V České republice se pomalu blíží polovina současného zákonodárného sboru. Vládní koalice složená ze dvou konzervativních a tří liberálních stran podle posledních průzkumů ztratila každého sedmého voliče.

Na druhou stranu je to víceméně stejná skupina, která se přidala k opozičním příznivcům. Volební tok je však především mezi těmito dvěma subjekty. Zajímavostí je odchod dvou konzervativních stran z vládnoucího tábora (ODS premiéra Petra Fialy má dnes podporu 14 procent a KDU-ČSL – 2 procenta), přičemž ani jeden ze tří liberálních koaličních členů neztrácí voliče. . Na opoziční straně přitom vítězí pouze jeden hráč: ANO bývalého premiéra Andreje Babiše, pro které chce hlasovat 35,5 procenta. Češi.

Kompromis, ale za jakou cenu?

Jaký je důvod tohoto útěku od konzervativních stran k populistům? Hlavním důvodem je zklamání pravicových voličů, kteří se domnívají, že ODS spolu s KDU-ČSL ve vládní koalici zachází v prohnilých kompromisech s liberály příliš daleko a zrazuje tak svůj program a své předvolby. To se nedá říci o liberálních stranách, které nedělají takové ústupky, aby neztratily své voliče.

Výtky vůči vládnoucím konzervativcům se týkají zejména podřízení vlády Petra Fialy klimatické a migrační politice Evropské unie. Z tohoto důvodu byl český premiér oslavován v Bruselu a Berlíně, kde se postavil proti Orbánovi a Morawieckému jako předvídatelný a zodpovědný politik, ale odcizil si velkou část současných voličů.

Babišova protiofenzíva

Andrej Babiš toho chytře využil, aby mu po prohraných parlamentních a prezidentských volbách předpověděl konec jeho politické kariéry. Lídr ANO však svou pozici posílil. Jednak proto, že se staví proti Zelenému novému údělu, který považuje za zhoubný pro českou ekonomiku; za druhé díky protestům proti evropskému projektu „povinné solidarity“ při přijímání nelegálních imigrantů. V těchto oblastech přesně kritizuje vládnoucí pravici a obviňuje ji, že se zcela podřizuje liberálům.

Mezi konzervativními voliči se Babiš činí důvěryhodným i svými postoji k morálním otázkám, například tím, že se staví proti přijetí Istanbulské úmluvy nebo legalizaci takzvaných sňatků osob stejného pohlaví. Vzhledem k tomu, že většina českých konzervativců je proamerických a protiruských, zmírňují také své poselství o mezinárodních záležitostech, aby vyhovovaly jejich citlivosti.

Pragmatismus a konzervatismus

Česká společnost je více sekularizovaná a ateistická než společnost polská, proto jsou tam dělicí čáry mezi konzervativci a liberály trochu jiné než u nás. Na Vltavě nehrají náboženské, mravní ani kulturní otázky tak důležitou roli jako na Visle. Češi jsou ve veřejném životě pragmatičtější, a proto se zaměřují na témata, která mají měřitelný dopad na jejich životní úroveň.

Prvním z nich je klimatická politika Evropské unie, jejíž přijetí je ranou pro tamní ekonomiku, která je z velké části založena na uhlí a rozvinutém strojním, automobilovém a chemickém průmyslu. Druhým problémem je imigrační politika Bruselu, kterou řada Čechů považuje za příliš nákladnou a nebezpečnou pro bezpečnost běžných občanů. Babiš to plně chápe, a proto díky své funkci láká nové příznivce.

V posledních parlamentních volbách v roce 2022 získaly strany, které jsou v současnosti u moci, 43,5 procenta hlasů. hlasů, zatímco opozice 37,5 procenta. Dnes se poměr obrátil a činí 45,5 až 37 procent. ve prospěch opozice. Babišovi nahrává i společenské trendy. Tento trend se zatím nepodařilo zvrátit podporou české vlády v tomto konfliktu ze strany evropských elit, německého establishmentu a jeho médií a nevládních organizací financovaných Georgem Sorosem. Zajímalo by mě, proč?