Nejlépe si opět vedou skandinávské země. Nový Zéland skončil čtvrtý jako nejlepší země mimo Evropu. Afghánistán se umístil na posledním místě s největším rozdílem mezi pohlavími.

Stupeň vzdělání: Méně bodů než loni

V případě Rakouska došlo k malé změně ve výsledku ve srovnání s předchozím rokem. V oblasti politické participace a ve zdravotnictví se podařilo získat po jednom místě. Z hlediska úrovně vzdělání však Rakousko kleslo z 1 000 (absolutní rovnost) na 0,994 bodu. Znamenalo to také ztrátu prvního místa v loňském roce. Největší plus byl zaznamenán v oblasti ekonomické participace s +0,012 bodu.

Rozdíl v platech: 12,27 %

Podle WEF je jedna z největších mezer v Rakousku ve světě práce. Pouze 34,60 % všech členů představenstva byly ženy a pouze 16,20 % všech společností bylo většinou vedeno ženami. Rozdíl v odměňování mužů a žen činil 12,27 %.

Ve srovnání se sousedními zeměmi si Rakousko vede poměrně dobře. Lepšího celkového výsledku dosáhlo pouze Německo (10. místo) a Švýcarsko (13.). Maďarsko skončilo na 88. místě. Zatímco Slovinsko (39) se dokázalo dostat do top 40, Itálie (63), Česká republika (76) a Slovensko (67) se nedostaly ani do top 60.

Na konci světového žebříčku se umístily Demokratická republika Kongo, Pákistán a Afghánistán, přičemž Afghánistán jako jediná země dosáhla méně než 0,5 bodu. Největší skok vpřed nastal v tichomořském ostrovním státě Vanuatu.

Koronavirová pandemie vrací genderovou rovnost o generaci zpět

WEF oznámilo, že pandemie koronaviru posunula vyhlídky na rovnost pohlaví na celém světě o generaci zpět. Jedním z důvodů je, že během pandemie přišlo o práci úměrně více žen než mužů. Pokud bude vývoj pokračovat tak pomalu jako dříve, bude trvat dalších 132 let, než bude dosaženo úplné rovnosti.

Předsedkyně žen SPÖ Eva-Maria Holzleitnerová označila výsledek Rakouska za velmi zklamání a vyzvala k „ukončení patové situace v ženské politice“. Musíte si vzít skandinávské země a Island jako vzory, abyste viděli, jak věci fungují, říká Holzleitner.