Minulý týden bylo město Gmünd v centru mezistátní konference, která se zabývala kapitolou minulosti, která byla dosud málo prozkoumána: bylo to přibližně v době pádu „železné opony“ v roce 1989 z ekonomického hlediska, o začátku vzájemných závislostí přes kdysi „mrtvou hranici“, o investičním boomu na rakouské straně v pohraničí Čech a Moravy – a o otázce, čím se stala.

V rozděleném městě vzniklo 1800 pracovních míst

Gmünd je pro takové setkání předurčeným místem, protože přístupový průmyslový park do Gmündu a Českých Velenic byl kdysi prvním přeshraničním obchodním parkem v Evropě. Vize tehdejšího starosty Alfréda Dracha nechat válkami rozdělené okresy společně hospodářsky rozvíjet a zhodnotit tak společný kraj „plně zafungovala“, uvedl místostarosta Hubert Hauer. Ve Velenicích bylo vytvořeno 1 500 pracovních míst a na rakouské straně nejméně 300 pracovních míst, většinou dobré kvality.

Z Pollmanna přes Seunig do Sparkasse

Již dva roky se tématu věnuje skupina vedená Oliverem Kühschelmem a Niklasem Perzim z Centra pro výzkum historické migrace v St. Pöltenu a partnerem Post Bellum (Brno), kteří s pomocí Thomase Samhabera vedou rozhovory se současnými pamětníky ( ILD) a shromažďování informací – toto téma bylo zatím špatně zdokumentováno, jak řekl Kühschelm.

Jednání například s Ernstem Pollmannem, který v Česku brzy spustil sondy Karlstein a poté založil továrnu v Jindřichově Hradci, zakladatelem Excalibur City Ronniem Seunigem nebo Wernerem Pohnitzerem, který jako první banka v Evropě založil banka s tehdejší „Waldviertler Sparkasse von 1842“ získala českou bankovní licenci a otevřela zde první pobočky, jsou také zařazeny do obsáhlé české online databáze „Paměť národů“ s již více než 7000 rozhovory s pamětníky současnosti.

Různý stupeň úspěšnosti těchto přeshraničních závazků byl Gmündu ukázán prostřednictvím nahrávek rozhovorů o pivu Sonnentor a Zwettler.

Šéf pivovaru Schwarz: „Vděčný za zkušenost neúspěchu.“

Šéf pivovaru Zwettl Karl Schwarz velmi otevřeně nechal nahlédnout do temné kapitoly více než 300leté historie jednoho z největších rakouských soukromých pivovarů. Pivovar Ježek v Jihlavě, který byl zprivatizován v roce 1994, stál rodinný podnik nákupem a investicemi do technologie celkem 96 milionů šilinků (7 milionů eur), prodán byl pak jen za šest milionů šilinků. „Jsem také vděčný za zkušenost neúspěchu – a jsem hrdý, že jsem si sám vybral čas konce,“ řekl Schwarz.

Dělali chyby, znepopulárněli se zmenšováním (Ježek předtím zaměstnával třikrát více lidí než Zwettler na podobnou velikost) nebo přizpůsobováním technologie a vkusu rakouským standardům. Vysoce emocionální charakter piva v České republice byl podceněn a boj s větrnými mlýny byl nakonec opuštěn.

Gutmann: Bio akcelerátor na jižní Moravě

Lepší to bylo pro Johannese Gutmanna von Sonnentor, který při zemědělském průzkumu v Olomouci nerozuměl ani slovo a jinak má jen málo dobrých vzpomínek – páchlo to, město bylo začouzené a špinavé. Ale: Upozornili ho na studenta zemědělství, který byl stejně vybíravý v průmyslovém zemědělství. Nikdo nemohl mluvit jazykem toho druhého, říká Gutmann: „Mluvili jsme rukama a nohama – a rozhodovali se svými vnitřnostmi.“ Macešky byly vyrobeny v České republice a nyní tam pracuje více než 150 lidí.

Podle Gutmanna nikdy nešlo především o rychlé zisky: cílem bylo reinvestovat české zisky v Česku. Trochu to prospělo i centrále společnosti ve Sprögnitz: protože zpracování v České republice nebylo ve farmářské firmě povoleno, muselo míchání a balení probíhat v Rakousku.

Proti mentalitě „Jsme lepší“

Georg Stöger, honorární konzul v Brně a daňový poradce Horner s kancelářemi mimo jiné v Brně a Pelhřimově, hovořil u kulatého stolu o 33leté praxi za hranicemi. Dobrých 90 % waldviertelských společností s pobočkami v České republice jsou jeho zákazníci, Stöger řekl, že mnoho z nich selhalo, ale také velmi velký počet úspěšně funguje.

Spolupráce by měla probíhat s citem pro proporce, s mentalitou „jsme lepší“ se nikam nedostanete – ani co se chuti týče: „Češi třeba nemají špatné víno. Dělají to jinak, protože mají jiný vkus než my. S pivem je to podobný příběh.

„Šance zničené nevědomostí.“

Po otevření hranic získaly investice v sousední zemi agresivní publicitu, vzpomínal Erwin Kreuzwieser, bývalý šéf Arge Grenzbenefits, na velké akci v Gmündu s obchodním zástupcem z Prahy. „Mnoho příležitostí bylo zničeno nevědomostí,“ uzavírá. A: „90 % dohod, které se neuskutečnily, selhalo kvůli nesprávným interpretacím.

Čeština se nedá přeložit 1:1, tlumočník na technické téma není specialista, selhání je nevyhnutelné. Pokračování bude 27. a 28. června ve Znojmě s Vladimírem Špidlou a dalšími řečníky.