V srpnu inflace v ČR klesla na 8,5 %. oproti 8,8 procenta v červenci a 9,7 procenta v červnu – uvedl Český statistický úřad. Jde o nejpomalejší meziroční růst spotřebitelských cen od prosince 2021. Výsledek odpovídal očekáváním ekonomů. Tržní konsenzus očekává pokles inflace na 8,5 %. na roční bázi.

Ve srovnání s červencem se český CPI zvýšil o 0,2 %. po nárůstu o 0,5 procenta v červenci a 0,3 procenta v červnu. Udržení průměrných měsíčních přírůstků CPI na úrovni posledních tří měsíců by znamenalo, že za rok by se inflace CPI pohybovala kolem 4,13 %. rdr.

I přes červencové zpomalení indexu CPI byly ceny některého zboží výrazně vyšší než v červenci. Čeští statistici spočítali, že ceny pohonných hmot vzrostly o 7,7 % m/m, cigaret o 1,3 % a vína o 1,1 %. Naopak o 6,7 % klesla zelenina (včetně rajčat až o 13,3 %), vejce (6,6 %), drůbež (2,3 %) a UHT mléko (3,3 %).

Stále je však mnohem dražší než před rokem. Například ceny vajec byly o 16,9 % vyšší než v srpnu 2022 a ceny zeleniny byly o 24,5 % vyšší než v srpnu 2022. Levněji než před rokem bylo mléko (o 12,3 %), máslo (o 30 %) a mouka (o 14 %).

Vedle potravin byly druhým významným faktorem určujícím meziroční dynamiku českého CPI náklady na energie. Poplatky za vodu se meziročně zvýšily o 16,3 % a náklady na odvoz odpadních vod vzrostly o 23,9 % ve srovnání s předchozím rokem. Ceny elektřiny meziročně vzrostly o 23,1 %, teplé vody o 37,3 %, plynu o 34,5 % a pevných paliv o 22,3 %.

Střední Evropa klesla pod 10 %

Stejně jako obyvatelé jiných částí Evropy mají Češi dávno za sebou vrchol inflace (alespoň v této fázi cyklu). Od jara začala inflace ve všech zemích našeho regionu klesat, v ostatních zemích je pod 10 %. V červnu Estonci, Lotyši a Litevci vykázali inflaci HICP v jednociferných číslech. O měsíc dříve klesli pod 10 % Rumuni a v dubnu Chorvati a Slovinci.

Maďaři se stále potýkají s strašně vysokou inflací, která v srpnu přesáhla 16 %. Podle prognóz ekonomů bude polská inflace CPI v září pod 10 %, poté, co předběžné údaje za srpen ukázaly výsledek 10,1 %.

To nic nemění na tom, že 10% inflace zůstává pro peněženky spotřebitelů a střadatelů zničující. To jsou hodnoty několikanásobně vyšší, než jsou cíle centrálních bank, které obecně chtějí udržet střednědobé tempo poklesu hodnoty peněz na úrovni kolem 2-3 % ročně. Sestup k jednociferným úrovním proto může mít propagandistický a psychologický význam, ale to nic nemění na tom, že v posledních měsících ztratily reálné měny zemí našeho regionu více než 20 % své kupní síly.