat současné trendy, Polsko by mohlo předběhnout Česko v nadcházejících letech.“ Takový vývoj byl před 10 lety nemyslitelný.
Právě na to upozornilo pět ekonomických expertů Německý hospodářský růst pravděpodobně nebude stačit k udržení budoucí prosperity, pokud ekonomika a politici nezahájí další strukturální změny a nepřestanou podporovat průmyslová odvětví, která nejsou dlouhodobě životaschopná.
„Snadněji se řekne, než udělá“
Recept je v Německu stejný jako v Česku: více peněz na vzdělávání, výzkum a vývoj. Méně byrokracie. Investice do strojů, robotů a softwaru, které mají nahradit práci lidských rukou, kterých je nedostatek. A kvalitnější výroba, která v mezinárodním měřítku vyniká natolik, že vysoké náklady na pracovní sílu a umístění nejsou problémem.
Pro Českou republiku však vidí mnoho příležitostí – dobře vyškolenou pracovní sílu, technologické znalosti a geopolitický zadní vítr: stále více firem přesouvá svou výrobu z Číny blíže k domácímu trhu nebo sousedním zemím. Pro Českou republiku a další země střední a východní Evropy je to obrovská příležitost.
![Topolánek: Ruský státní terorismus sblížil Polsko a Česko [WYWIAD]]()
![Pumu do Vratislavi nepustíme [FOTO] – Super Express](https://cdn.galleries.smcloud.net/t/galleries/gf-oBV8-QATB-1oMD_nie-wypuscimy-pumy-1280x960.jpg)