Zahrada augustiniánského opatství v Brně se nepodobá žádné jiné: právě zde prováděl Gregor Johann Mendel své slavné pokusy s hráškem. Tím rozvinul svá pravidla dědičnosti, která položila základy moderní genetiky. 20. července by se mnohostranný kněz a přírodovědec dožil 200 let.

Pastor Jozef Rzonca se sklání nad rostlinou hrachu. „Čím déle zde žiji, tím více mě fascinují naši předchůdci z 19. století,“ říká mnich. S Mendelem se dostal do kontaktu dlouho předtím, než vstoupil do řádu. Mendelova pravidla a jejich výjimky dodržoval v praxi – nejprve jako chovatel králíků a později jako pracovník výzkumného ústavu pro chov skotu.

Ale zpět k hrachu zahradnímu: zkřížíte-li homozygotní hrách bělokvětý s homozygotním hráchem červenokvětým, převládá u první generace dcer dominantní červená barva. Toto je pravidlo uniformity. Pokud je zkřížíte mezi sebou, pak v další generaci dcer bude mít čtvrtina rostlin opět bílé květy. Tomu se říká dělící pravidlo.

neobvyklým způsobem

„Mendel studoval matematiku a kombinatoriku ve Vídni u nejlepších učitelů – a své znalosti aplikoval v biologii, což bylo v té době docela neobvyklé,“ říká Rzonca. Zavede návštěvníka do nádherné knihovny opatství. Jakési tajné dveře vedou do dalších místností plných knih. Můžete cítit, že to bylo zvláštní intelektuální prostředí.

Ale podváděl Mendel tím, že pro své experimenty používal pouze pečlivě vybrané odrůdy hrachu? „Není pravda, že by Mendel podváděl, ale dalo by se říci, že měl při výběru studijního těla štěstí,“ říká Nils Christian Stenseth z University of Oslo.

I když nyní víme o dědičnosti mnohem více – od chromozomů po DNA – zůstává Mendelův výzkum podle biologa dodnes nesmírně důležitý. Stenseth poukazuje na to, že objevy Charlese Darwina a Mendela jsou hlavními pilíři moderní evoluční biologie. Mendel znal Darwinovu práci „O původu druhů“, kterou obsáhle zpracoval – ale Darwin Mendela neznal.

Sláva přišla pozdě

Ve skutečnosti zůstaly Mendelovy „Experimenty on Plant Hybrids“ vydané v roce 1866 odborníkům neznámé. Světové slávy dosáhl až desítky let po své smrti v Brně v roce 1884. To neutišilo jeho žízeň po poznání v mnoha oblastech. V opatství byly uloženy jeho výzkumné přístroje – od mikroskopu po barometr a dalekohled pro pozorování Slunce. Mendelův včelín, ve kterém zamýšlel chovat různá plemena, se obnovuje.

Na začátku jeho kariéry došlo k jednomu velkému neúspěchu: Mendel, který vyrůstal jako syn farmáře v Hyncicích ve Slezsku, dvakrát neuspěl u zkoušky učitele přírodních věd. Utrpěl něco, co by se dnes dalo nazvat nervovým zhroucením, a vrátil se do Brna (Brna). Ale poznali jsme jeho potenciál: „Štědrost otce Cyrilla Nappa byla obrovská,“ říká Rzonca. Po jeho smrti jej Mendel vystřídal v čele klášterní komunity.

Dodnes se výzkumníci stále ptají, co přimělo Mendela k provedení jeho pokusů s hrachem, pro které hodnotil více než 24 000 rostlin. Nová zpráva v časopise „Nature Genetics“ poukazuje na olovo, kterému se dosud nevěnovala malá pozornost. Mendel v článku varoval před nebezpečím hrachoru obecného. Snažil se vyšlechtit odolný hrách? Autoři kolem nizozemského výzkumníka rostlin Petera van Dijka říkají, že Mendelův výzkum vzešel z jeho aplikovaného šlechtitelského programu.

Tam, kde se to všechno stalo před více než 150 lety, nyní jezdí bagr. Je ve výstavbě. Na místě, kde kdysi Mendelův skleník chránil rostliny před vnějšími vlivy, se staví nový skleník. Návštěvníci si budou moci prohlédnout hrách ve všech fázích jeho vývoje. Projekt v hodnotě zhruba 1,5 milionu eur je financován z fondů EU v rámci přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Rakouskem. Rzonca slibuje: „Bude to místo setkání.“

(Z Michael Heitmanndpa)