DErmanové jsou v evropském srovnání pesimističtí, že jejich výdaje domácností budou v tomto roce nadále růst. Podle průzkumu zveřejněného v úterý 43 ​​% věří, že jejich finanční situace se bude nadále zhoršovat. Podíl Němců, jejichž obavy z inflace rostou, je o deset procentních bodů vyšší než naměřený evropský průměr.

32 % německých spotřebitelů očekává, že se situace v tomto roce zlepší. V tomto ohledu jsou Němci o dva procentní body pozitivnější než ostatní Evropané. Nejoptimističtější jsou Bulhaři, kde 44 % očekává zlepšení. Nálada je horší ve Slovinsku. Více než polovina respondentů (55 %) se obává, že to bude letos finančně ještě těžší.

Pro studii skandinávského poskytovatele finančních služeb Ferratum byli spotřebitelé ve 13 evropských zemích v říjnu 2022, kdy míra inflace v EU vzrostla na 11,5 %, dotazováni, jak je inflace ovlivňuje. Dotazovaní Evropané nejvíce vnímají důsledky inflace na ceny potravin, těsně následované cenami energií. V Německu se ale pořadí obrátilo.

Cestovní úspory

Nejvíce však na cestovních nákladech ušetřili dotázaní Evropané. 68 % snížilo svůj cestovní rozpočet. Také v Německu většina respondentů – 56 % – své cesty omezila. Více než polovina dotázaných Evropanů také snížila své výdaje na zábavu; v Německu to bylo 42 %. Na druhou stranu Němci ušetřili na potravinách poměrně více: 40 % spotřebitelů uvedlo, že za potraviny utratili méně peněz. Evropský průměr byl 35 %.

S inflací se také zvýšilo úvěrové riziko. Téměř polovina dotázaných Evropanů (49 %) nebyla schopna v létě a na podzim 2022 platit své účty včas. V Německu byl podíl domácností, které nebyly schopny včas zaplatit, stále výrazně vyšší, a to 56 %. Respondenti v Německu odhadují 50% šanci na získání úvěru kvůli rostoucím účtům za elektřinu a plyn.

Nejvíce včas platí Švédové

Podle průzkumu však měli chorvatští spotřebitelé největší problémy s platbami kvůli inflaci: více než 70 % se zpozdilo s placením účtů. Ve Švédsku to bylo lepší. Tam byl podíl těch, kteří nemohli zaplatit včas, třetinový.

Nemohlo to být kvůli vyšším platům, že méně Švédů mělo problémy s placením účtů. Naopak švédští zaměstnanci patřili k těm, kteří měli z nárůstu mezd v období inflace méně než průměr. O něco více než čtvrtina respondentů (26 %) ve skandinávské zemi uvedla, že jejich plat se za posledních 6 měsíců zvýšil.

Nejnižší podíl pracovníků, jejichž rostoucí životní náklady byly alespoň částečně kompenzovány lepším platem, bylo zjištěno v Dánsku a Slovinsku (po 17 %). V Německu se v období inflace zvýšil plat 35 % respondentů. Na předních příčkách se umístila Česká republika a Rumunsko se 44 % a 42 % kladných odpovědí na otázku zvýšení platů.

Na otázku o prioritách výdajů na zimu 2022/2023 má naprostá většina dotázaných Němců tyto priority: placení účtů a splácení půjček.