Lulin pohled na Čínu + nový kabinet Tchaj-wanu + inovační systém • China.Table

Posted On: 1 února, 2023

Brazilec Lula se dívá na Čínu jako před 20 lety
Taiwan: Nová firma se známými tvářemi
Jak stát organizuje inovace
Sinolytika. Radar: Dobrá pověst v rozvojových zemích
Zmatek ohledně Xiho cesty do Moskvy
Peking vyčítá Pavlovi telefonát na Tchaj-wan
Dodán první kvantový počítač
Huawei hrozí ve Spojených státech úplný zákaz
Profil: Expatriovaný právník Ralph Koppitz

Vážení čtenáři,

Kancléř Olaf Scholz navštívil Jižní Ameriku. Tam ho ale nestíhá jen válka na Ukrajině, ale i geopolitická konkurence s Čínou. Jeho partner Luiz Inácio Lula da Silva, bývalý a nový brazilský prezident, nehrál jen sebe a čínskou hlavu státu Si Ťin-pchinga jako prostředníka míru s Moskvou. On také skoro staromódní optimistický pohled na lidovou republiku, jak analyzovala Amélie Richter. Čína je ale dlouhodobě strategicky nezávislejší na jihoamerických státech, než tomu bylo za Lulova prvního prezidenta.

Tchaj-wan má nový kabinet: nový Premiér Chen Chien-jen v úterý nastoupil do úřadu a s ním i někteří noví členové vlády – většinou však známé tváře. Ústřední ministři jako Joseph Wu na ministerstvu zahraničí si udrželi své posty. Chen Chien-jen především slibuje kontinuitu, jak analyzuje David Demes. Chen také vysílá signál stability mezinárodním spojencům.

Čína již léta podporuje klíčová odvětví a inovace. Nová studie berlínského Čínského výzkumného institutu přesně vysvětluje, jak se to děje meriky zkoumaných, z nichž Čína.Tabulka je k dispozici předem. Finn Mayer-Kuckuk si studii důkladně prohlédl. Podle toho Čína organizuje inovace podél řetězů, podél kterého se přenášejí myšlenky, výsledky výzkumu a praktické techniky. Důraz je kladen na projekty související s aplikacemi, které v ideálním případě vyústí v něco užitečného.

analýza

Brazílie: Lulin starý recept je zastaralý

Brazilský prezident Lula se při jednání s Pekingem opírá o desítky let staré strategie.

Kancléř Olaf Scholz takový pokrok nečekal: Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva ho má navrhl zprostředkovatelskou iniciativu své země s Čínou k ukončení války na Ukrajině. Levicový politik vstoupil do hry jako prostředník při rozhovorech s ukrajinským nebo ruským prezidentem. Nebo dokonce s Čínou. „Naši čínští přátelé v tom hrají velmi důležitou roli,“ řekl Lula na společné tiskové konferenci s kancléřem Olafem Scholzem v Brasílii. „Je čas, aby se Čína zapojila.“

Skutečnost, že Peking veřejně neprojevil žádné zprostředkovatelské tendence ve válce s Ukrajinou, která trvá již téměř rok, Lulu v jeho apelu zřejmě netrápí. Francouzská hlava státu Emmanuel Macron také přivedl lidovou republiku jako prostředníka po summitu G20 na Bali a byl drsný. Francie a Brazílie však mají odlišná východiska, pokud jde o Čínu.

Lula vidí v Číně stejného partnera jako ve svém prvním funkčním období, která začala před dvěma desetiletími. V letech 2003 až 2011 byl Lula šéfkuchařem Palácio do Planalto v Brazílii. Ikona Labouristické strany tehdy ještě jednala s Chu Ťin-tchaem jako hlavou státu. Když tedy „kamarád BRICS“ Lula požádá Peking, aby zprostředkoval, na první pohled to vypadá ještě mocněji než hlas ze Západu jako Macron. Lula se však v Pekingu klidně mohl mýlit. Časy se změnily, jak z hlediska obchodní politiky, tak i diplomacie.