Mezi pohádky je třeba zařadit teorii, že Skotové jsou týmem tvrdě pracujících fotbalových ‚dřevorubců‘, kteří svou strategii zakládají především na síle, agresivitě a často i nečisté hře. Je to teze, která v našem svědomí funguje stejně jako faul na Roberta Lewandowského v kvalifikaci o EURO 2016, kdy našemu kapitánovi roztrhly legíny Gordona Greera. Přesto to bylo na podzim 2014. Dnes je tento tým úplně jiný. Skupinka rváčů nehraje v obraně a v útoku nesledujete 190centimetrového útočníka, který lokty přihrává svému parťákovi.
VIZ TAKÉ: Zbigniew Boniek: Věřím v Michniewicze, má něco společného se Sousou
Tým Steva Clarka prezentuje kontinentální fotbal, často hraje na hřišti, kombinačně, ale nezapomíná ani na staré kvality. Italové nejsou jen ‚catenaccio‘, jak přesvědčilo skeptiky nedávné EURO, a v anglické lize míč po léta většinou nelétá vzduchem, a proto je dobré se na to dívat. Nejpopulárnější sport se mění. A Skotsko se také změnilo. Můžeme to zjistit zítra.
Clarke je v jiné situaci než Czesław Michniewicz. A je to v mnoha ohledech. Roli manažera si zahraje už po dvaatřicáté Jeho bilance je výborná – 1,81 bodu na zápas, postoupil na evropský šampionát, kde jeho tým zanechal lepší dojem než Polsko, i přesto, že i ona získala pouze jeden bod. – nad věčnými rivaly Angličanů. Chorvatsko a Češi se ukázali být příliš silní, ale kvalifikační kola Světového poháru – navzdory špatnému začátku a porážce s Dánskem – ve své druhé fázi přečkala bouři. Šest po sobě jdoucích vítězství, včetně finále 2:0 proti Dánům, jim dalo mírnou roli jako favority, a to nejen v semifinále proti Ukrajině, ale také v případném finálovém zápase proti někomu z Walia/Rakousko.
Víme ale, že – pokud „Putin dovolí“ – první baráž se uskuteční až v červnu. Zatím si však nemůžeme být jisti. Michniewicz se se svými hráči seznámí až zítra v zápase, Clarke je zná velmi dobře, i když koronavirová infekce Andyho Robertsona přinesla několik nových tváří. Nejprve odhalení italského Bologna Aarona Hickeyho. Devatenáctiletý hráč, který by měl zítra debutovat hlavně kvůli infekci kapitána a důležitý hráč v liverpoolském étosu Jurgena Kloppa. Svou šanci by mohl dostat i Ross Stewart, který byl povolán. Anglický útočník ze Sunderlandu, ve kterém nastřílel 22 branek. To by znělo děsivě, nebýt toho, že jde v současnosti o třetí ligu Anglie.
Mezi Skoty patří důležití hráči Premier League – kromě Robertsona také Kieran Tierney z Arsenalu, Billy Gillmour z Norwiche a John McGinn z Aston Villa Birmigham. Ale je to nedostatek třídního odstřelovače, který je těžce trápí už léta. Snad ještě z dob Kennyho Millera, kterého jsme obdivovali, i když jsme ve skotské Premier League tleskali Macieji Żurawskimu a Arturu Borucovi.
VIZ TAKÉ: Bobo Kaczmarek: Národní tým musí hrát v Kataru, tady se není čeho bát
Pokud chce mít reprezentační tým místo v mezinárodních soutěžích, potřebuje hosta, který bude pravidelně zaznamenán. Skotsko se toho ještě nedožilo. Proto místní noviny věnují většinu času Robertu Lewandowskému a pečlivě analyzují každý jeho majetek, který zná každý Polák. Jako by člověk prostě nevěděl, že „RL9“ zítřka možná nebude na krásně připraveném trávníku Hampdenu.
Pokud tedy Michniewicz – a „Lewy“ sám nemají jiný názor. Protože už to není Skotsko. Naopak ke členům nejlepšího útočníka světa se bude chovat s respektem. Závidět nám může nejen on, ale i hráči Arkadiusze Milika Adam Buksa a Krzysztof Piątek.

„Typical communicator. Insufferably humble twitter enthusiast. Zombie lover. Subtly charming web fanatic. Gamer. Professional beer enthusiast.“
