Ve sporu o škody způsobené hnědouhelným dolem Turów na české straně hranice polská strana nejprve dlouhá léta ignorovala české stížnosti, poté zkusila metodu fait accompli a nyní přistoupila k obhajobě svého jednání útokem na Čechy.

Výroční schůze

Jak nedávno v listu Rzeczpospolita napsal Sergiusz Najar, bývalý náměstek ministra zahraničních věcí, „od roku 2016 probíhalo každoroční zasedání Polsko-české mezivládní komise pro přeshraniční spolupráci za účasti zainteresovaných ministerstev, ale řízené na politické úrovni. informováni českou stranou, že došlo k problému.“ Jednalo se o snížení hladiny podzemní vody způsobené polským dolem a vysychání šachty, dále prašnost a hluk na české straně.

Informace byla zaznamenána ve Varšavě a poté zařazena na pořad jednání. Češi se nakonec po více než čtyřech letech podobných zkušeností rozhodli k razantnější akci. Začali stížností na Polsko v Bruselu.

V prosinci 2020 Evropská komise některá jejich tvrzení potvrdila. Tato skutečnost však na polskou vládu neudělala žádný dojem. Nakonec se Češi rozhodli jít do Lucemburku, před Soudní dvůr Evropské unie (SDEU).

Myslím, že tomu nikdo nevěřil

Ještě předtím se však rozhodli vyslat dva své ministry do Varšavy na „návštěvu poslední šance“. Vždyť loni 12. února letěl jen jeden, tehdejší šéf diplomacie Tomász Petrzíczek. Richard Brabec, tehdejší šéf ministerstva životního prostředí, musel zůstat v Praze. Polský ministr pro klima a životní prostředí Michał Kurtyka si na takové setkání nenašel čas.

„Polská strana nabídla jednání pouze na úrovni náměstků“ – vysvětlil tehdy českým novinářům náměstek ministra Vladislav Smrž, kterého potěšilo, že mohl ve Varšavě prezentovat požadavky Libereckého vojvodství, které sousedí s Polskem, ale také prach a hluk. Slova náměstka citoval například deník „Hospodárzské noviny“.

Ale ani tehdy ve Varšavě nikdo nevěřil, že by se SDEU dokázal s Čechy dohodnout.

Respekt, empatie a porozumění

To je důvod, proč rozhodnutí přijaté o tři měsíce později, 21. května 2020 soudkyní Rosario Silva de Lapuerta, dopadlo na polskou vládu jako blesk. O čtyři dny později v Bruselu ale premiér Mateusz Morawiecki informoval média o schůzce s českým premiérem Andrejem Babišem: „zdá se, že jsme velmi blízko k dohodě“.

Pokud si opravdu myslel, že Babiš jeho hotovou věc přijme a podpoří ho, bohužel se mýlil. „Žádnou stížnost nestáhneme… Nic takového se nestane, to vylučuji,“ reagoval na vyjádření polského šéfa vlády a hodil míč na polskou stranu s výzvou, aby nabídla řešení.

Polští a čeští aktivisté Polsko-česko-slovenské Solidarity vydali 14. června společné prohlášení, ve kterém mimo jiné napsali: „Základem současné i budoucí spolupráce a soužití mezi sousedy je společné řešení existujícího problému na vzájemném respektu, empatii a porozumění.“

Mezi 31 podpisy na dopise najdete jména Mirosława Jasińského – vůdce a spoluzakladatele SPCzS a Anny Morawiecké – protikomunistické aktivistky, šéfredaktorky Evropské informační agentury východní WAI.

17 letních záblesků

O tři dny později, 17. června, se ministři Kurtyka a Brabec konečně sešli. Šéfa polského ministerstva pro klima a životní prostředí doplnili ministr státního majetku Jacek Sasin a ministr pro záležitosti Evropské unie Konrad Szymański a celá skupina odborníků. Zdálo se, že obtěžování je u konce a začínají vážné rozhovory, které rychle vedou k dohodě.

Jednání trvala celé léto. Když předposlední zářijový den začalo jejich 17. kolo, všem se zdálo, že dohoda je na dosah ruky. Zejména proto, že na konec příštího týdne byly naplánovány volby do českého parlamentu.

K dohodě ale nedošlo. Na poslední chvíli obě strany rozdělila doba trvání smlouvy. Polsko chtělo mít možnost to ukončit po dvou letech. Češi naopak naznačili, že těžba v Turówě má pokračovat dalších 22 let.

Rozhovory byly pozastaveny až do nové vlády.

Jablko sváru mezi Polskem a Českou republikou: důl Turów

Naděje na dohodu

Když se ukázalo, že volby vyhrála koalice dvou koalic s celkem pěti převážně pravicovými stranami (kromě České pirátské strany, tedy Pirátů), a Petrem Fialou, lídrem Občanské demokratické strany ( ODS), která je členem stejné frakce jako PiS, zavládlo ve Varšavě přesvědčení, že nyní bude jistě možné se dohodnout. Zejména proto, že 20. prosince, tři dny po složení přísahy Fialova kabinetu, přijal prezident Miloš Zeman pověřovací listiny nového polského velvyslance Mirosława Jasińského. Po půldruhé přestávce mělo Polsko svého zástupce v Praze.

Vše se zkomplikovalo po rozhovoru Jasińského pro Deutsche Welle, ve kterém mimo jiné řekl, že „důvodem sporu byla arogance některých lidí (…) Hlavně vedení dolů“ . Jeho slova se setkala s téměř okamžitým odporem zástupců PiS. Ve stejný den, kdy byl rozhovor zveřejněn na webu DW, zahájil premiér Mateusz Morawiecki řízení o odvolání velvyslance. Mirosława Jasińského mezitím podpořili čeští přátelé Polsko-česko-slovenské Solidarity, kteří jeho slova interpretovali jako krok k usmíření mezi oběma zeměmi.

Bičování Čechů

V Polsku se mezitím začalo hledat způsob, jak přesvědčit Čechy k podrobení. „Dziennik Gazeta Prawna“ 13. ledna oznámil, že „Polsko hodlá jednat dvěma způsoby: vést jednání, ale také žalovat Čechy u mezinárodního arbitrážního soudu.“ Základem by byla Energetická charta z roku 1994, konkrétně její článek 10 zakazující diskriminaci v investování.

„Faktem je, že Češi se k polským investicím chovají jinak než ke svým vlastním“ – vysvětlil autorům článku jejich anonymní partner.

To byl začátek dělostřeleckého bombardování českých pozic. V předvečer dalšího kola jednání, které se na žádost nové české ministryně životního prostředí Anny Hubaczkové uskuteční ve Varšavě, oznámila polská verze webu „Business Insider“, že dosáhla dokumentu podle které by Polsko vinilo Českou republiku z nedostatku ekologických konzultací v souvislosti s prodloužením povolení pro poslední český uhelný důl ČsSM ve Stonavě na Zaolziu.

Informaci okamžitě sdělila Wanda Buk, viceprezidentka Polské energetické skupiny (PGE), majitelka dolu Turów i jeho uhelné elektrárny Turów, a přidala vlastní komentář: Mohli jsme spolu bojovat za spravedlivou transformaci uhelné oblasti, ale Češi ve volebním období raději obětovali sousedské vztahy politické lsti. Prezident doufá, že vláda premiéra Petra Fialy napraví to, co rozbili jeho předchůdci.

„Polsko si na Čechy našlo bič, což by se mohlo ukázat jako průlom v dlouhém boji o udržení těžby hnědého uhlí v dole Turów,“ píše „Business Insider“.

Chcete se k tomuto článku vyjádřit? Udělejte to na Facebooku! >>