Středeční (23.11.22) usnesení Evropského parlamentu „o uznání Ruské federace jako státního sponzora terorismu“ podpořilo 494 z 596 hlasujících poslanců. „Útoky a úmyslná zvěrstva spáchaná Ruskem na ukrajinském civilním obyvatelstvu, ničení civilní infrastruktury a další závažná porušení lidských práv a mezinárodního humanitárního práva představují teroristické činy proti ukrajinskému lidu a představují válečné zločiny,“ stojí v rezoluci. .

Poslanci vyzývají Evropskou komisi a vlády zemí EU, aby vypracovaly společná pravidla, která by dala právně závaznou platnost prohlášením o „zemích sponzorujících terorismus“, protože jejich dnešní usnesení má zatím symbolický rozměr.

Symbolické rozhodnutí

Obdobnou rezoluci přijalo tento týden Parlamentní shromáždění NATO (delegáti parlamentů zemí Aliance), dříve parlamenty Litvy, Lotyšska, Estonska, česká Poslanecká sněmovna a také polský Senát v říjnu uznaly Ruské úřady jako teroristický režim.

Vládám se však nepodařilo tato nezávazná usnesení převést do konkrétních rozhodnutí a dokonce ani Spojené státy nebo Kanada, které na rozdíl od zemí EU mají předpisy o „zemích sponzorujících terorismus“, se zdržují zařazení Ruska na takovou černou listinu. Ve Spojených státech by to znamenalo další rozsáhlá sankční opatření a také omezení ruské státní imunity u amerických soudů. Washington však ještě není připraven přidat Rusko na seznam, který nyní zahrnuje Írán, Severní Koreu, Sýrii.

Usnesení poslance EP je další politickou podporou úsilí Kyjeva a mnoha zemí EU o vytvoření soudu, který by v budoucnu soudil ruské zločiny. „Evropský parlament vyzývá ke zvýšené podpoře pokračujícího nezávislého vyšetřování válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných Ruskem, což by mělo zajistit, že osoby podílející se na plánování, organizování, spáchání a napomáhání těchto zločinů budou hnány k individuální odpovědnosti,“ řekl dnes. . rozlišení.

Rusko má právo veta

Vytvoření standardního mezinárodního tribunálu pod plnou záštitou OSN je nemožné kvůli právu veta Ruska v Radě bezpečnosti OSN. V současnosti však probíhají konzultace mezi Kyjevem a Bruselem o možném vytvoření mezinárodního tribunálu pro zločiny na Ukrajině, který by podpořilo Valné shromáždění OSN, kde proukrajinské rezoluce pravidelně přijímá velká většina členských států OSN.

„Spojené státy spolu se svými přáteli a spojenci podporují mnohé z těchto snah vyšetřovat a analyzovat zvěrstva na Ukrajině. To zahrnuje vyšetřování Mezinárodního trestního soudu (ICC). Ukrajina udělila souhlas s činnostmi ICC v období do první invaze v roce 2014. OSN také zřídila vyšetřovací komisi pro Ukrajinu. Existuje mise pro sledování lidských práv, která pokračuje v činnosti,“ řekla včera Beth Van Schaack, americká vyslankyně pro mezinárodní spravedlnost. Evropská agentura Eurojust nedávno upravila svůj jednací řád tak, aby fungoval jako úložiště důkazů o válečných zločinech na Ukrajině. Kromě toho může Eurojust koordinovat případná vyšetřování ze zemí EU.

A co roaming

Evropský parlament podporuje novelu rozpočtu EU, která by měla – prostřednictvím emise evropských dluhopisů – umožnit Bruselu poskytnout Ukrajině v roce 2023 balíček pomoci ve výši 18 miliard eur. Maďarsko ze strany Rady EU dává najevo svůj nesouhlas. Ale i kdyby Budapešť své veto neprolomila (to bude odhaleno zhruba za dva týdny), EU – jak nás ujišťují naši partneři v Bruselu – by našla jiné právní nápady, jak utratit v prosinci potřebné miliardy eur v Kyjevě. Evropská komise zároveň prosazuje ukrajinský přístup ke společnému trhu EU rychlejším tempem, než jaké by vyplynulo z běžného přístupového procesu, ve kterém Kyjev není, je pouze v první fázi „kandidátské země“.

V čem by mohla spočívat silnější integrace Ukrajiny do společného trhu? – To může být např. Zařazení Ukrajiny do bankovního platebního systému EU SEPA. A v zóně bez poplatků za roaming – vysvětluje Valdis Dombrovskis, zástupce šéfa Evropské komise, který se před pár dny vrátil z Kyjeva. V současnosti si Ukrajinci užívají velmi levného, ​​dokonce bezplatného roamingu díky ad hoc rozhodnutím mobilních operátorů ve prospěch milionů uprchlíků po 24. únoru letošního roku. Trvalé zrušení roamingových dohod by si však vyžádalo delší dohody, které by pilotoval Brusel, nebo rozšíření roamingových pravidel EU na Ukrajinu prostřednictvím dodatku ke stávající dohodě o volném obchodu (DCFTA) do roku 2016.

Strop ceny ruské ropy

Očekává se, že zástupci 27 zemí EU budou dnes večer diskutovat – koordinovaně na úrovni G7 – o konkrétní maximální ceně ruské ropy prodávané na světových trzích. Země EU již od 5. prosince nebudou moci dovážet ruskou ropu (kromě této suroviny zasílané ropovodem Družba), ale skupina G7 chce ztížit překročení limitu sjednaného u prostředků sankcí zakazujících pojištění a další finanční služby (v těchto službách dominují EU a Spojené království) pro přepravu ropy, například do Asie, za cenu vyšší, než je strop stanovený G7.

Evropský parlament ve svém usnesení vyzývá země EU, aby urychleně uvalily další devátý balíček sankcí proti Rusku, které by mimo jiné chtělo přidružit Polsko a pobaltské země ke schválení stropu ceny ropy před 5. prosince. Kromě toho Evropská komise pracuje na legislativě, která by obcházení zákona považovala za „eurozločin“ s harmonizovaným stíháním ve všech zemích EU. Podle dříve oznámených předloh by trestem za porušení sankcí mohlo být i propadnutí majetku, např. Polsko – převést je do kompenzačního fondu pro Ukrajinu.

Chcete se k tomuto článku vyjádřit? Udělejte to na Facebooku! >>