Zástupce české vlády dodal, že jeho země patří k nejaktivnějším v podpoře Ukrajiny. Připomněl také, že 1. července začíná české předsednictví EU. Největší výzvou tohoto předsednictví a také pro celou Evropskou unii je podle něj energetická transformace EU, zejména v oblasti zemního plynu.

– Nejdůležitějším úkolem českého předsednictví bude odstoupit od nákupu pohonných hmot z Ruska – řekl Chmelar. – A v této věci počítáme s podporou Polska.

Kde máme společné zájmy?

Jakub Groszkowski, výkonný ředitel Central Europe Energy Partners, ujistil, že oblastí pro budoucí spolupráci mezi Polskem a Českou republikou je více. Jednou z nejdůležitějších výzev zůstává energetický sektor.

– Naše země jsou zdaleka největšími spojenci, pokud jde o jednání o klimatickém balíčku EU Fit for 55 – řekl Groszkowski. – Tato konvergence je způsobena různými faktory. Polsko a Česká republika využívají nejen lignit v energetice, ale jsou také posledními dvěma zeměmi v EU, které těží černé uhlí. Jde tedy mimo jiné o společné výzvy ke spravedlivé transformaci těžebních a posttěžebních území.

– Jde také o bezpečný a postupný odchod z uhlí v elektroenergetice a teplárenství – dodal Jakub Groszkowski. – Obě země také vyvinuly sítě vytápění, ale ty jsou z velké části nedostatečně investovány a poháněny energií z uhlí. Proto polský a český teplárenský sektor vzájemně spolupracují a spolupracují v rámci evropských institucí, aby je přesvědčili, aby zohlednili naše specifika.

Další oblastí spolupráce by podle Groszkowského mohla být mimo jiné také jaderná energetika, kterou chtějí obě země rozvíjet. Rozvoji tohoto druhu energetiky se ale brání Německo a Rakousko, což znamená, že i v tomto případě budou mít Polsko a Česko společné zájmy.

Není to vůbec růžové?

Ne všichni panelisté byli ohledně současného polsko-českého vztahu a jeho vyhlídek stejně optimističtí…

Vít Dostál, výkonný ředitel Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), upozornil, že i takový lokální spor, jakým je kauza Turow, může vážně poškodit naše vztahy. A – podle jeho názoru – dosažení dohody v této otázce neznamená, že k podobným konfliktům v budoucnu nedojde.

„Například na polsko-české hranici máme problém s kvalitou ovzduší – a to může naše vztahy také hodně zkomplikovat,“ řekl Dostál.

Dodal, že ačkoli je Polsko druhým nejvýznamnějším ekonomickým partnerem České republiky, mezi našimi zeměmi stále není dostatečná infrastruktura – silniční, železniční a příhraniční – aby bylo možné tuto spolupráci dále rozvíjet. Dostál také poznamenal, že ačkoli Polsko sousedí s Českou republikou, má v současnosti užší a lepší vztahy s Maďarskem.

Maria Staszkiewicz, prezidentka České fintechové asociace, upozornila, že o Polsko je v České republice stále malý zájem. Z čeho to pochází?

– Za prvé kvůli neznalosti Polska, i když se to mění. Za druhé, v českých obchodních kruzích naše země vlastně neexistuje. Náš trh je pro ně zajímavý, ale velmi obtížný. Řada českých firem má se vstupem na polský trh velmi negativní zkušenosti… Některé dokonce zažily pokusy o jejich likvidaci polskou konkurencí, uvedla Maria Staszkiewicz.

Dalším faktorem oslabujícím polsko-českou hospodářskou spolupráci je podle ní nedostatečné zapojení naší administrativy do propagace Polska v ČR. Navíc podle zástupce České fintechové asociace ještě nebyly zasaženy všechny propagační kampaně naší země k našemu jižnímu sousedovi.

Podobně se vyjádřil i Martin Ehl, vedoucí mezinárodní sekce Hospodářských novin. I když o Polsku podle něj málo vědí jen Češi, ale málo vědí i Poláci o Česku.

– Stále málo víme a málo rozumíme. A odtud pramení nedostatek důvěry v naše vztahy – zdůraznil.

Největší trh pro Německo

Profesor Żurawski vel Grajewski, politolog a poradce v politické kanceláři ministerstva zahraničních věcí, upozornil, že země V4, tedy Polsko, Česká republika, Slovensko a Maďarsko, představují největší trh pro Německo, je – vedle Číny – největším exportérem na světě.

– Takže když jsme tak levní pro Německo, měli bychom být takoví i pro sebe navzájem – řekl prof. Żurawski aka Grajewski.

Poznamenal také, že Česká republika je pro Polsko druhým největším zahraničním trhem, větším než pro nás dosud bylo Rusko.

– Povědomí o této skutečnosti není v Polsku běžné, natož o tom, že trh je o obchodních podmínkách, a ty jsou v ČR mnohem lepší než v mnoha velkých zemích včetně Ruska – dodal.

Celou debatu shrnul český velvyslanec v Polsku Jakub Durr.

„V posledních letech bylo pro Čechy překvapením, že Polsko nahradilo Slovensko jako druhého nejvýznamnějšího ekonomického partnera naší země,“ řekl. – Samozřejmě nás ještě čeká hodně práce, včetně silniční a železniční infrastruktury mezi Polskem a Českou republikou. Dnes jsem ale ohledně polsko-české spolupráce optimističtější než před pár měsíci. Poslední dobou jsme se více poznali. Velmi intenzivně komunikujeme ve všech společných prostorách, nejen v oblasti bezpečnosti. A jsem přesvědčen, že když se ještě lépe poznáme, naše spolupráce se ještě rozvine.

Debatu „Polsko-česká spolupráce – nové otevření“ moderoval Mateusz Gniazdowski, zástupce ředitele Centra orientálních studií.

Webcast celého panelu je k dispozici tady.