ÓI když se federální vláda stále snaží najít řešení vysokých cen plynu, může alespoň pokročit v práci na omezení cen elektřiny, které již oznámila. Členské státy EU se mají dohodnout na cenovém stropu elektřiny ve výši 180 eur, který Evropská komise navrhla před pouhými dvěma týdny pro výrobce levné elektřiny větrného, ​​solárního nebo jaderného původu. Podle plánů českého předsednictví v Radě EU by ministři energetiky EU měli o stropu rozhodnout již tento pátek. To se týká také solidárního poplatku pro ropné a plynárenské společnosti a požadavků na úsporu elektřiny, které jsou rovněž součástí balíčku Komise.

S cílem umožnit rychlou dohodu předsednictví Rady EU v posledních dnech text postupně uvolnilo, aby poskytlo státům EU větší flexibilitu. Federální vládě se podařilo rozložit cenový strop v závislosti na typu zdroje energie. Pro větrnou a solární energii by tedy mohla být přísnější, tedy slabší, než pro jiné zdroje energie. Jednotné řešení vnitřního trhu s elektřinou, o které usiluje Evropská komise, tedy již není možné.

Pomoc je možné zaplatit předem

Evropská komise navrhla zastropovat příjmy všech výrobců elektřiny s relativně nízkými výrobními náklady – v konečném důsledku včetně všech kromě plynu a uhlí – na 180 eur za megawatthodinu a peníze použít na pomoc domácnostem a podnikům. Nejedná se tedy o cenový strop ve správném smyslu, ale spíše o strop příjmů pro dotčené výrobce elektřiny.

V současné době některé z nich dosahují obrovských zisků, protože cena je velmi vysoká kvůli nepřímé vazbě cen elektřiny a plynu. Například Německo mohlo na základě návrhu Komise ušetřit kolem 200 eur, což je rozdíl mezi 180 eury a tržní cenou 380 eur v poslední době.

Poslední kompromisní text, který má FAZ k dispozici, se drží 180 eur. Umožňuje však členským státům EU odchylky nahoru i dolů. Mohou tak stanovit vyšší stropní cenu, pokud by investiční a provozní náklady jednotlivých systémů nebyly jinak rentabilní. Na druhou stranu, v závislosti na technologii, můžete nasadit jednotlivé spodní kryty. Podle interní „telefonické zprávy“ německého velvyslance při EU spolkové vládě, kterou má k dispozici i FAZ, bylo Německo v tomto směru neméně naléhavé.

Federální vláda také souhlasí s tím, že státy EU by měly mít možnost vyplácet pomoc domácnostem a podnikům předem a zisky od výrobců elektřiny vybírat až později. Bez ohledu na to se členské státy mohou svobodně rozhodnout, zda zisky překročí příjmový strop v plné výši, nebo jim ponechají 10 %. Oproti návrhu Komise můžete také stanovit hranici národního důchodu pro elektřinu vyrobenou z černého uhlí, které je v „normálních“ časech nejdražším zdrojem energie.

Návrh Komise vybírat 33 % přebytečných zisků od ropných a plynárenských společností jako solidární odvod bez ohledu na trh s elektřinou bude zmírněn. Státy mohou vybírat solidární odvod pouze v roce 2022 nebo 2023 nebo v obou letech. Mohou přesáhnout navrhovaných 33 %, ale mohou také „započítat“ srovnatelné vnitrostátní systémy, pokud generují stejný příjem. Základem by již neměl být zisk za poslední tři roky, ale za poslední čtyři roky.

Spusťte levnější plynové elektrárny

Cíl snížit spotřebu energie o 5 % ve špičce zůstává zachován. Brusel chce, aby se zrychlily levnější plynové elektrárny. Často jsou potřeba jen ve špičkách, kdy není dostatek elektřiny z jiných zdrojů. Státy by však měly mít možnost definovat doby špiček spotřeby mnohem flexibilněji. Především již nemusí snižovat elektřinu o 10 % měsíčních hodin, ale mohou klesnout až na 3 %.

České předsednictví Rady může text mírně upravit, jakmile se jím ve středu budou zabývat velvyslanci EU, uvedli diplomaté. Základní charakteristiky by však zůstaly zachovány.