Vojenští experti se shodují, že bitvu o Donbass lze vyhrát pouze s těžkými zbraněmi. Aby se snížila početní převaha ruské armády, západní spojenci již dodali Ukrajině tisíce zbraní a také munice. Jedno je ale jisté: tuto zemi nelze bránit bez dalších zásob.
Mezitím NATO nechce riskovat válku s Ruskem. Moskva opakovaně zdůraznila, že i zásilka zbraní může být považována za útok, zvláště pokud je zbraň schopna zaútočit na ruské území. Země, které Ukrajinu podporují, proto velmi pečlivě analyzují zbrojní systémy, které jí lze dodat.
SPOJENÉ STÁTY
To se znovu ukázalo na konci května, kdy americký prezident Joe Biden oznámil, že by vyhověl žádosti kyjevské vlády vybavit ukrajinské ozbrojené síly mobilními odpalovacími zařízeními raket. Konkrétně se jednalo o Multiple Launch Missile Systems (MLRS) nebo jejich odlehčenou verzi HIMARS (High Mobility Artillery Rocket System).
Obě jsou mobilní platformy, které mohou odpalovat širokou škálu raket. Hlavní rozdíl je v tom, že v HIMARS je odpalovač raket namontován na obrněném nákladním automobilu a ne na pásovém vozidle. Ačkoli to omezuje možnosti jízdy v terénu, vozidla vybavená pneumatikami spotřebují výrazně méně paliva. Navíc se s nimi dá díky třetinové hmotnosti pohybovat vzduchem. Oba systémy jsou schopny odpalovat rakety středního doletu na vzdálenost několika set kilometrů.
Americká vláda však změnila názor. Ukrajinské ozbrojené síly na oplátku obdrží rakety s dosahem až 80 kilometrů. Cílem je odrazit ruský útok na ukrajinské území. Vhod přijde i systém radarové dělostřelecké obrany. Ukrajina podle Washingtonu ujistila, že zbraň nebude použita při útoku na ruské území.
Od začátku ruského útoku na Ukrajinu jsou Spojené státy zdaleka největším dodavatelem zbraní. Zejména pilotované raketové systémy Javelin (protitankové) a Stinger (protiletadlové) mohly hrát ústřední roli ve zpomalení ruské invaze v rané fázi. Pro boj pod širým nebem na Donbasu poskytly USA a další země NATO také vrtulníky a polní houfnice NATO ráže 155 mm. Plánuje se také další dodávka těchto zbraňových systémů.
Německo
Ukrajina a její partneři v NATO obvinili Německo z nerozhodnosti v otázce dodávek zbraní. Berlín tvrdí, že německá vláda velmi přísně dodržuje vnitřní dohody Aliance. Faktem je, že Německo dosud Ukrajině dodalo tisíce ručních zbraní, jako jsou pušky, miny, obrněné stíhačky, včetně několika milionů nábojnic, ale ne těžké zbraně.
Německá vláda před několika týdny souhlasila s dodávkou 50 samohybných protiletadlových děl Gepard a sedmi 2000 samohybných houfnic, které byly staženy z používání. Na rozdíl od polních houfnic odpalovaných z vozidel mohou nezávisle měnit polohu po každém výstřelu.
Aktuálně oznámil kancléř Olaf Scholz dodávku nejmodernějšího systému protivzdušné obrany a sledovacího radaru IRIS-T. Německo také poskytne čtyři multipelety raketomety.
Jedním z problémů dodávek západních zbraní je, že ukrajinští vojáci s většinou z nich neznají zacházení. Pro jednodušší vybavení podle odborníků stačí krátký návod, ale výcvik na komplexních systémech, jako je samohybné protiletadlové dělo Gepard, může trvat týdny nebo dokonce měsíce.
I proto se Německo účastní tzv. výměny. Například výměnou za bojové tanky sovětské výroby a bojová vozidla pěchoty darované Českou republikou, Slovinskem a Řeckem Ukrajině dávají těmto zemím 2 tanky Marder a Leopard ze zásob Bundeswehru.
Dánsko
Na Ukrajině probíhá boj nejen o Donbas. Ruská černomořská flotila také obléhá jihozápadní pobřeží Ukrajiny. Ukrajina dosud chránila Oděsu a další pobřežní města především mořskými minami. Ukrajinské pobřeží je z velké části nechráněné před invazí z moře, protože Ukrajina nemá významné námořnictvo.
Dánsko slíbilo řízené střely krátkého doletu Harpoon, které by mohly výrazně zvýšit šance na obranu ukrajinského pobřeží. Snad se jim podaří prolomit i ruskou námořní blokádu, která Ukrajinu do značné míry odřezává od světových trhů.
Británie
Podle informací britské vlády poslal na Ukrajinu celou řadu samonaváděcích zbraní Javelin a Stinger, které po krátkém výcviku může použít pěchota proti vzdušným i pozemním cílům. Ukrajinská armáda také dostala těžší raketové systémy, které lze odpalovat z vozidel nebo ze země.
Jak ujistil ministr obrany James Heappey, na Ukrajinu musí být vyslány také „stovky“ střel Brimstone 1, schopných ničit tanky, dělostřelecké pozice, ale i lehce obrněné čluny. Kromě toho je zde také 120 obrněných transportních vozidel Mastiff s výkonným protiminovým pancířem a malé transportní drony, které budou zásobovat frontu potravinovými dávkami a municí.
Česká republika
Česká republika již údajně dodala na Ukrajinu neznámý počet bojových vozidel a tanků pěchoty, raketometů a houfnic a možná i bitevních vrtulníků sovětské výroby. A zřejmě chce země dodávat další těžké zbraně. Kontinuita dodávek je důležitá, řekla koncem května ministryně obrany Jan Černochová.
Ostatní země
Podle různých zdrojů řada dalších zemí – včetně Kanady, Itálie, Řecka, Norska a Polska – plánuje dodat Ukrajině dělostřelecké systémy a také tisíce dělostřelecké munice ráže 155 mm. Nizozemsko, stejně jako Německo, chce dodat několik 2000 samohybných houfnic.
Polní houfnice M777 v měřítku NATO a samohybná houfnice 2000 odpalují různé střely, například tříštivé, multispektrální dým, světlice nebo typické „normální“ vysoce výbušné granáty ráže NATO. V samohybné houfnici armata 2000 však lze použít větší odpalovací nálože. Díky tomu jeho rakety dosahují cílů až 40 kilometrů daleko; maximální dolet M777 je 25 kilometrů.
Chcete se k tomuto článku vyjádřit? Udělejte to na Facebooku! >>
„Typical communicator. Insufferably humble twitter enthusiast. Zombie lover. Subtly charming web fanatic. Gamer. Professional beer enthusiast.“