Před půl rokem to vypadalo, že říjnové volby (pátek–sobota; 8.–9. října) by v Česku mohla vyhrát liberální aliance pirátů a starostů. Nyní se kvůli masivní dezinformační kampani podpora koalice ztenčila a charismatický mladý pirátský vůdce (a jeho vzhled) se najednou stal pro stranu problémem.
Ještě před pár měsíci měla pro potřeby voleb založená Pirátská strana se Starosty a nezávislými v průzkumech rekordní podporu. Asi 34 % chtělo hlasovat pro neobvyklé spojenectví mladých počítačových vědců se stabilními představiteli místní samosprávy. Češi. Hackeři a místní vláda viděli příležitost zlomit vládu miliardáře zapleteného do korupčních skandálů Andrej Babiš.
V nedávných průzkumech byla podpora pirátů a starostů téměř poloviční oproti rekordním hodnotám. Navíc sám lídr Pirátů Ivan Bartoš, který jako charakteristická postava (i vizuálně) zvedl uznání skupiny, nyní začíná být pro stranu v jistém smyslu nepohodlný – alespoň co se jeho image u „tvrdého“ voličstva týče. I účes se ukázal jako problém.
Čeští piráti doufají v novou politickou kvalitu?
Ve většině evropských zemí, kde vznikla, pirátská hnutí fungují a daří se jim. Obvykle to ale nejde ruku v ruce s politickým úspěchem. V současné době mají pirátské poslance pouze Česká republika, Německo a Švédsko, pirátské strany jsou členy národních parlamentů v České republice, Lucembursku a na Islandu.
Česká pirátská strana je léta nejmocnější pirátskou skupinou v Evropě, i když také začínala od nuly, s malými prostředky a většinou vedení bez jakýchkoli politických zkušeností. „Zpočátku nás bylo ve straně tak málo, že každý byl prezidentem nebo viceprezidentem něčeho,“ zapamatovat si Ivan Bartoš. „Ale naše řady stále rostly, protože jsme tak tvrdě pracovali,“ řekl. Loni měla strana více než tisíc členů.
Bartoš tvrdí, že jeho strana představuje v české politice novou kvalitu, a to i z hlediska poctivosti stranického vedení. „Žádní oligarchové nebo velcí sponzoři“ a „úplná transparentnost“, zdůrazňuje.
V Evropském parlamentu patří Česká pirátská strana k frakci Zelených, i když se profil klimatické politiky liší od profilu typických proenvironmentálních stran. Ivan Bartoš je přesvědčenže klimatická politika musí být politikou vyváženého růstu. Kritizuje německou energetickou transformaci, spočívající v současném opuštění uhlí a jaderné energie.
Měli být součástí Babišovy vlády a nyní jsou jeho hlavním protivníkem
Letošní volby nejsou pro hackery první šancí dostat se do vlády. Před čtyřmi lety byli jako třetí mocnost v parlamentu požádáni, aby spoluvytvářeli kabinet Andrej Babiš. Stanovili si ale tvrdé podmínky, které strana Babiše ANO splnit nechtěla. Jak vysvětluje Bartoš, šlo hlavně o to, aby politici obvinění ze zločinů a „neschopní“ ministři byli součástí koaliční vlády. „Odmítli ho“, řekl Vůdce Pirátů. Není divu, vzhledem k mnoha korupčním skandálům spojeným s miliardářem Babišem.
Babišových skandálů zpočátku využívali hackeři, deklarující transparentnost v byrokracii a bojující proti korupci. Série však po nějaké době skončila. Premiér přešel do útoku a začal bezohledně napadat a dokonce pomlouvat Pirátskou stranu. Proč Piráti a ne jejich koaliční partneři Starostové a nezávislí nebo středopravý blok Spolu? Odpověď je jednoduchá: hackeři jsou snadnějším cílem k útoku, říká v rozhovoru pro EURACTIV.pl Břetislav Dančák z Masarykovy univerzity v Brně.
Andrej Babiš začal řešit rivalitu s mladší Bartošovou generací, například lídra Pirátů označil za „neomarxistu“ a vyzval k debatě, „pokud se nebojí“. Proč jsi vůbec tady? Na vašem místě by nyní měl být lídr Pirátů Ivan Bartoš,“ řekl v jedné z posledních debat. Rakouský život, předsedá Starostům a nezávislým. Bartoš vysvětlil, že on a lídr koaličních partnerů zastupují v debatách střídavě – jednou, jindy.
Babiš hrál na asociace, které hackeři mohli vyvolat u konzervativců nebo starších voličů. „Už ze samotného názvu této strany vyplývá jistá ‚divokost‘, nepředvídatelnost,“ upozorňuje český politolog. Jako mladí odborníci (většinou informatici jako Bartoš, který má v tomto oboru dokonce doktorát) s vzhledem, který skutečně připomínal moderní verzi starých mořských pirátů, měli velkou šanci u mladých voličů nebo liberálů, ale ne u těch tradiční voličstvo. Češi.“
Vychytralý premiér toho obratně využil a obvinil piráty nejen z boje za „kulturní revoluci“ a „levičáctví“ (což by přece jen mělo nějaké opodstatnění, vzhledem k tomu, že mezi postuláty pirátů patří legalizace marihuany nebo sňatky osob stejného pohlaví) , ale dokonce propagace neomarxismu. Objevila se i obvinění na základě dezinformací. Babiš například argumentoval tím, že piráti chtěli otevřít hranice imigrantům a usadit je na českých prázdninových pozemcích.
Špinavá kampaň zhatila šance Pirátů?
Nejde však jen o drsnou rétoriku politického rivala, ale o celou masivní dezinformační kampaň zaměřenou na hackery. Jeho hlavní zbraní se staly tzv. řetězové dopisy, tedy zprávy zasílané voličům kupř. emailem. Tyto zprávy obsahovaly informace o údajných (ve skutečnosti absurdních a lživých, ale šokujících) záměrech hackerů, jako je omezení zdravotní péče pro seniory nebo zrušení důchodů.
Populární český web Seznam Zprávy zjistil, že za vlnou fake news se skrývá kruh, který není spojen ani s ANO, Babišovou stranou, ale s jejími současnými koaličními partnery, radikální Stranou svobody a přímou demokracií (SPD). Tomio Okamuri, česko-japonský podnikatel. Organizace Čeští elfové, která se zabývá fenoménem dezinformací, ukazuje prstem na centra spojená s Ruskem.
Dezinformace, jak z úst odcházejícího premiéra, tak zaslané jako řetězy, odradily část českých voličů od vstupu k Pirátům a rekordní podpora na jaře prudce klesla.
Bartošův problém… a jeho vzhled
Ukázalo se, že zatímco samotná Pirátská strana by i se svým názvem byla pro mnohé konzervativní voliče stále poměrně chutná, její vůdce se ukázal jako nesnesitelný. Osobnost a vzhled Ivana Bartoše mohly být pro stranu přínosem z hlediska její „viditelnosti“ na českém politickém poli i oslovování mladých voličů. Pro starší lidi a pro tradicionalisty však už tak důvěryhodný nebyl.
„Bartoš je populární, ale také polarizující,“ řekl v roce 2019. Tomislav Delinic, vedoucí zahraniční kanceláře Nadace Konrada Adenauera (KAS) v Praze. Není to jen o názorech nebo volném životním stylu. „Jeho samotný vzhled je výzvou pro mnoho tradičních voličů,“ zdůraznil.
Také Peter Just z Metropolitní univerzity Praha myslet siže i Bartošův účes polarizuje voliče. V podvědomí mnoha voličů mohou být dlouhé dredy spojeny s nepředvídatelností, o čemž se Andrej Babiš snaží přesvědčit Piráty. Tato teze potvrzeno v komentáři k „Gazeta Wyborcza“ pirátský poslanec Jan Lipavský. „Ano, dredy jsou problém,“ připouští.
Piráti tedy v určité chvíli začali používat Bartošovu strategii „schovat se do skříně“. Prý se proto začalo polemizovat o nejméně kontroverzním a určitě nejméně kontroverzním Rakušanovi. Těžko však očekávat, že taková strategie bude účinná ve straně, která byla dosud postavena kolem jednoho člověka.
„Výzkumy ukazují, že náš prezident má jen 30% podporu v zemi. Má velmi velký negativní elektorát. A přesto má skvělý kontakt s lidmi, není možné si ho nemilovat, když se ho učím osobně znát,“ dodal. Lipavský vysvětluje.
Kluk s dredy, příští Václav Havel?
Pokud se však podíváte na Pirátský program, kromě postulátů souvisejících s marihuanou nebo LGBT lidmi, je jejich program obecně centristický. Upřednostňují větší transparentnost ve státní správě, investice do inovací, ochranu životního prostředí (v tom pokřivuje evropská příslušnost hackerů) a posílení pozice ČR v EU. Jsou také zastánci NATO, i když se domnívají, že Aliance by se neměla vojensky angažovat mimo své území.
Také Ivanu Bartošovi, kromě jeho objektivního vzhledu, nelze nic vyčítat. Absolvent Univerzity Karlovy narozený v Jablonci nad Nisou je nejen doktor filozofie s titulem Informatika, ale také muž s nadprůměrným hudebním talentem. Nejen, že v minulosti zpíval v punkové kapele a příležitostně vystupoval jako DJ, hraje také na akordeon a v mládí hrál na varhany v místním kostele. Na rozdíl od naprosté většiny Čechů (asi 80 % české populace jsou ateisté) jsou věřící. Patří k Církvi československé husitské.
V posledních letech, a zejména při poslední kampani, se také snaží změnit svou politickou image a přesvědčit voliče, že není mladý rebel, který nebude moci čelit vládě, ale úředník, na rozdíl od Babiše dobrý materiál za státníka. Už se to srovnává s… Václav Havel.
Dnes bývalý punkrocker, který se nevyhýbá drogám, je totální abstinent (jak sám říká už 7 let, ale pořád silný kuřák), obléká se do obleků a v politice mluví obtížným a analytickým jazykem. což mu umožňuje projevit erudici a vzdělání. To se ale může také obrátit proti, upozorňují Piráti. „Možná v televizi mluví příliš úzce a lidé mu nerozumí,“ diví se Lipavský.
A dredy? Na otázku, zda se premiér může takto ostříhat, odpovídá, že důležité je, co je v hlavě, ne co na hlavě. Ale myslí si totéž i Češi?

„Typical communicator. Insufferably humble twitter enthusiast. Zombie lover. Subtly charming web fanatic. Gamer. Professional beer enthusiast.“





