V pondělí se v Paříži uskutečnila mnohostranná plenární jednání o válce na Ukrajině a podpoře této země. Na druhé výročí ruské invaze na Ukrajinu Macron pozval vůdce, aby projednali posílení spolupráce ve prospěch Kyjeva.
Francouzský prezident po schůzce prohlásil, že budoucí vyslání západních pozemních sil na Ukrajinu by nemělo být vyloučeno, i když podle něj v této otázce v současnosti „nepanuje shoda“. „V této fázi neexistuje žádná dohoda o vyslání vojáků na Ukrajinu,“ poznamenal Macron.
Po summitu také oznámil vytvoření nové koalice pro dodávky raket středního a dlouhého doletu na Ukrajinu a potvrdil ochotu připojit se k české iniciativě na nákup raket pro Ukrajinu od dodavatelů mimo Evropskou unii.
Macron také řekl, že skutečnost, že stále existují západní společnosti dodávající Rusku díly pro výrobu zbraní, „nás to nutí uvalit další sankce na společnosti a země, které to usnadňují“.
Scholz: Na ukrajinskou půdu nebudou žádní vojáci vyslaní evropskými zeměmi
Také v budoucnu „nebudou na ukrajinské půdě žádní pozemní vojáci ani vojáci, které tam pošlou evropské země nebo země NATO,“ řekl Scholz v úterý během své návštěvy ve Fribourgu s odkazem na web deníku Welt.
Scholz řekl, že spojenci sdílejí svůj odpor k vyslání západních vojáků na Ukrajinu. Odkázal tak na diskuse, které proběhly v pondělí během ukrajinské mezinárodní konference v Paříži, během níž Macron prohlásil, že by v budoucnu nemělo být vyloučeno vyslání západních pozemních sil na Ukrajinu, i když podle jeho názoru při současném fázi, „neexistuje shoda“ v této věci.
Šéf ministerstva zahraničí upřesňuje Macronovy komentáře k možnosti vyslat západní vojáky na Ukrajinu
Francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourne v úterý uvedl, že některé formy pomoci Ukrajině mohou vyžadovat přítomnost západních jednotek na území země, ale „bez překročení prahu vojenské angažovanosti“.
Šéf francouzské diplomacie se tak odvolal na slova prezidenta Emmanuela Macrona, který v pondělí prohlásil, že v budoucnu nelze vyloučit vyslání západních pozemních sil na Ukrajinu.
Sejourne zdůraznil, že se jedná o personál, který nebude plnit útočné mise, ale pouze podpůrné mise, například v oblasti výroby zbraní, odminování nebo úkolů kybernetické bezpečnosti na území Ukrajiny.
Polsko ani Česko neplánují poslat vojáky
Šéf polské vlády na společné tiskové konferenci obou premiérů prohlásil, že Polsko neuvažuje o vyslání svých vojáků na Ukrajinu.
„Máme tady společný postoj a mluví o něm premiéři zemí, které se do vojenské pomoci Ukrajině zapojily mnohem více než většina zemí. Myslím, že bychom dnes neměli spekulovat o ‚budoucnosti‘, pokud takové okolnosti nastanou.“ . „Kdo změní tento postoj, dnes bychom se měli zaměřit, jako to dělá polská vláda nebo česká vláda, na maximální podporu Ukrajiny v jejím ozbrojeném úsilí,“ řekl Tusk.
„Pokud by se všechny země Evropské unie zapojily do pomoci Ukrajině, jako to dělá Polsko nebo Česká republika, možná by nebylo potřeba diskutovat o jiných formách podpory pro Ukrajinu. Ukrajina,“ dodal.
„My v Polsku brzy utratíme 4 procenta našeho HDP na obranu (…) V tomto ohledu zaujímáme první místo v NATO a také se vyzbrojujeme, abychom efektivněji pomáhali Ukrajině v jejím ozbrojeném úsilí,“ poznamenal NATO. hlavní. polská vláda.
Dodal, že během jednání se premiéři dohodli na „zásadách spolupráce při nákupu munice a spolupráci ohledně české iniciativy“.
Český prezident také neplánuje vyslat na Ukrajinu české vojáky.
„Neplánujeme posílat naše vojáky na Ukrajinu. Zdá se mi, že bychom měli rozvíjet metody spolupráce, které jsme začali zavádět po ruské agresi. Musíme Ukrajině pomoci bránit se proti ruské agresi, aby cíle režimu Vladimira Putina To je velmi důležité pro celou Evropu, pro celou bezpečnostní strukturu v globálním měřítku, pro celý svět,“ řekl Fiala.
Řekl, že je třeba hledat cesty, jak Ukrajina zvítězit a uspět, a proto je potřeba ji podporovat ve všech oblastech – vojenské, humanitární i finanční.
„Musíme také podporovat prozápadní ambice Ukrajiny, otevíráme dveře do Evropské unie. To jsou témata, která budeme i nadále podporovat a doufám, že povedou k dobrým výsledkům. Myslím, že „Není třeba hledat pro nové způsoby, jak podpořit Ukrajinu nebo přemýšlet o nových typech pomoci,“ dodal.
„Podle mého názoru není třeba diskutovat o tom, zda použít zmrazená aktiva ruské centrální banky. Proč spekulovat o tom, co bude za dva nebo pět let, když můžeme okamžitě uvolnit 300 miliard dolarů ruských aktiv zmrazených v Evropě a v Evropa podpoří Ukrajinu americké a japonské banky a obnoví Ukrajinu,“ řekl Tusk na společné tiskové konferenci obou premiérů.
Věřil, že „přinejmenším finanční aspekt pomoci Ukrajině lze vyřešit jediným rozhodnutím“.
„Kdybychom dokázali přesvědčit všechny v Evropě, aby poskytli Ukrajině tolik vybavení jako Polsko, nebo kdyby byli všichni tak energičtí jako český premiér při organizování dodávek munice na Ukrajinu, ve skutečnosti by byla situace úplně jiná,“ řekl velitel armády. Zdůraznila polská vláda.
O pomoci Ukrajině řekl: „Budeme pragmatičtí a opatrní s různými novými iniciativami, ale budeme velmi důslední v tom, abychom zajistili, že to, co nyní děláme, aby se celá Evropa dělala lépe, intenzivněji a podle mého názoru by to okamžitě přineslo výsledky, které očekáváme, efekty.“
ksi/ mml/ mrr/ ana/