Obsah
V pohraničních městech se mnozí velmi zlobí na velké množství nakupujících turistů. S velkým dramatem, podle zpravodaje.
Mnoho Poláků si je jisto jednou věcí: zemi vždy obcházeli, napadali ji Švédové, Němci, Rusové – a nyní i Češi. Pokud by nějaká země měla něco jako životní postoj, v Polsku by to byl pocit opomíjení.
Kdo tolik potřebuje?
Tento pocit momentálně kvete na jihozápadě, ve městě Bogatynia: kde se potkávají Polsko, Česká republika a Německo, místní říkají, že v šest ráno pro ně není místo na parkování. Žádný průchod do supermarketu, žádné ovoce ani zelenina v regálech nejpozději ve tři hodiny odpoledne.
Plenky se v českých rodinách nacházejí pouze v koších. Češi útočili na obchody v Bogatynii jako kobylky, říkají Poláci. Koupili 50 balení smetany, kdo jich potřebuje tolik?
„Polsko: tipy a doporučení pro nákup“
Místní politik rozdával letáky přeložené do češtiny, ve kterých žádal ty v sousední zemi, kteří jsou ochotni nakoupit, aby se chovali civilizovaně. Polským dětem chyběly vitamíny! A pak je tu předvánoční období, kdy musíte umět nakoupit, polské vánoční jídlo se skládá z dvanácti jídel
Přicházejí novináři, občané v televizi a v novinách požadují, aby si Češi mohli koupit jen určité množství potravin.
Tady ve východní Evropě se říká, že Češi jsou pragmatičtí. To potvrzují i ti, kteří navštěvují českou skupinu s názvem „Polsko: rady a doporučení k nákupu“ na Facebooku – téměř 140 000 členů, fotky a nadšení pro „smetanový“ jogurt, „šťavnaté“ uzeniny, poloviční cena než v ČR a – „Ženy, nemůžu tomu uvěřit“, píše členka skupiny – také tampony za poloviční cenu.
Vysoká inflace
Celý měsíční nákup stojí v Polsku polovinu. Čech za tím jezdí 200 kilometrů; Češka se ptá, kdo chce přijít, začíná to v pět ráno, ona se musí vrátit v devět, pak jde manžel do práce. Někteří se za své krajany stydí, „toaletní papír stihneme dřív, než ho polští zaměstnanci obchodu roznesou do regálů“, píší.
Ve východní Evropě však strach z rychle rostoucích cen převažuje nad hanbou. V Polsku vidíme důchodce, jak přinášejí těstoviny k pokladně supermarketu: před měsícem byly ještě cenově dostupné, nyní jsou příliš drahé. Ještě horší je to v Česku, kde inflace dosáhla téměř 20 % – v komentáři v novinách žena píše, že nakupuje v Polsku, aby se její rodina mohla pořádně najíst.
Určitý sklon k dramatu?
V polské Bogatynii o lidi rozhodně nouze nebude: otevírají se nové obchody, poptávka je. A, říkají pragmatičtí Češi, nezapomínejte, milí Poláci, jak rádi k nám chodíte nakupovat naše prázdná skladiště levnějším českým uhlím.
Co neříkají, ale mohou si myslet: Poláci se ve své násilné reakci na nákupy českých turistů nechali unést zálibou v dramatu.
„Komunikátor. Profesionální znalec kávy. K vzteku pokorný fanatik do popkultury. Oddaný student. Přátelský narkoman na sociálních sítích.“
