Neshody mezi kdysi úzce spřízněnými zeměmi Visegrádu (V4) jsou v poslední době stále zřetelnější. V úterý pak skandál: Schůzka ministrů obrany Maďarska, Polska, České republiky a Slovenska, která se měla konat ve středu v Budapešti, byla zrušena. Kontextem je protest proti ukrajinské politice vůdce pravicové maďarské vlády Viktora Orbána.

„Lituji, že levná ruská ropa je nyní pro maďarské politiky důležitější než ukrajinská krev,“ vysvětlila své odmítnutí česká ministryně obrany Jana Černochová. Jeho polský protějšek Mariusz Błaszczak ho také následoval. Blaszczak byl zklamán maďarskou rétorikou ohledně ruské invaze na Ukrajinu, uvedly zdroje.

Orbán je považován za největšího „rozuměče Putina“ v rámci Evropské unie. Německý politolog a specialista na Rusko Stefan Meister v nedávném rozhovoru s rakouskými novináři dokonce Orbána označil za „agenta vlivu pro Rusy a Číňany v Evropě“. Orbán odsoudil ruský útok na Ukrajinu, který porušuje mezinárodní právo, a podporuje následné sankce EU, ale neumožňuje partnerům NATO dodávat zbraně na Ukrajinu přes maďarské území. Orbán tvrdí, že je to způsob, jak udržet jeho zemi mimo válku.

Polská pravicová vláda PiS nyní zmrazuje kontakty s Orbánem, protože podporuje ruského prezidenta Vladimira Putina, uvedl v pondělí večer polský „Gazeta Wyborcza“ (online). Varšava je také nešťastná, že Orbán zpochybnil nestrannost volebních pozorovatelů OBSE, kteří mají za úkol hodnotit nedělní volby v Maďarsku. Polsko v současnosti předsedá OBSE. Vládnoucí polská strana Právo a spravedlnost (PiS) si dříve vzala maďarského premiéra za vzor „jako ochránce konzervativních hodnot a jako člověka, který se neklaní Bruselu“, jak uvádí list.

Maďarsko a Polsko jsou považovány za problémové děti EU. V obou zemích jsou kritizovány masivní demokratické deficity. Evropská komise proti nim zahájí řízení podle článku 7, které může vést k odnětí volebního práva. Obě země se v tom navzájem podporovaly. Polsko a Maďarsko se také společně staví proti mechanismu právního státu, který umožňuje krácení fondů EU v případech porušení zásad právního státu.

Méně kritických tónů EU je slyšet z Prahy a Bratislavy. Je stále jasnější, že Česko a Slovensko v EU „nechtějí být zaměňovány s Polskem a Maďarskem“, řekl před rokem maďarský politolog Péter Krekó u příležitosti 30. výročí založení nadace v rozhovoru pro APA. „Střetů zájmů je tolik jako společných zájmů.“

V4 mají něco společného: zkušenost komunistické diktatury, všichni jsou členy NATO a závislí na jaderné energetice. Visegrád-4 jednal jednotně v důležitých evropských otázkách, jako je migrace, rozpočtová a klimatická politika, a nejednou tak zabránil důležitým rozhodnutím.

V Bruselu se stále sebevědomější V4 obávali jako hráči veta. Společně s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem například zabránili Manfredu Weberovi, hlavnímu kandidátovi Evropské lidové strany, který vyhrál evropské volby, aby byl předsedou Evropské komise. Visegrádské státy také patřily mezi největší překážky úsilí nové šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové o dosažení klimatické neutrality.

Mezi těmito čtyřmi jsou ale také velké rozdíly z hlediska domácí a zahraniční politiky. Slovensko je jedinou zemí Visegrádu, která používá euro. Vzhledem k tomu, že Slovensko bylo až do Trianonské smlouvy v roce 1920 součástí Maďarského království, objevuje se někdy historická nechuť k Budapešti. Maďarsko ze své strany udržuje úzké ekonomické a politické vazby s Ruskem. Na rozdíl od Polska, které se od války na Ukrajině nejen cítí blíže Spojeným státům. Spojené státy nedávno vyslaly do Polska další americké vojáky, aby posílily východní křídlo NATO.

Visegrádský formát založili po pádu železné opony 15. února 1991 polský prezident Lech Wałęsą, maďarský premiér József Antall a Václav Havel jako hlava státu Československa. Skupina se jmenuje podle maďarského místa, kde byla založena, Visegrádu u Budapešti. Myšlenka setkání se datuje k podobnému shromáždění v roce 1335. Tehdy se shodli králové Karel I. Robert Uherský, Jan Český a Kazimír III. Polska o zřízení obchodní cesty spojující tyto tři země a obcházet Vídeň.

Aliance za deklarovaným účelem

Hlavním cílem aliance byla zpočátku vzájemná podpora na cestě do Evropské unie. S dosažením cíle členství v EU 1. května 2004 se účelové sdružení zpočátku zdálo zastaralé. Přesto pokračovala pravidelná setkání různých ministrů a předsedů vlád.

Po uprchlické krizi v roce 2015 se skupina států prosadila jako důležitý hlas na úrovni EU. Jako tmel pro alianci fungovalo prohlášení tehdejší německé kancléřky Angely Merkelové „Zvládneme to“ a požadavek na distribuci uprchlíků. „Visegrád byl fakticky mrtvý, než ho v roce 2015 oživila uprchlická politika Merkelové. Nyní Putin Visegrád znovu zničil,“ napsal na Twitteru německý novinář „Welt“ Robin Alexander.

noví spojenci

Mezitím visegrádské státy také spouštějí antény pro nové spojence. Polští a čeští předsedové vlád Mateusz Morawiecki a Petr Fiala nedávno odcestovali do Kyjeva se svým slovinským protějškem Janezem Janšou, aby tamní vládu ujistili o své solidaritě. Také formát „Slavkov“ (Česká republika, Slovensko a Rakousko) nabírá na síle. Pár dní před ruským útokem navštívil Ukrajinu počátkem února ministr zahraničí Alexander Schallenberg (ÖVP) se svými protějšky v Praze a Bratislavě. Ve formátu Austerlitz se v pátek uskuteční také zájezd do Moldavské republiky. (apa=