Greenpeace protestovalo v roce 2017 proti výstavbě nového reaktoru v Maďarsku. Americký konkurent Westinghouse odešel s prázdnou poté, co Rusko nabídlo vládě premiéra Viktora Orbána půjčku ve výši 11 miliard dolarů. Šlo o součást úvěrové facility ve výši 60 miliard dolarů, kterou mohl Rosatom v uplynulém desetiletí využít k předkládání nabídek šesti zemím. Nový reaktor Paks-2 má rozšířit jadernou elektrárnu Paks, asi sto kilometrů jižně od Budapešti. Kritici si stěžují, že Rosatom získal zakázku bez veřejné soutěže. Zahájení prací se zpozdilo.

Čtyři ze šesti bloků jediné funkční bulharské jaderné elektrárny byly po vstupu do EU uzavřeny. Na rozdíl od západoevropských zemí, které po havárii reaktoru ve Fukušimě v roce 2011 začaly postupně upouštět od jaderné energie, středoevropští experti věří, že „jaderná expanze“ je možná. Rosatom se snaží získat zakázku na výstavbu a financování jaderné elektrárny Béléné – se svými partnery Framatome SAS a General Electric Steam Power. Podle veřejné obchodní společnosti existuje prohlášení o úmyslu. Obě společnosti již spolupracují na projektech maďarské jaderné elektrárny Paks-2 a finské jaderné elektrárny Hanhikivi-1. Plány na Belene existují už od 80. let, ale nadále stagnují. Referendum v roce 2013 ztroskotalo na nízké účasti.

Jaderná elektrárna, kterou Rosatom staví v Astravets v Bělorusku, je jen 60 kilometrů od litevského hlavního města Vilniusu. Litevský parlament považuje projekt za „riziko pro národní bezpečnost“. Elektrárna bude využívat dva reaktory k výrobě více elektřiny, než může Bělorusko spotřebovat. Byl financován půjčkou ve výši 10 miliard USD a očekává se, že bude brzy uveden do provozu. V Minsku projekt zdůvodňují argumentem, že se chtějí stát nezávislými na ruském plynu. Litevský ministr zahraničí v tom vidí příklad toho, jak chce Rusko za každou cenu udržet státy podél svých hranic na své oběžné dráze.

Rosatom by měl ve Finsku postavit jadernou elektrárnu Hanhikivi, zahájení prací se ale roky opakovaně odkládá. Schválení bylo uděleno v roce 2010 a uvedení do provozu bylo plánováno na rok 2024. Jaderný dozor obviňuje Rosatom z nedostatku kultury bezpečnosti. Většina finské populace podporuje jadernou energii jako alternativu k fosilním palivům. Jaderná elektrárna Olkiluoto (foto), která vyrábí přibližně 17 % elektrické energie země, se nachází na ostrově v jihozápadním Finsku. Musí se tam postavit třetí blok.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a jeho ruský protějšek Putin v březnu oslavili zahájení výstavby třetího reaktoru první turecké jaderné elektrárny na pobřeží Středozemního moře. Oba se zúčastnili video položení prvního kamene a uvítali spolupráci, kterou chtějí ještě rozšířit. Dohoda se datuje do roku 2010 a její hodnota se odhaduje na 20 miliard dolarů. Očekává se, že první ze čtyř reaktorů bude uveden do provozu v roce 2023. Nakonec se očekává, že jaderná elektrárna pokryje přibližně deset procent národních energetických potřeb. Turecko je tranzitní zemí pro ropu a plyn, ale nemá vlastní energetické zásoby. Jako nový účastník jaderné energetiky získává financování, výstavbu a provoz z jednoho zdroje – stejně jako další nově vstupující subjekty včetně Vietnamu, Jordánska, Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Alžírska a Kazachstánu.

Ruský prezident Putin na státní návštěvě Egypta v roce 2017. Prezident Abdel Fattah al-Sissi se již dříve vyslovil pro obnovení egyptského jaderného programu, přerušeného po jaderné havárii v Černobylu. Putin podepsal v Káhiře dohodu o výstavbě elektrárny Dabaa v hodnotě 21 miliard dolarů. Od té doby byla dohoda s Moskvou údajně navýšena na 30 miliard dolarů za čtyři reaktory.

Jihoafrická republika je jedinou zemí v subsaharské Africe, která provozuje jadernou elektrárnu. Nachází se na pobřeží nedaleko Kapského Města. Nigérie a Ghana udržují výzkumné reaktory pro studijní a školicí účely. Od roku 2017 Nigérie, která trpí chronickým nedostatkem elektřiny, deklaruje záměr postavit dvě jaderné elektrárny. Afrika se stále více stává středem ruských tužeb. Rwandský parlament nedávno schválil plány na výzkumný reaktor v Kigali, který má Rosatom postavit do roku 2024. Etiopie a Zambie podepsaly podobné dohody s Rosatomem, zatímco Ghana, Uganda, Súdán a Demokratická republika Kongo uzavřely skromnější dohody o spolupráci .

V roce 2011 tehdejší argentinská prezidentka Cristina Fernández de Kichner oznámila, že třetí jaderná elektrárna v zemi, Atucha 2, zahájí zkušební provoz poblíž Buenos Aires. Od té doby jednotlivé vlády jednaly s Čínou a Ruskem o výstavbě dalších reaktorů. Rusko chtělo postavit Atucha 3. Čína podala nabídky na čtvrtý a pátý blok Atucha. Putin a jeho tehdejší argentinský protějšek Mauricio Macri naposledy podepsali strategickou dohodu v roce 2018 na okraj schůzky G20 v Buenos Aires o rozšíření jaderné spolupráce. Od té doby to nebylo konkrétnější. Jaderná energie zajišťuje asi pět procent domácí elektřiny.

Rosatom je partnerem Indie při výstavbě a provozu jaderné elektrárny Kudankulam v jižním státě Tamil Nadu. V roce 2012 se proti tomuto spojení opět protestovalo. První dva fungující reaktory budou následovat další dva a budou uvedeny do provozu v letech 2023 a 2024. Podle indických médií se plánuje až šest dalších ruských jaderných elektráren a také výstavba a provoz plovoucích jaderných zařízení . V sousedním Bangladéši Rosatom buduje „kritickou infrastrukturu“ jaderné elektrárny Roppur, zatímco indické společnosti přebírají „nekritickou infrastrukturu“, jako je elektrické vedení.

Tlaková nádoba reaktoru bude instalována v čínské demonstrační továrně Fuqing v provincii Fujian v roce 2018. Odpovědnost má na starosti státem vlastněná China National Nuclear Corporation (CNNC). Jak bylo nedávno oznámeno v Pekingu, vláda chce v příštích několika letech postavit pět dalších jaderných elektráren (4,9 GW), aby bylo dosaženo cíle stát se CO2 neutrální do roku 2060. Podle zpráv z médií budou projekty stavět společně CNNC a Rosatom pomocí ruské technologie, zejména v lokalitách Tianwan (Jiangsu) a Xudabao (Liaoning), kde jsou již ruské reaktory v provozu.