Zaútočit na Ukrajinu? Putin není blázen. Toto bylo často sporné. Ale je to vždy pravda? Ze strany politiků a tajných služeb existují různá vysvětlení.

Český prezident Miloš Zeman po zahájení invaze na Ukrajinu označil svého ruského protějšku za „blázna“. Od té doby Vladimir Putin nepřestal například lézt Jaderné síly v pohotovosti – a otázka duševního stavu vládce Kremlu najednou zajímá celý svět.

Opravdu se zbláznil?

Putinovi pozorovatelé, západní rozvědky a specialisté NATO se snaží přesně přijít na to: proč ruský prezident mluví a chová se tak, jak mluví? Snaží se rozpoznat strategii v Putinově jednání – a věnovat pozornost sebemenším změnám.

Tajné služby mají shromažďovat informace

Více informací prosazují i ​​politici, kteří musí posoudit, co se může v budoucnu stát. Například vysoce postavení američtí představitelé údajně výslovně pověřili tajnou službu, aby shromáždila stopy o duševním stavu ruského prezidenta, uvádí CNN.

Úsilí je tedy značné, ale odborníci varují před dálkovou diagnostikou. „Tak to je,“ řekl Sam Greene, šéf ruského institutu na King’s College London „LA Times,“ „analyticky mám problém, že nedokážu rozlišit mezi Putinem, který je blázen, a Putinem, který prostě chápe svět úplně jinak než já.“

To je vždy důležité mít na paměti. A přesto v odborných vyjádřeních v současnosti kolují tři vysvětlující schémata. Někteří považují Putinovo chování za taktiku, jiní se obávají zdravotních problémů – a třetí strany, včetně německé zahraniční zpravodajské služby, uznávají v Putinovi stále výraznější historickou revizionistickou ideologii.

► Teorie 1: „Putinův blázen“

Někteří předpokládají, že Putinovo chování je ze strategických důvodů hrozivé a nepředvídatelné. To navrhl finský prezident po telefonátu s Putinem, během kterého náhle přešel na jiný tón a vznesl požadavky: „Mohlo to být i záměrné – totiž vytvořit zmatek,“ řekl Sauli Niinistö, který je rozhodně Putinem. Kenner žádá CNN.

Finský prezident Sauli Niinistö během setkání s Vladimirem Putinem v Kremlu v roce 2021. (Kredit: Michail Klimentyev/Ruská prezidentská tisková a informační kancelář/TASS/imago images)

Niinistö naráží na taktiku, kterou prý používaly jiné hlavy států: takzvanou teorii šílenců. Myšlenka: Politický herec může těžit z toho, že se objeví zcela nepředvídatelným způsobem – například proto, že se jeho protivník tak bojí, že se podvolí.

Tuto taktiku prý používal bývalý americký prezident Richard Nixon během války ve Vietnamu. Pokusil se prý i bývalý prezident Donald Trump.

► Teorie 2: „Nebezpečí číhající v Putinově mozku“

Jiní tvrdí, že Putin má duševní problémy. Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová prý v roce 2014 řekla americkému prezidentovi Obamovi, že ji Putin „zmátl“. Insideři to řekli listu The New York Times. „V jiném světě“ je tento, daleko od veškeré reality.

Merkelová a Putin 2014: „V jiném světě“. (Zdroj: Benoit Doppagne/Belga/imago images)

Téhož roku publikoval neurolog Ian Robertson v Psychology Today článek s názvem: „Nebezpečí číhající v mozku Vladimira Putina“.

V něm psycholog, který založil Trinity College Institute of Neuroscience v Dublinu, také píše: „Není pochyb o tom, že jeho mozek se neurologicky i fyzicky změnil natolik, že pevně a upřímně věří, že bez něj by Rusko šlo pod je zasvěceno.“ Dlouhá období absolutní moci by ho učinila velmi egocentrickým, narcistickým a slepým vůči riziku.

V „bublině“

Taková varování dnes znovu zaznívají: britský premiér Boris Johnson řekl, že Putin by mohl být „iracionálním aktérem“. A: „Zatím se musíme smířit s tím, že Vladimir Putin může myslet bez jakékoli logiky a nevidět blížící se zkázu.“

Tak hodnotí situaci bývalý americký důstojník Herbert Raymond McMaster: „Nemyslím si, že je racionální herec,“ řekl CBS bývalý bezpečnostní poradce Donalda Trumpa. Ruský prezident žije v „bublině“. Všichni kolem mu říkají, co chce slyšet. To se světu ukázalo, když Putin předváděl své nejbližší poradce během zasedání Rady národní bezpečnosti.

V rozhovoru pro CNN byl znepokojen i James Clapper, který koordinoval tajnou službu za amerického prezidenta Obamy. Clapper měl na mysli především Putinovu hrozbu, že by Západ neměl zasahovat.

„Myslíš, že to má v sobě?“

Takový případ by měl v historii bezprecedentní důsledky, zdůraznil Putin. To bylo pozorovateli interpretováno jako hrozba jaderné eskalace. O něco později, vlastně Putin uvést ruské jaderné síly do nejvyšší pohotovosti.

James Clapper: „No, osobně si myslím, že je blázen.“ (Kredit: Bao Dandan/Xinhua/imago images)

„Myslíš, že rozuměl? (…) Jdeš tak daleko, že stiskneš tlačítko?“ zeptal se moderátor penzionovaného generála Clappera. „No, osobně si myslím, že je blázen,“ odpověděl. Skutečně ho teď znepokojovala emocionální rovnováha ruského prezidenta.

„Další Poutine“

Na toto téma se také sešel americký senátní výbor pro zpravodajství. Není přesně známo, o čem se diskutovalo; schůzky se konají v nejvyšší tajnosti. „Kéž bych o tom mohl říci více,“ napsal na Twitteru floridský republikánský senátor Marco Rubio. Ale může říct, že pro mnohé je s Putinem zjevně něco v nepořádku.

Na ruském prezidentovi je vidět jasná změna.

I pro Condoleezzu Riceovou je tento muž nyní „dalším Putinem“, řekla Fox News. Riceová sloužila nejprve jako poradkyně pro národní bezpečnost za George W. Bushe a poté ministryně zahraničí USA – a často byla přítomna na schůzkách s Putinem. Vždy byl vypočítavý a chladný. Na druhou stranu se mu nyní jeví jako „rozmarný“.

Condoleezza Riceová: „další Poutine“. (Zdroj: UPI Photo/imago images)

Podle NBC má americká rozvědka také spolehlivé důkazy o tom, že Putin je čím dál frustrovanější a stále více si vybíjí svůj vztek na důvěrnících. To je neobvyklé, ostatně bývalý důstojník KGB má své emoce většinou pod kontrolou. Neexistují však žádné jasné důkazy o tom, že by Putin byl „duševně labilní“.

► Teorie 3: Putin jako přísnější ideolog

Francouzský prezident Emmanuel Macron vnímá Putina jinak. Poté, co se s ním začátkem února setkal k osobním rozhovorům, Macron řekl: „Dnešní Putin byl jiný než Putin před třemi lety.“ Zdál se „přísnější, izolovanější“, řekly zdroje z jeho blízkosti agentuře Reuters.

Putin a Macron u dlouhého stolu na začátku února: Putin trval na dlouhé vzdálenosti, protože Macron nechtěl udělat ruský test PCR na místě. (Zdroj: Ruská prezidentská tisková kancelář Moskva Rusko/SNA/imago images)

Ve čtvrtek spolu obě hlavy států telefonovaly potřetí od začátku invaze. Z Paříže bylo hlášeno, že Putin mluvil „neutrálním a klinickým způsobem“.. A Putin dál lpěl na svém paranoidním vyprávění o „denacifikaci“ Ukrajiny. „Lžeš“Macron mu to pak řekl.

Tomu zřejmě odpovídá i hodnocení německé zahraniční zpravodajské služby BND. Podle „Tagesschau“ v současnosti neexistuje žádný důkaz, že by byl Putin nemocný. Podle zprávy však Putin v posledních měsících odešel do důchodu a obsáhle se zabýval historickými a ideologickými spisy. Některé texty prý napsal sám.

To se shoduje s Putinovým válečným oznámením z minulého týdne. Téměř hodinu tam historicky vysvětloval, proč Ukrajina není samostatný stát a patří Rusku. V této teorii tedy Putin není ani „šílený“ stratég, ani blázen. Místo toho jedná z hlubokého přesvědčení.

Takže i když Putin není blázen, nemusí to nutně situaci usnadnit.