Členové PZF zaznamenali za první tři čtvrtletí letošního roku celkový obrat téměř 345,6 miliardy PLN, čímž zlepšili loňský výsledek o téměř 35 %. Dá se samozřejmě říci, že k tomu přispěl postpandemický poptávkový šok, ale i inflace a výrazný nárůst cen.

S růstem cen surovin, služeb a zboží se očekává i růst obratu výrobních faktorů. Zvýšil se ale i počet společností využívajících factoringové služby. Ve třetím čtvrtletí letošního roku to bylo již 23,6 tis. společnosti. Ve stejném období předchozího roku to bylo 22,6 tisíce a v roce 2020 to bylo 20,6 tisíce. Třetí čtvrtletí letošního roku tak bylo pro faktory spojené s PZF rekordní, a to jak z hlediska obratu, tak počtu zpracovaných zákazníků a faktur. Dosažení takového výsledku bylo taženo především zájmem zákazníků, což je v současné situaci zcela pochopitelné.

Ernest Hemingway kdysi napsal, že „v nebezpečí bezpečnost znamená vědět, jak moc můžete riskovat“. Nyní i v nadcházejících čtvrtletích budeme čelit mnoha nebezpečím. Ekonomika se vynořuje z nestabilní pandemie, konflikt za naší východní hranicí silně ovlivňuje ekonomickou situaci Polska, Evropy a celého světa. Bezprecedentní nárůst inflace za posledních 20 let tvrdě dopadá na spotřebitele a ztěžuje podnikatelům podnikání. Rostoucí ceny komodit se promítají do hospodářských výsledků firem. V této situaci jsou obzvláště cenná řešení, která zvyšují naši finanční jistotu a pomáhají určit hranici „jak moc můžeme riskovat“. Faktoring je jeden, zejména plný.

Bezregresní factoring nám dává jistotu a jistotu, že prostředky budou včas. Ve světě charakterizovaném vysokou inflací, úrokovými sazbami a vysokou volatilitou trhu je rychlý přístup k hotovosti a lepší likvidita hodnotou sama o sobě. V blízké budoucnosti by se mohly stát ještě atraktivnějšími, až ekonomické turbulence začnou postihovat jednotlivá odvětví i celé země. Při přípravě Evropské zprávy o platbách 2022 se Intrum zeptal evropských podnikatelů, jaká opatření hodlají přijmout tváří v tvář ekonomickým problémům. Neméně než čtvrtina z nich odpověděla, že platby zákazníkům zajistí rychleji. Proto vidíme poměrně silnou potřebu zlepšit likviditu a urychlit přístup k finančním prostředkům.

Podívejme se také na aktuální platební podmínky a zpoždění v polské ekonomice a u hlavních obchodních partnerů. Podle výše uvedené zprávy je v Polsku v sektoru B2B průměrná nabízená platební lhůta 44 dní, ale průměrná skutečná platební lhůta je již 61 dní. Situace se zdá být poněkud lepší v Německu, největším zahraničním příjemci polského zboží a služeb. Tam jsou tyto lhůty 37 a 49 dnů. Ve Francii, která je druhým přijímačem, je to 39, respektive 53 dní, na třetím místě v České republice je to 42 a 52 dní.

Dalším faktorem, kterému je třeba věnovat pozornost, je rozdíl v nákladech exportního factoringu oproti tuzemskému faktoringu – kvůli rozdílům v úrokových sazbách u zlotého a například u eura, ve kterém je většina exportů vypořádána. Factoringové společnosti financují zákazníky v měně dané faktury, proto u faktur vystavených v EUR obecně používají EURIBOR (1 měsíc), který se aktuálně pohybuje kolem 1 % ročně, zatímco u směnek vystavených v PLN používají 1M WIBOR. (1 měsíc), která přesahuje 7 procent. Rozdíl je tedy 6 %. což by mělo povzbudit exportéry, aby využili výhod levnějšího financování formou exportního faktoringu.

Inflace se však v očích podnikatelů v naší části Evropy zdá silnější. 68 procent z nich uvádí, že inflace v příštích 12 měsících ovlivní jejich likviditu, protože sníží platební schopnost jejich zákazníků. Polské společnosti jej uvedly jako největší hrozbu ovlivňující jejich zákazníky a jejich platební schopnost. Na druhém místě byly rostoucí úrokové sazby, na třetím nové předpisy a na čtvrtém narušení dodavatelského řetězce. Tváří v tvář takovým vyhlídkám je dobré ověřit si hranice bezpečnosti a vědět, jak moc může člověk reálně riskovat.