Podle Dombrovskise je v tuto chvíli nejdůležitější zachovat pomoc Ukrajině a politiku sankcí vůči Rusku. Upozornil, že účinnost sankcí prokázala loňská recese ruské ekonomiky, která bude v roce 2023 i přes rekordní ceny energetických zdrojů ještě horší.

„Sankce nejsou samy o sobě cílem a samy o sobě nerozhodnou o válce na Ukrajině,“ řekl Mikuláš Bek, český ministr pro evropské záležitosti, který se debaty zúčastnil. „Počet sankčních balíčků bude záviset na tom, jak se Rusko zachová při zvyšování našich obranných schopností a obnově naší energetické infrastruktury. Potřebujeme více spojení sever-jih, nikoli východ-západ,“ řekl český politik.

Bek také hovořil o vytvoření jakési nové koalice ve východní a severní Evropě, kterou tvoří země jako Polsko, Česká republika, Slovensko, Pobaltí, Dánsko, Nizozemsko, Velká Británie a také Finsko a Švédsko. . „Tato spolupráce pomáhá prosazovat program sankcí proti Rusku,“ řekl Czech.

„Nevěřím ničemu, co Rusové říkají o statistikách.“ Podle mého názoru jsou sankce účinné, ale měly by být ještě silnější,“ řekl americký ekonom Kenneth Rogoff. „Nejdůležitější sankce jsou samozřejmě ty, které zpomalí ruskou válečnou mašinérii,“ dodal.

Američan upozornil, že v historii je jen málo příkladů, kdy sankce vedly ke změně režimu, ale takové případy se staly. V této souvislosti uvádí příklad Jižní Afriky, na kterou se vztahují sankce spojené s bojem proti apartheidu.

„Rusko pravděpodobně připravuje další ofenzívu, takže je důležité rychle dodat Ukrajině potřebné zbraně,“ řekla Karin von Hippel, ředitelka britského think-tanku Royal United Services Institute (RUSI). vítězství ve válce, to bude pro západní země velká výzva. Kdo z vůdců tomu i po podepsání míru podá krvavou ruku?“ dodal odborník.

Diskusi moderoval Robert Niblett z Chatham House.

Byla to jedna z posledních debat pořádaných v rámci Světového ekonomického fóra v Davosu, které v pátek končí.