Dá se říci, že krize v České republice je fakt. Srovnáme-li českou ekonomiku s ostatními ekonomikami členských zemí Evropské unie, není na tom příliš dobře, ba dokonce by se dalo říci, že velmi špatně. Je pravda, že náš soused má stejně jako my jednu z nejnižších nezaměstnaností v EU, ale rekonstrukce po pandemické krizi se pro něj stala obrovskou výzvou.

• Český HDP se v prvním čtvrtletí 2023 meziročně snížil o 0,5 %. Mnoho signálů ukazuje na podobný výsledek ve druhém čtvrtletí
• Očekává se, že meziroční inflace v České republice v roce 2023 překročí 10 %.
• Ekonomický růst ČR v roce 2023 se očekává kolem 0 %.
• Česká republika má nejhorší situaci v Evropské unii, pokud jde o postpandemické oživení

Krize v České republice a pandemie

Česká republika byla až do pandemie uváděna jako vzor pro Polsko z hlediska ekonomického řízení. Víceméně od roku 2020 jsme si všimli, že otázka není tak jednoznačná. Česko je na tom ekonomicky nejhůře v Evropské unii a prognózy nenaplňují naše jižní sousedy optimismem. Letos by mohli zažít další recesi.

Česká ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku klesla o 1,2 % ve srovnání s posledním čtvrtletím roku 2019. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku se však HDP snížil o 0,5 %. Kkrize v České republice to není cítit pouze v obecné vizi ekonomiky. Pociťují to i samotní Češi. Spotřební výdaje domácností se snížily o 4,2 %, zatímco celkové výdaje domácností klesly o 9,2 % ve srovnání s obdobím před pandemií. Došlo k výraznému poklesu spotřebitelských výdajů a kapitálových investic.

Viz také: Nezaměstnanost v Polsku je tak nízká, že se stává problémem. Méně má v EU jen Česká republika

Poklesy v soukromém sektoru mírně kompenzovaly veřejné výdaje, ale jejich navýšení se ukázalo jako zjevně nedostatečné. V současnosti je hlavní oporou ekonomiky export, který i přes pomalé tempo roste. Na druhou stranu začaly klesat dovozy a zlepšily se tak obchodní bilance. Nutno ale podotknout, že to české ekonomice příliš nepomůže. Očekává se, že ve druhém čtvrtletí roku 2023 se HDP opět sníží o 0,5 %. Česká ekonomika by měla podle prognóz skončit v roce 2023 na hranici stagnace.

Čelí země kvůli krizi v České republice nová recese?

Je recese v Česku jistá? NE. Jak tvrdí analytici Polský ekonomický institut, výzkum ekonomického klimatu nabízí příležitosti k růstu.

Index ekonomického sentimentu Statistického úřadu (ČSÚ) byl 91,4 – výsledek podobný údajům z období od 1. čtvrtletí 2021 do 2. čtvrtletí 2022. Sentiment se zlepšil téměř ve všech sektorech, konkrétně v průmyslu, službách a obchodu. Spotřebitelé také lépe hodnotí finanční situaci – nálada se jim v červenci zlepšila a index v červnu vzrostl z 86,8 na 92,7 – což je pokračování růstu probíhajícího od března. Obavy domácností z ekonomické situace v příštím roce se snižují a jejich hodnocení finanční situace se zlepšuje.

Pokud jde o dříve zmiňovaný nárůst veřejných výdajů, který měl zlepšit situaci po poklesu výdajů domácností. Schodek českého rozpočtu se zvýšil o 4,1 %, což je příliš málo na to, aby vyrovnalo poklesy.

Viz také: Česko chce zvýšit povolenou rychlost na dálnicích! Bude to rychlejší než u nás

Nárůst tohoto deficitu je způsoben zvýšením důchodů, výdaji na dotaci cen energií a zvýšením nákladů na obsluhu dluhu. K uzavření rozpočtového deficitu se vláda ČR rozhodla zvýšit DPH na některé produkty, což by mohlo zvýšit inflaci nebo zastavit její dynamický pokles. Pokračují také práce na přestavbě důchodového systému. Tato opatření se však zdají nedostatečná vzhledem k tomu, že analýzy naznačují, že deficit bude přetrvávat i v následujících letech.

Navíc restriktivní rozpočtová politika může paradoxně vést, jako v případě Itálie (více informací: Přečtěte si tento článek a pochopíte, proč je Itálie v hluboké stagnaci) ke zhoršení rozpočtové situace státu.

V případě měnové politiky můžeme říci, že je restriktivní. Česká národní banka drží úrokovou sazbu na 7 %.

Jak píší specialisté na PIE:

Komentáře banky jasně ukazují, že takto vysoké sazby vedou k poklesu domácí poptávky, úvěrování a množství peněz v ekonomice. Analytici dotázaní agenturou Focus Economics očekávají, že úrokové sazby letos klesnou, a to až o 50 bazických bodů ve čtvrtém čtvrtletí.

Již nyní se ozývají hlasy, že dynamický pokles inflace v ČR přispěje k uvolnění měnové politiky České národní banky. Připomeňme, že v červenci inflace v ČR klesla pod 10 % a činila 9,7 %. Jde o nejnižší hodnotu od prosince 2021. Odhaduje se, že v roční rozvaze za rok 2023 může Česká republika očekávat inflaci ve výši 10,8 %. V roce 2024 to však budou 3 %.

Je český demografický zázrak u konce? Porodnost v České republice klesla

Všechna práva k obsahu vyhrazena.

Zobrazení příspěvku: 140 675