DVálka Ruska proti Ukrajině je v „rozhodující fázi“, řekl v úterý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Invazní síly by se pak pokusily „vzít celý Donbas a vytvořit pozemní most na okupovaný Krym“. Potrvá „pár týdnů“, než se k tomu ruské jednotky zreorganizují a vyzbrojí, a pak dojde k „velké ofenzivě“. „Během této příležitosti je nesmírně důležité, aby spojenci NATO poskytli podporu, abychom byli schopni poskytnout ukrajinským silám zbraně a vybavení,“ řekl Stoltenberg. Ministři zahraničí Aliance o tom budou jednat, až se ve středu večer a ve čtvrtek sejdou v Bruselu.

Generální tajemník NATO se ani po opakovaných dotazech k zbrojní pomoci, kterou nyní potřebuje, konkrétněji nevyjádřil. Z provozních důvodů by bylo pro spojence lepší dodávat, než veřejně diskutovat, řekl obecně o „systémech vysoké kvality“. Allianz je v této otázce ve složité pozici. Chce zůstat mimo válku, ale zároveň je platformou, na které se spojenci koordinují. Více než dvě třetiny členů nyní poskytují „smrtící pomoc“, řekla v úterý americká velvyslankyně při NATO Julianne Smithová. Když minulý týden britské ministerstvo obrany zorganizovalo jakousi konferenci o zbraních, zúčastnilo se jí 35 zemí. Byli mezi nimi blízcí partneři NATO, jako je Austrálie, rovněž pozvaná na jednání ministrů zahraničí.

Rada od státního tajemníka

Britové byli explicitnější než Stoltenberg. Účastníci se zavázali vybavit Ukrajinu „výkonnějšími systémy vzdušné a pobřežní obrany, dělostřeleckými a protidělostřeleckými schopnostmi, obrněnými a chráněnými vozidly“, dodal. To vše navíc k protitankovým a protiletadlovým zbraním, které byly dodány během prvních týdnů. Kyjev nyní poprvé dostane těžké zbraně a ty, které lze použít k protiútokům. Tímto směrem směřují náznaky německého ministra zahraničních věcí. Federální vláda v současné době zvažuje dodávku zbraňových systémů, „které jsme dosud nedodali,“ řekla v pondělí Annalena Baerbock. Kontroluje se také, „zda technické problémy vzniklé při dodávce a používání“ německých zbraní „nelze nakonec vyřešit“.

F+Newsletter – to nejlepší z týdne na FAZ.NET

V sobotu v 9:00

IDENTIFIKOVAT

Co to vlastně znamená, si Baerbock nechal pro sebe. Spojenci se ale budou ptát v Bruselu. „Proč nedodáte tanky?“ ptali se němečtí diplomaté v kuloárech NATO v posledních dnech často. Mohli alespoň poukázat na to, že federální vláda povolila české firmě prodat 56 tanků ze zásob NDR na Ukrajinu. Bundeswehr je dal nejprve Švédsku, pak této společnosti; export proto musela schválit Federální rada bezpečnosti. Německo by mohlo dodat i použité obrněné transportéry typu Marder, které parkují u výrobce Rheinmetall; ale nejprve by měly být revidovány.

Česká republika v úterý uvedla, že dodala Ukrajině sovětské hlavní bojové tanky T-72 a bojová vozidla pěchoty BVP-1. Česká televize ukázala záběry vlaku naloženého pěti vozidly každé z těchto tříd. Český ministr obrany odmítl dodávku potvrdit parlamentu, ale řekl, že vláda dělá vše, co je v jejích silách, aby pomohla Ukrajině s „lehkou a těžkou“ technikou. Několik bývalých členských států Varšavské smlouvy má ve svých depech stále vozidla z této éry. To platí i pro těžký systém protivzdušné obrany S-300. Slovensko oznámilo, že doručí své vlastní do Kyjeva, pokud spojenci ochrání jeho vzdušný prostor. Bundeswehr to nyní dělá s Patrioty, ale NATO slyšelo, že slovenská vláda ještě není s touto ochranou zcela spokojena.

Velkou výhodou sovětských systémů je, že Ukrajinci tuto techniku ​​znají. Spojenci však nemohou dodat tolik, kolik Ukrajina ukořistila od Rusů. Podle webu Oryx, který dokumentuje ruské ztráty, obránci ukořistili již 218 hlavních bojových tanků a 328 obrněných transportérů – některé plně funkční, jiné potřebují opravu.