Dlidé z Berliner Stadtreinigung (BSR) mají plné ruce práce. „To musí být zack, zack,“ říká Pascal Zimmer, předák likvidační společnosti. Popeláři, kteří se už tak nejmenují, už nemají čas nazbyt. Pracují na zakázku, téměř vždy za běhu, často vytahují chaoticky naplněné popelnice a kontejnery z vnitřních berlínských nádvoří, zvedají je přes mnoho prahů, do uchopovacích ramen popelářského vozu, které se postarají o zbytek.

Celé to trvá necelé dvě minuty. Není čas se zdržovat. S 6 000 zaměstnanci, čtyřmi farmami, zařízením na energetické využití odpadu a dvěma bioplynovými stanicemi je BSR největší společností pro nakládání s komunálním odpadem v Německu. A tato firma má především jeden problém: nedostatek personálu, nejen popelářů.

Likvidační společnost není v této situaci sama. V celém Německu je nedostatek personálu, což se skutečně projevilo až s letošním koncem koronavirových uzávěrek. Ekonomika si léta stěžuje na nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Ale už to není jen o tom. To je zásadní nedostatek personálu v Německu: chybí pracovníci v hotelech a restauracích, na pracovních stolech, ve školách. Všude. Dokonce i pozice s jakoukoli mezifunkční funkcí již není snadné obsadit.

Podle nejnovějšího inventáře IW Cologne, společnosti přátelské k zaměstnavatelům, si nyní každá druhá společnost ve státě stěžuje na volná místa, která se obtížně obsazují. Zeptali jsme se společností v několika německých městech, jak mají potíže s náborem zaměstnanců – a jak nedostatek kolegů navíc ovlivňuje ty, kteří nyní musí dělat veškerou práci.

Dlouhé hledání vhodných zaměstnanců

Berlín. Pascal Zimmer začínal jako popelář v zadní části popelářského vozu, poté jako řidič, který s milimetrovou přesností vedl téměř desetimetrové náklaďáky úzkými uličkami Berlína. Dnes je tour masterem, koordinuje a plánuje prohlídky – od 5:30 je často dost změn. „Pak přijdou dny nemoci nebo žádosti o krátkodobou dovolenou,“ říká. V 6 hodin ráno vyjíždějí popelářské vozy ze dvora.

Už měsíce funguje městský úklid šest dní v týdnu a kolegové pracují přesčas. „Úroveň personálu je nízká,“ říká Zimmer. „Pokud je hodně lidí nemocných, návštěvy se ruší. Musíme je ale dohnat, a to i v sobotu. Znovu a znovu spontánně nastupuje, aby věci šel dál, jako popelář nebo řidič, i když už má plné ruce práce a domů se po pravidelné práci vrací jen zřídka. hodin.

Mnichov. Benedikt von Bary hledá junior účetního zhruba šest měsíců. Tomu se dříve říkalo účetní. Bary je místopředsedou Pelion Green Future, investiční společnosti Arvantis Group, kterou založili Alexander Samwer a Jeremias Heinrich. Společnost se specializuje na investice do zelené energie a technologií a hledá nejen nové investiční a investiční příležitosti, ale i personál. „Je stále těžší a těžší obsadit pozice se specializovanými profily, ať už jde o vývoj softwaru, marketing nebo účetnictví,“ uvádí Bary. Pro mnoho začínajících firem je to výzva, zejména proto, že zejména v těchto oblastech konkurují tradičním průmyslovým podnikům, které často platí lépe.