„Už slyšíme návrhy z Paříže a Berlína, že by Ukrajina možná měla postoupit část svého území Rusku ve jménu míru. Bohužel takové návrhy přicházejí také ze Spojených států,“ uvedl v pátečním podcastu premiér Mateusz Morawiecki.

V pátečním podcastu šéf vlády mimo jiné informoval o svém pobytu v Davosu během Světového ekonomického fóra.

Čas setkání s globálními investory je za námi, což za pár měsíců přinese velmi zajímavé zprávy pro polskou ekonomiku, ale nejdůležitějším tématem v Davosu byla válka na Ukrajině, která trvala již tři měsíce.

– Řekl.

Nebezpečné návrhy

Jak poznamenal, téma války začíná některé pozorovatele nudit, což je obrovská hrozba; veřejný tlak na západní vůdce se také zmenšuje.

Již nyní slyšíme návrhy z Paříže a Berlína, že by Ukrajina možná měla postoupit část svého území Rusku ve jménu míru. Bohužel takové návrhy přicházejí i ze Spojených států

– Řekl.
Předseda vlády mimo jiné připomněl prohlášení diplomata, bývalého ministra zahraničí USA Henryho Kissingera, který řekl, že Ukrajina by měla souhlasit s postoupením části svého území, aby dosáhla mírové dohody s Ruskem a okamžitě ukončila válku, která trvá tři měsíce. Napsal o tom americký Newsweek, který informoval o prohlášení bývalého amerického ministra zahraničí v Davosu.

Podle Morawieckiho Kissingerovo prohlášení odhaluje, „co je skutečně v pozadí mysli velké části západní elity“. Poukázal na to, že pokračující válka znamená mimo jiné zdražení surovin, narušení dodavatelských řetězců a zvýšenou inflaci, která „kazí byznys“. „Proto chce obchodní elita tento konflikt co nejdříve ukončit, chce nějaký reset, alespoň na úkor Ukrajiny“. Jak zhodnotil, „pro celý region je to dost chmurná vyhlídka.“ Předseda vlády poznamenal, že „Polsko a další národy střední a východní Evropy plně rozumí Rusku, i když proti jejich vůli nás k tomu bohužel historie zavazuje“.

Jak řekl premiér, zdá se, že válka probudila svět z geopolitického spánku, ale zdá se, že některé západní elity stále spí.

Válka není nikdy jen důsledkem agresora, je také vždy důsledkem nečinnosti a pasivity těch, kteří ho dokázali zastavit, než zaútočil. To byl případ Hitlera ve 30. letech, který se to snažil zkrotit s českými Sudety a pak vlastně i s Polskem. Ale víme, jak to skončilo. Stejné je to nyní s Vladimirem Putinem

– ohodnotil.