V celém regionu je inflace CPI nejvyšší za posledních 20 let. V České republice rostly ceny spotřebního zboží a služeb rychleji v první polovině 90. let 20. století Maďarsko zažilo inflaci podobnou té, kterou zažívá dnes na začátku tohoto století.

Ekonomové si uvědomili, že duben přinesl zrychlení inflace v zemích střední a východní Evropy. Úterní data z Maďarska a Česka stejně jako dřívější data z Polska docela překvapila. V průměru analytici odhadovali, že inflace v České republice byla v dubnu 13,2 % a v Maďarsku 9 %.

To, že je Česká republika zemí s nejvyšší inflací ze zemí našeho regionu, je do značné míry dáno rozdílnou strukturou tamního indexu spotřebitelských cen (CPI). Zohledňuje tzv. imputované nájemné, které odráží nárůst cen nemovitostí. V Polsku a Maďarsku se situace na trhu nemovitostí nepromítá přímo do míry inflace.

Přestože je inflace ve střední a východní Evropě, stejně jako jinde ve světě, v současnosti tažena především cenami energií a zemědělských komodit, které nejsou přímo ovlivňovány centrálními bankami, neustále zpřísňují měnovou politiku a zdůrazňují riziko přetrvávající inflace horké pracovní síly. podmínky na trhu.

Česká národní banka (ČNB), která minulý týden zvýšila hlavní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,75 %. V Maďarsku provedla centrální banka (MNB) poslední změnu sazeb na konci dubna, kdy je zvýšila o 1 procentní bod na 5,4 %. Pro srovnání, na začátku května polská Rada pro měnovou politiku zvýšila srovnávací sazbu NBP o 0,75 procentního bodu na 5,25 %.

V případě Maďarska a Polska ekonomové obecně očekávají pokračování cyklu zpřísňování měnové politiky. Hodnocení následných rozhodnutí ČNB se však liší. Někteří ekonomové se domnívají, že květnové zvýšení sazeb v ČR bylo posledním, vč. kvůli recesi očekávané tamní centrální bankou, která by měla začít již ve druhé polovině letošního roku. Další možné zvýšení sazeb bude malé. Sama ČNB předpovídá, že pokud nechá inflaci vrátit se k cíli o něco déle než obvykle (do roku 2024), úrokové sazby v ČR by se mohly udržet na úrovni 6 %. Pokud by se pokusil vrátit inflaci zpět k cíli do roku 2023, měl zvýšit sazby nad 8 %.