V květnu činila inflace CPI v ČR 16 %. meziročně vs. 14,2 %. před měsícem, uvedl místní statistický úřad. Tak rychlý nárůst spotřebitelských cen přes naši jižní hranici nebyl zaznamenán od roku 1993. Ekonomové očekávali výsledek 15,4 %.

Vyšší inflace je hlavně vlivem zrychlení růstu cen potravin, uvedl Jiří Mrázek ze statistického úřadu. Potraviny a nealkoholické nápoje vzrostly ve srovnání s květnem loňského roku o 15,1 %, zatímco v dubnu byla dynamika této kategorie 10,7 %. Statistici poukazují na prudký růst cen mouky (64,6 %), másla (51,9 %), oleje (47,8 %), mléka (42,1 %) a drůbeže (30,7 %). Ceny v restauracích vzrostly o 22,8 %.

Stále rychleji meziročně rostly ceny elektřiny (30,8 %), plynu (49,2 %), pevných paliv (30,1 %) a tepla (17,8 %). O 44,3 %. vzrostly ceny pohonných hmot pro osobní dopravní prostředky a osobní automobily o 13,9 %.

Výdaje majitelů domů vzrostly o 19,1 %, oděvy o 22,9 % a obuv o 16,8 %. Ubytování v hotelu bylo hrazeno z 18,1 %. více než loni.

Ceny zboží vzrostly o 17,7 % a ceny služeb o 13,1 %.

Meziměsíčně byla inflace stejná jako v dubnu: 1,8 %. oproti 1,7 v březnu a 1,3 %. v únoru.

Holubi přebírají kontrolu nad Českou národní bankou

Konečné rozhodnutí o úrokových sazbách přijmou 22. června současné orgány České centrální banky. Naši jižní sousedé donedávna zpřísňovali měnovou politiku nejrychleji v regionu, v poslední době je ale předběhli Poláci i Maďaři. Prezident Rusnok a společnost se možná budou chtít se svými pozicemi rozloučit výrazným zvýšením úrokových sazeb – vždyť mají opodstatnění v podobě velmi vysoké a stále akcelerující inflace.

Šéfem České národní banky bude od 1. července Aleš Michl – jeden ze dvou členů sedmičlenné rady banky, která pravidelně hlasuje proti zdražování peněz. Úřady opustí nejen prezident Rusnok, ale i další dva „jestřábi“. Na jejich místo prezident Zeman jmenoval 3 nové členy.

„Jan Frait se už prosadil jako holubičí centrální bankéř, Eva Zamrazilová byla dříve také členkou představenstva ČNB, a přestože byla v té době jestřáb, nyní naznačila, že všechno není později. by vyžadovalo velkou opatrnost a že by raději ovlivňovala CPI kurzem Názory Kariny Kubelkové zatím nejsou známy (hlavní roli při stimulaci inflace přisoudila nabídkovým faktorům, které mohly rozhodnout o jeho jmenování) – komentují analytici ze Santander Bank Polska .

Změny ve složení orgánů banky usnadní Čechům peněžní ozdravení. Otázkou je, jak budou holubice reagovat na data o inflaci. Experti ČNB v květnu očekávali, že ve druhém čtvrtletí 2023 inflace CPI klesne pod 4 %. Je třeba připomenout, že podle manuálu je jasný dopad změny měnové politiky na ekonomiku vidět až po 4-6 čtvrtletích. Na druhou stranu, srovnáme-li Polsko a Českou republiku, stojí za zmínku, že za naší jižní hranicí nebyly zavedeny „protiinflační štíty“, které dočasně snižují cenové indexy a reálné mzdy od r. v posledním čtvrtletí loňského roku rostly nominálně pomaleji než inflace.

Předseda NBP Adam Glapiński ve čtvrtek uvedl, že cyklus zpřísňování měnové politiky se také chýlí ke konci.