Německo se postavilo proti delším přechodným obdobím pro některé země EU v rámci plánovaného ropného embarga Rusko hlášeno.

Stálí zástupci členských zemí jednali v pátek v Bruselu o kompromisním návrhu Evropské komise Maďarsko, Slovensko a Česká republika by měly více času na plnou realizaci zastavení dodávek. Podle diplomatů by jednání na toto téma měla trvat do víkendu. Sankce jsou reakcí na ruskou útočnou válku proti Ukrajina.

Řekla to mluvčí vlády kancléř Olaf Scholz zdůraznil, že jakýkoli druh embarga by měl zasáhnout Rusko tvrději než Německo nebo partnery v EU. Z tohoto úhlu je třeba nahlížet na diskuse o výjimkách nebo rozšířeních. Faktem je, že tyto země by byly podporovány, aby se ve střednědobém horizontu co nejrychleji staly nezávislými na ruské ropě a plynu.

Šesté kolo sankcí proti Rusku

Tento týden Komise navrhla členským státům šestý balíček sankcí proti Rusku. Stanovilo, že Slovensko a Maďarsko mohou do konce roku 2023 stále nakupovat ruskou ropu, protože jsou na dodávkách obzvláště závislé. Očekává se, že všechny ostatní země zastaví dodávky ropy do šesti měsíců a nákupy ropných produktů, jako je nafta a petrolej, do osmi měsíců. Plánovaná represivní opatření mají vyvinout další tlak na Rusko. Odhaduje se, že Moskva vydělává stovky milionů eur denně prodejem ropy do zemí EU.

Návrh Komise však kritizovalo několik zemí. Páteční kompromisní návrh počítá s tím, že Maďarsko a Slovensko mohou do konce roku 2024 zastavit nákupy ropy z Ruska, dozvěděla se německá tisková agentura od diplomatů. Česká republika by tak mohla mít čas do června 2024. V případě, že se rozšíření nových dodacích tras – například lepší napojení na transalpský plynovod – podaří dříve, mohlo by dříve platit embargo na Prahu. Návrhy se mohou během jednání změnit.

Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová uvedla, že není snadné dosáhnout dohody a rychle uplatnit embargo. Členské státy jsou na takový přístup různě připraveny. „Jsem si jistý, že ten balíček budeme mít také na cestě. Pokud to bude trvat další den, bude to trvat další den.“

Orbán je silně kritický

Jedním z nejhlasitějších kritiků je maďarský premiér Viktor Orbán. „Je to ekvivalentní svržení atomové bomby na maďarskou ekonomiku,“ řekl pravicový politik státnímu rozhlasu o návrhu. „Podle vlastních propočtů potřebujeme na přeměnu (na ropu bez ruského dovozu) pět let. Odložení rok nebo rok a půl nepomáhá.“

Maďarsko, Česká republika a Slovensko jsou silně závislé na ruské ropě, kterou zásobuje výhradně ropovod Družba (Přátelství). Podle národního statistického úřadu pokryla Česká republika v roce 2021 zhruba polovinu své spotřeby ropy z ruských zdrojů. V Maďarsku pochází podle vlády 65 % z Ruska. Podle národní provozní společnosti Transpetrol je Rusko jediným zdrojem ropy pro Slovensko. Podle Evropské komise však dodávky do těchto zemí představují jen velmi malý podíl na celkovém dovozu ruské ropy z EU.

Aby byl balíček sankcí zaveden, musí s ním souhlasit všechny země. Cílem je podle diplomatů přijmout sankční balíček do víkendu.

(dpa)