O českém námořnictvu, které existovalo až do roku 1959, stále kolují legendy a vtipy, díky čemuž naši jižní sousedé poznamenávají, že tyto typy lodí měla vnitrozemská země. Sny Čechů se ale přibližují. Pražské úřady souhlasily s výstavbou vodního kanálu spojujícího Českou republiku s Odrou a Baltským mořem na jedné straně a Dunajem na straně druhé, který bude ústit přímo do moře Černého.
Viz také: Evropa v boji zblízka. Polsko riskuje ztrátu nejen peněz EU
Jedná se o úsek z Ostravy do Koźle. Jde o součást aktivit realizovaných v rámci konceptu Tří moří. Sami Češi novou platformu spolupráce mezi zeměmi dlouhodobě kritizují, protože se nechtěli podílet na projektu, který by mohl „zacílit na Německo“ a obejít ho (do třísměrné iniciativy je zapojeno 12 zemí: Rakousko, Bulharsko , Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Maďarsko). V září tohoto roku se ale něco změnilo. K tomuto průlomu by došlo během debaty o Iniciativě tří moří, kterou zorganizovalo polské velvyslanectví v Praze. Zúčastnili se také zástupci amerických úřadů a diskuse se zaměřily na: financování projektů. Ty budou zase oznámeny na summitu zemí Tří moří v Tallinnu (18. a 19. října). Češi před pár dny oznámili, že dávají zelenou novému kanálu.
Łukasz Ogrodnik, analytik Polského institutu mezinárodních vztahů (PISM), který se mimo jiné specializuje na témata související s Českou republikou, naznačuje, že schválení pražské vlády s realizací projektu zaměřeného na zlepšení navigace na Odru mezi Ostravou a Kędzierzynem-Koźle na úseku vedoucím k hranici s Polskem Česká republika v rámci Iniciativy tří moří neprezentuje.
Jak vysvětluje Zahradník:
Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček dále popřel, že by rozhodnutí vlády představovalo podporu pro vznik průplavu Odra-Dunaj-Labe. Zlepšení vodní cesty na úseku Ostrawa-Kędzierzyn Koźle je však součástí vytvoření takové říční trasy. Loni byl na summitu Iniciativy tří moří v Lublani zařazen na seznam prioritních infrastrukturních projektů.
K tomu dodává Díky spojení s Odrou získávají Češi znovu naději na regionální rozvoj. Podle něj má projekt podle české vlády přinést Moravskoslezskému kraji četné ekonomické, rekreační a turistické výhody.
– V České republice se však ozývají mnohé kritické hlasy (jak mezi opozičními politiky, tak mezi odborníky), které považují investice za ohrožující životní prostředí a ekonomicky nerentabilní. Práce na řece Odře schválené vládou ČR, včetně: vytvoření říčního přístavu v Ostravě-Świnów (část Ostrava-Svinov), jsou oceněny na 15 miliard Kč. Rozhodnutí vlády navazuje na studii proveditelnosti říčního koridoru Dunaj-Odra-Labe zveřejněnou Ministerstvem dopravy ČR, která naznačila, že úsek Dunaj-Odra byl ziskovější než rameno Labe.
Psali jsme českému ministerstvu dopravy a polským úřadům s žádostí o vyjádření, ale nedostali jsme žádnou odpověď.
Ekologické a finanční ztráty?
Jak zmínil Lukasz Ogrodnik, Část vědeckého světa protestuje proti projektu výstavby kanálu. Dne 7. října bylo českým úřadům zasláno odvolání proti zahájení prací. V dopise se píše:
Zástupci profesních sdružení a akademických institucí vyjadřují zásadní znepokojení nad usnesením vlády ČR, které na svém jednání v pondělí 5. října přijala k zahájení příprav realizace koridoru Dunaj-Odra-Labe . Považujeme za nepřijatelné, aby vláda projednávala a schvalovala opatření k realizaci DOL nebo jejich částí bez náležité veřejné diskuse.
Viz také: Úřad pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitelů (UOKiK) udělil Gazpromu pokutu 29 miliard PLN za výstavbu Nord Stream 2
Experti tvrdí, že závěry studie proveditelnosti i jejich vlastní výzkum a expertizy naznačují, že jde o projekt, který by měl negativní dopad na hydrologický režim a způsobil zásadní škody na životním prostředí . Citují i usnesení Senátu ČR ze dne 14. června 2019 vydané v tomto duchu.
„Životní prostředí v České republice vyžaduje systematické a nákladné zásahy zaměřené na ochranu krajiny a zlepšení vodního režimu. Řeky a jejich okolí patří k nejohroženějším a nejpoškozenějším typům prostředí, zatímco v oblasti plánovaného koridoru tam jsou území s extrémní biologickou hodnotou, patřící k evropskému významu, koridor DOL by pohltil tisíce hektarů a zničil tyto plochy je velká nejistota ohledně budoucí vodní bilance naší krajiny, dostupnosti vodních zdrojů a splavnosti řek, as stejně jako nejistota ohledně rozvoje různých alternativních dopravních cest je v takové situaci riskantní plánování dlouhodobých projektů za stovky miliard, které výrazně změní krajinu, jsou kroky ve prospěch projektu DOL krajně nezodpovědné,“ uvádí. čte.
Dopis podepsalo více než osmdesát zástupců vědeckého světa.
Lukáš Hrábek z českého sdružení Greanpeace v rozhovoru pro Business Insider Polska tvrdí, že samotný projekt kromě aspektu ekologických problémů nemá ani komerční opodstatnění. – Věříme, že se od projektu upustí, ale peníze vložené do přípravné fáze budou navždy ztraceny. Pokud budou práce na projektu pozastaveny příliš pozdě, mohli bychom čelit velkému poškození místních ekosystémů a také řeky Odry, říká.
Dodává, že Česko se v poslední době potýká s následky sucha, které vedlo k hromadnému vymírání lesů. Podle Greanpeace by pražské úřady měly pracovat na obnově vhodných krajinných podmínek, které zvýší zadržování vody. – Náklady na první fázi propojení Ostravy s Polskem dosahují zhruba 15 miliard korun (kolem 0,5 miliardy eur). Odhaduje se, že na celý projekt Odra – Dunaj budou náklady kolem 300 miliard korun (11-12 miliard eur). Dalších 300 miliard by mohlo stát vybudování větve, která propojí Labe. Je možné, že i Česká republika bude usilovat o financování z Evropské unie, což je podle nás absolutně nepřijatelné, domnívá se Lukáš Hrábek.
Aktivista Greanpeace také zdůrazňuje, že opatření české vlády si vyžádají i regulaci řek v sousedních zemích a že z ekologických důvodů k takovým opatřením podle něj nebude ochotno přistoupit ani Rakousko, ani Německo.
![Elektrárna Bełchatów je viditelná z několika set kilometrů. Lodž, Česko a dokonce i Tatry [FOTO]](https://spectrumline.cz/wp-content/uploads/https://storage.googleapis.com/patrykslezak-pbem/galleries/fd6810b1-10c9-4443-887a-41f1a1d15ad7)
