Umělci perzekvovaní za nacismu – projekt „Musica non grata“ jim vzdává hold. Ústředním prvkem je Letní škola Terezín. Závěrečný koncert byl věnován zapomenutému židovskému skladateli.

Právě probíhají první zkoušky operety „Die Dorfkomtesse“ skladatelky Rachel Danziger van Embden. Zpěvačka Nefeli Spyropoulou z Univerzity hudby a tance v Kolíně nad Rýnem právě potkala svého pěveckého partnera. Ale duet už je jeho oblíbenou součástí díla. Tento duet je čistým vyjádřením lásky a naděje, říká Nefeli Spyropoulou, umí najít a slyšet známé prvky, ale také něco velmi jedinečného.

„Vesnická hraběnka“ od Rachel Danziger van Embden

Děj operety „Die Dorfkomtesse“ je čistá zábava. Dědičný princ musí najít princeznu, ale ta ho chce nejprve otestovat a převlékne se za hraběnku z vesnice. Hra se stala celosvětovým hitem a dokonce i New York Times psaly o německé premiéře v roce 1910 v berlínském divadle Thalia a oslavovaly její tvůrce, Židovku Rachel Danziger.

Muzikolog Kai Hinrich Müller vede mezinárodní letní školu v Praze a Terezíně (německy Theresienstadt). Když tehdy v koncentračním táboře v Terezíně zkoumal konkrétně umělkyně, narazil v encyklopedii z nacistické éry na jméno rodilé Holanďanky, která žila dlouhou dobu v Berlíně. Plášť historie je podle něj nemilosrdný, zvláště pokud jde o skládání žen. „Dnes známe operní skladatelky té doby, například Ethel Smyth. Ale to, že ženy psaly i operety, je velkou neznámou. Rachel Danziger byla určitě jednou z nejznámějších, ale zdaleka ne jedinou.“

Letní škola Terezín je věnována skladatelkám

Letní škola Terezín navštíví město | Zdroj obrázků: © Adam Mráček

Děti Rachel Danzigové byly deportovány do Terezína. Sama se krátce předtím podařilo uprchnout do Velké Británie a nyní to mohla dokázat, říká Kai Hinrich Müller. Pravděpodobně rok po skončení války zde zemřel skladatel několika operet a filmových partitur. Müller objevil partituru pro „Dorfkomtesse“ v archivu v Bádensku-Württembersku a uspořádal best-of verzi pro pět hlasů a klavír. Během Terezínské letní školy se studenti čtyř univerzit ze tří zemí setkávají také s doktorandy z České republiky a zástupci židovské komunity a navštíví Terezínský památník. Pro zpěvačku Nefeli Spyropoulou je to působivý zážitek: „Musíte to zažít, protože je to něco tak důležitého v naší historii. Umění a hudba vám vždy mohou dodat sílu. Ale bez ohledu na to, co čteme, bez ohledu na to, co se učíme – nedokážeme si představit, jaké to tehdy bylo.“

Na scénu se vrací nacisty zakázaná hudba

Terezínské ghetto bylo místem teroru a zastávkou pro tisíce Židů mířících do plynových komor. Ale Hitler prodával tábor mezinárodní veřejnosti jako „vzorový koncentrační tábor“. Vězni tam pořádali školní vyučování, divadelní a operní představení. Nacisté vnutili kulturní představení, například z dětské opery Brundibár. Sílu z ní ale čerpali i vězni. Opera Hanse Krásy přežila holocaust – hraje se dodnes – a muzikolog Müller doufá, že totéž udělají znovuobjevená díla ze tří ročníků Letní školy Terezín. Je součástí rozsáhlého německo-českého projektu „Musica non grata“ – a vrací na jeviště pražské opery a Národního divadla hudbu, kterou nacisté považovali za „nežádoucí“.

Krátká verze „Vesnického výboru“ – zazní na závěrečném koncertu na německé ambasádě v Praze – je již na programu příští rok ve Vídni a Drážďanech.

Přenos: „Leporello“ 22. srpna 2023 od 16:05 na BR-KLASSIK.