O urychlení prací na zavedení BIM v Polsku a jmenování pracovní skupiny na ministerstvu letos v květnu, vysvětluje Maciej Zuber, architekt, zástupce představenstva SARP pro BIM.

• Sdružení a nevládní organizace již řadu let požadují aktivitu a podporu centrálních orgánů při zavádění BIM do polských investičních aktivit.
• Výhody používání BIM technologie si před pár lety všimlo Německo, kde je BIM povinný u veřejných zakázek a projektů za více než 100 milionů eur.
• Pracovní skupina pro BIM na ministerstvu rozvoje a technologie: předseda – Tomasz Piotrowski, místopředseda – Dariusz Kasznia, tajemník – Katarzyna Orlińska-Dejer. Členové: Bohdan Lisowski, Justyna Pojnyowska, Jarosław Sosnowski, Aleksander Szrener, Anna Trenda, Robert Szczepaniak, Kamil Stolarski, Marek Salamak, Jacek Magiera, Adam Baryłka.

Ministerstvo rozvoje a technologií informuje o průlomu na cestě k digitalizaci stavebního procesu v Polsku. Tak je v rámci ministerstva organizováno nedávné založení pracovní skupiny BIM pro informační modelování budov. Můžeme již hovořit o milníku v implementaci této technologie?

Maciej Zuber: Možná není důležitý samotný fakt sestavení takového týmu, ale jeho složení a do toho vkládám ty největší naděje. Skupině předsedá Tomasz Piotrowski z Varšavské technické univerzity, který je v této oblasti vynikajícím specialistou. Řada členů týmu se navíc dlouhodobě věnuje práci související s šířením BIM v Polsku, například viceprezident skupiny Dariusz Kasznia, který byl spolu se mnou jedním ze spoluautorů studie „BIM Standard PL“. Od nynějška bude tým nejen poradním orgánem BIM v rámci ministerstva, ale dostane i konkrétní nástroje, jako je například možnost navrhování legislativních řešení, která zjednoduší realizaci projektů na bázi BIM.

Hledáte investiční oblasti? Prohlédněte si nabídky na PropertyStock.pl

Jak hodnotíte zavedené pracovní tempo?

Sdružení a nevládní organizace již řadu let požadují aktivitu a podporu centrálních orgánů při zavádění BIM do polských investičních aktivit. Také Svaz polských architektů. Doufám, že se teď práce hodně zrychlí. Čím dříve to uděláme, tím lépe.

Proč je to tak důležité?

Vizuálně se to dá přirovnat k volbě mezi použitím šroubováku a šroubováku. Ruční upevnění šroubů je možné, ale při větším počtu z nich je lepší použít šroubovák. Toto řešení je levnější, časově méně náročné a přesnější. Totéž platí i pro použití BIM. Samozřejmě se vždy můžeme vrátit k ručnímu kreslení návrhů budov, ale k čemu? Navíc si to dříve nebo později vynutí optimalizace nákladů. Otázka by tedy neměla znít, zda uložit BIM zákonem, ale od kdy? Zejména proto, že jsme již implementovali mezinárodní normu ISO 19650, která – i když není povinná – obsahuje pravidla pro správu informací v průběhu životního cyklu stavební konstrukce.

Vycházíme ze zkušeností Velké Británie, která je pro nás vzorem již řadu let. Spojené království je místem, kde byly vyvinuty normy ISO 19650. Jaké je v tomto ohledu Polsko ve srovnání s ostatními zeměmi?

To není tak špatné, protože mnoho evropských zemí se stále potýká s podobnými problémy jako my. Na druhou stranu máme daleko k průkopníkům jako Velká Británie nebo Skandinávie. Výhody používání BIM technologie si před pár lety všimlo Německo, kde je BIM povinný u veřejných zakázek a projektů za více než 100 milionů eur.

BIM skupina zřízená na Ministerstvu rozvoje a technologií analyzuje aktivity související se strategií implementace BIM v České republice. Od příštího roku bude BIM platit pro všechna místa veřejných zakázek.

Směr, kterým se Česká republika vydává, je evidentně správný. Řeknu více – není jiné cesty. České úřady si prostě dříve než my všimli, že vysoká kvalita architektury je právě výsledkem aplikace této metodiky.

Možná nepotřebujeme legislativu jako naši jižní sousedé?

Pokud chceme, aby veřejné investice byly realizovány s ohledem na čas, pracovní vytížení a materiál, jsou taková opatření nezbytná. Je třeba také zmínit, že BIM není jen o navrhování nebo vyloučení mezioborových kolizí, i když jsou velmi důležité. Jde také o vytvoření modelu skutečného stavu, který je digitálním odrazem budovy. Takový model, dostupný po dokončení stavby, umožňuje facility management, usnadňuje konzervaci či následné renovační či rekonstrukční práce. Investoři si to uvědomují a budou stále více požadovat model BIM, protože se to jednoduše vyplatí. Tento trend je již velmi viditelný u velkých společností, které projektují pomocí BIM technologie.