V případě Turówa se premiér Morawiecki cítil premiérem Babišem podveden. Polský premiér už několik měsíců zdůrazňuje, že jsme blízko k dohodě s Českou republikou – ale po každém z těchto ujištění české úřady údajnou blízkost popírají.

Nyní Morawieckiho pohár hořkosti přetekl. Oznámil, že se nezúčastní summitu premiérů Visegrádské skupiny. A nebude mluvit s Andrejem Babišem, premiérem České republiky.

Babiše přitom královsky vítá maďarský premiér Viktor Orbán, kterého by naše vládnoucí strana ráda viděla jako velkého spojence. Orbán osobně vyzvedl českého premiéra a jeho manželku z letiště – to je ve světě diplomacie téměř nevídané.

Proevropská vláda Slovenska v čele s Eduardem Hegerem, podporovaná prezidentkou Zuzannou Čaputovou, se zároveň zdráhá vidět, co polská a maďarská vláda v EU dělají.

To vše se odehrává v rámci jednoho orgánu – Visegrádské skupiny. Hovorově označované jako V4 (V pro město Vyšehrad, 4 znamená počet zemí, tj. Polsko, Česká republika, Slovensko a Maďarsko), nejde o organizaci ve formálním smyslu – jde spíše o podpůrnou diskusní skupinu.

– Visegrádská skupina není poprvé zmítána vnitřními rozpory a je nepravděpodobné, že by ohrozily její existenci – říká Łukasz Ogrodnik z Polského institutu pro mezinárodní záležitosti v rozhovoru pro money.pl. Vysvětluje, že současná situace – ve které se jednání zastavila – je způsobena vnitřními problémy obou zemí. A na rozdíl od zdání není téma Turnova pro Čechy nijak zvlášť důležité.

– V České republice se blíží parlamentní volby. Pro premiéra Babiše jsou v současnosti nejdůležitější otázky imigrace, odtud jeho sblížení s Viktorem Orbánem, který je na svou pozici tvrdý. V plánu je i Orbánova návštěva České republiky, dodává Ogrodnik.

Vysvětluje, že případ Turow bude vyřešen za pár měsíců. Po volbách a po rozsudku SDEU – nyní řešíme pouze rozhodnutí o preventivních opatřeních. A samotné rozhodnutí bude záležet na tom, kdo vyhraje volby. Pokud prostředí Babiše, otázce to asi nebude dále bránit. Pokud bude mít Česká pirátská strana – Polsko větší problém. Zvítězit ale může i pravice, se kterou má PiS dobré vztahy. Pak by řešení tahového problému nemělo trvat dlouho.

– V4 je spíše politickým než ekonomickým, ekonomickým nebo vojenským projektem. Samozřejmě je dobré mít spojence, ale měla by být polská bezpečnost a státní rozum založeny na jediném paktu? – ptá se Zbigniew Pisarski, zakladatel a prezident společnosti Fundacja im. Kazimír Pulaski.

Dodává, že V4 má pouze jeden formalizovaný prvek, který spojuje aktivity skupiny dohromady. Jmenuje se Mezinárodní visegrádský fond, do kterého země každý rok přidávají 2 miliony eur. Nejprve byly částky o něco nižší, nyní se hovoří o jejich navýšení. Stačí říci, že za 20 let své existence fond získal a rozdělil přes 100 milionů eur na grantech.

Nadace vytvořená Pisarskim je ve skutečnosti jedním z příjemců programů fondu. Její předseda upozorňuje na důležitou roli obdržených dotací, které pomáhají udržovat spolupráci vlivných kruhů skupiny.

– Fond vytváří prostředí expertů podporujících vnitřní spolupráci. Projekty ukazují, že vyzdvihují výhody visegrádské spolupráce. Entity často zkoumají a vytvářejí nápady, které jsou pak použity ve V4 – říká Pisarski.

Varuje však před tím, aby se skupina nepovažovala za jedinou skupinu spojenců. Jeho význam nepodceňuje, Polsko by ale podle něj mělo posílit spolupráci i v rámci Výmarského trojúhelníku, například vytvořením Mezinárodního výmarského fondu.

Výmarský trojúhelník je dohoda mezi Polskem, Německem a Francií uzavřená před 30 lety. A pokud polsko-německá spolupráce nějak funguje, neudržujeme kontakty v rámci trojúhelníku s Francií, druhou ekonomickou velmocí Unie. A vyřešilo by to mnoho problémů a konfliktů, které se za ta léta nahromadily. O tom, že spolupráci v rámci trojúhelníku dochází dech, nejlépe svědčí fakt, že poslední společné jednání ministrů zahraničí se konalo v… 2013.

Reaktivace spolupráce Trianglu je podle Pisarského o to důležitější, že se V4 stává vnitřně konfrontační. A v posledních letech vlády PiS to bylo Polsko, kdo nejvíce zdůrazňoval důležitost hluboké spolupráce v rámci skupiny. Slovensko, více orientované na EU, k tomu má uvolněnější přístup. Distancuje se také od takzvaného právního státu v Maďarsku a Polsku. Jako jediná také přijala euro.

Maďarsko zase nejednou ukázalo, že přerušení spolupráce pro ně není problém – Orbán nevidí problém v rozhovorech s Putinem, prohlubování spolupráce s Čínou a nákupu ruských vakcín. Česká republika a Polsko bojují s Turówem, všechny země mají své vnitřní napětí a problémy. Ostatně spolupráce stále trvá.

Jak zdůrazňuje Łukasz Ogrodnik, přímé přínosy účasti ve Skupině nelze vypočítat, jsou velmi neměřitelné. Stejně jako náklady – kromě 2 milionů eur ročně placených po dobu 20 let do podílového fondu. A – alespoň prozatím – není ohrožena existence V4 a současné ochlazení vztahů by mělo skončit po volbách v ČR.