Během 32. ročníku Etapy prvních vědců prof. dr hab. O lidech, kteří vládli středověkému knížectví Ratiboř, bude hovořit Jerzy Sperka z Fakulty humanitních studií Slezské univerzity. Rozhovor kolem jeho knihy Knížata a vévodkyně z Ratiboře (1290/1291-1521) se odehraje v srdci bývalého hlavního města vévodství, tedy na zámku Piast v Ratiboři.
Během 32. ročníku Etapy prvních vědců prof. dr hab. O lidech, kteří vládli středověkému knížectví Ratiboř, bude hovořit Jerzy Sperka z Fakulty humanitních studií Slezské univerzity. Rozhovor kolem jeho knihy Knížata a vévodkyně z Ratiboře (1290/1291-1521) se odehraje v srdci bývalého hlavního města vévodství, tedy na zámku Piast v Ratiboři.
Setkání s prof. Dr. hab. Jerzy Sperka v rámci 32. ročníku Stade des Première Scientifiques se uskuteční ve čtvrtek 18. května 2023 v 18:00. Moderovat ho bude novinář Jarosław Juszkiewicz (momentálně spojený s Rádiem 357, jeho hlas znají miliony Poláků díky aplikaci Mapy Google). Rozhovor bude přenášen online a přeložen do polského znakového jazyka.
Narození dělením
Ratibořské vévodství se na mapě dějin objevilo v důsledku rozdělení Polska na okresy a následného rozdělení na menší územní celky. Na přelomu let 1290/1291 jej získal Przemysław, nejmladší syn Władysława I. jako samostatný obvod opolského vévodství. Od té doby, po dalších 230 let, psalo Ratibořské vévodství s různým úspěchem svou vlastní historii. . Rozkládalo se na ploše přibližně 2 400 km2 a táhlo se od hlavního města přes Wodzisław, Rybnik, Żory, Mikołów, Pszczyna až po Mysłowice a později Bieruń.
Mezi Českem a Polskem
Ratibořští vévodové ovládali hranici mezi oběma královstvími a různými způsoby organizovali své vztahy s polskými a českými panovníky. Mikuláš II. přísahal věrnost českému králi Janu Lucemburskému v Praze, zatímco Jan II. Fer byl pravidelně pohoštěn na dvoře Władysława Jagiełła.
V popředí knihy je samozřejmě „velká“ politika, o které kroniky a dokumenty mluví nejvíce. Vidíme konflikty mezi biskupy a knížaty, které mohou skončit i exkomunikací. Nechybí ani invaze armád drancujících slezské země, lenní tributy, privilegia, spojenectví, spiknutí a atentáty.
Život ve vévodství
Neméně zajímavý je socioekonomický kontext, ve kterém vévodství fungovalo. Seznámíme se s knížecími komorníky, se zástupci soudců, s přísedícími, s mincovníky. Sledujeme vývoj hlavního města Ratiboř, které mělo na počátku 14. století necelé 3000 obyvatel, ale i dalších městských center vévodství, jako jsou Pszczyna, Rybnik, Wodzisław a Mikołów. Byly zde založeny nové kaple a oltáře a do klášterů vstoupily ženy vládnoucí dynastie. Dozvíme se, kdy byly Gliwice zastavovány, jak vypadaly mince ražené v Ratiboři na počátku 14. století a který panovník podporoval monopol tkalců ze Żory na stříhání a prodej vlny.
Příběh, který trvá
Po smrti bezdětného Walentyna, posledního představitele přemyslovské dynastie v roce 1521, bylo Ratibořské vévodství sloučeno s vévodstvím Opolským a zaniklo jako samostatný politický celek. Zajímavostí je, že nová kapitola v příběhu jednoho z lidí popsaných prof. Jerzy Sperka: Minulý rok začal proces blahořečení princezny Eufemie, dcery prvního panovníka Ratiboře.
Živě z hradu
Zmíněná kniha Vévodové a vévodkyně z Ratiboře (1290/1291-1521) od prof. Dr. hab. Jerzy Sperka vyšel v druhé polovině roku 2022 v nakladatelství Avalon. Kromě chronologického představení postav panovníků knížectví zde najdeme i mnoho fotografií památek a artefaktů z doby lesku knížectví, jako jsou například pečeti panovníků.
Online přenos bude na kanálu Slezské univerzity:
https://www.youtube.com/playlist?list=PLlhOYvtSn-fsg4Tfk1MfRhHFUpdJliTLg
Zdroj: Slezská univerzita
„Typical communicator. Insufferably humble twitter enthusiast. Zombie lover. Subtly charming web fanatic. Gamer. Professional beer enthusiast.“