Zástupci EDA a ministerstev obrany členských států se shodli, že je zapotřebí další vojenské a finanční podpory pro Ukrajinu. Šéf zahraniční politiky EU Borrell ve čtvrtek zdůraznil, že válka nesmí skončit „vítězstvím Ruska okupujícím Ukrajinu“. „Jestli byla evropská obrana kdysi výklenkem, nyní rozhodně ne,“ řekl Szedivý s tím, že na hybridní konferenci v Bruselu se zaregistrovalo více než 1300 účastníků.

„Dnešní konference se koná v době, kdy Rusko vede nelítostnou válku proti Ukrajině. Válka se vrátila do Evropy, velmi blízko EU. Členské země reagují, zvýšené výdaje na obranu to jasně dokazují,“ dodal. Zdůraznil, že „Evropa musí urychlit rozvoj svých vojenských schopností i ve velmi náročných operačních scénářích“ a tři čtvrtiny Evropanů se domnívají, že EU potřebuje užší obrannou spolupráci. „Všichni chceme ustoupit od kusého přístupu, abychom mohli vybudovat silnější průmyslovou základnu a společně více investovat do inovací a nových schopností,“ řekl generální ředitel EDA.

Vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnost Borrell, šéf EDA, označil pokračující pomoc Ukrajině za prioritu Unie. „Návrat mocenské politiky přišel rychleji, než se očekávalo. Změnil se v to, co vidíme na našich hranicích – v plném rozsahu otevřené války,“ řekl. „Rusko systematicky bombarduje kritickou infrastrukturu. Nemohou získat území – snažili se a byli zastaveni, odraženi, takže ničí vše, co funguje, hlavně elektrárny a vodovodní potrubí,“ dodal Borrel.

„Chtějí uvrhnout miliony lidí do chladu a temnoty. Toto systematické bombardování lze považovat za válečný zločin, protože je pácháno proti civilistům. Nejde o boj proti armádě, jde o touhu rozbít morálku země a její schopnost přežít,“ uvedl šéf unijní diplomacie. . Zdůraznil, že „za těchto podmínek musí Evropané nadále podporovat Ukrajinu“. „Naší prioritou zůstává podpora Ukrajiny zbraněmi, municí, výcvikem ukrajinských vojáků, vojenskou a finanční podporou,“ dodal.

„Vím, že jsou lidé, kteří říkají: čím více budete podporovat Ukrajinu, tím déle bude válka trvat. Přestaňte podporovat Ukrajinu a válka skončí. Jistě. Ale jak? To je důležitá otázka. Tato válka nesmí skončit tím, že Rusko okupuje Ukrajinu a udělat z Ukrajiny zemi jako Bělorusko. Musíme i nadále pomáhat Ukrajincům bránit se,“ řekl. Bojují za přežití své země, ale také za to, za čím stojíme z hlediska hodnot,“ dodal Borrell.

Švédský ministr obrany Pal Jonson uvedl, že podpora Ukrajiny bude jednou z priorit švédského předsednictví v Radě EU v první polovině roku 2023. Oznámil, že Švédsko bude usilovat o vstup do NATO, což pomůže chránit Evropu před hrozbou. Z Ruska.

Borrell označil ruskou invazi na Ukrajinu za „budíček pro nás všechny“. „Uvědomili jsme si, že zatímco jsme pomáhali Ukrajině, naše vojenské zásoby se rychle zmenšovaly kvůli letitým nedostatečným investicím. Uvědomili jsme si, že nám chybí základní vojenské schopnosti, schopnosti, které se potřebujeme bránit,“ prohlásil. „Dobrou zprávou je, že členské státy utrácejí více na obranu, my utrácíme více a lépe,“ uvedl s odkazem na rekordní údaje o výdajích EU na obranu v roce 2021.

Výdaje na obranu ve 26 zemích EDA dosáhly 214 miliard eur, což představuje nárůst v průměru o 6 % (v některých zemích o 20 až 40 %) ve srovnání s předchozím rokem. Borrell poukázal na to, že z hlediska podílu na HDP představují 1,5 %, nikoli 2 %, ke kterým se zavázaly země NATO.

Vyjádřil výhradu, že důležitý je způsob utrácení, protože navýšení důchodů pro bývalé vojáky je zahrnuto i do výdajů na obranu a nezvyšuje vojenské schopnosti. Upozornil, že na investice bylo alokováno 52 miliard eur – 24 % všech vojenských výdajů, což znamená, že země EU již třetím rokem v řadě investují do zařízení a vybavení více než 20 předpokládaných % obranných rozpočtů. Výdaje na výzkum a nové technologie vzrostly na 3,6 miliardy EUR, což je o 40 % více než v předchozím roce a trojnásobek oproti roku 2016.

„Vojenská spolupráce, kolik spolu utrácíme, nevypadá tak dobře,“ připustil Borrell s tím, že společné nákupy zbraní v hodnotě téměř miliardy eur tvoří 18 % všech těchto výdajů zemí EU, přičemž předpokládaná úroveň je 35 %. . Zopakoval, že „Evropa musí udělat více pro svou obranu, nikoli v konkurenci s NATO – nikoli alternativou k Alianci, pokud jde o obranu jejího území – ale Evropané musí udělat více pro svou bezpečnost“.

„Válka na Ukrajině ukázala, že naše zásoby jsou nedostatečné a naše dodavatelské řetězce nejsou dost dobré. Musíme nakupovat více společně. Musíme realisticky definovat možnosti společných nákupů zbraní a střeliva,“ prohlásil. Společné zakázky pro armády mnoha zemí má podpořit mechanismus, na který je vyčleněno 500 milionů eur.

Podle řeckého ministra obrany Nikose Panagiotopoulose jsou potřebné koordinační skupiny, které pomohou připravit společné nákupy tanků, bojových vozidel pěchoty, bojových letadel, lodí a munice. Připustil, že „nebude to snadné“, protože průmysl v každé zemi bude tlačit na vlády, aby na ně zadávaly zakázky. Společné nákupy munice jsou pravděpodobnější než nákupy stíhaček, řekl náměstek českého ministra obrany Jan Jiresz. Náčelník Generálního štábu AČR genmjr. Karel Rzehka považoval za nutné zlepšit vojenskou mobilitu v Evropě a připravit se na přijetí spojenecké podpory.

EDA byla vytvořena v roce 2014 s posláním podporovat úsilí členských států o zlepšení evropských obranných schopností. Agentura má 26 zemí – všechny členské státy kromě Dánska.