Na konci září Opolské vojvodství upravilo stavební povolení vydané o pět let dříve na rozšíření kompresorové stanice plynu a stanice měření a regulace v Kędzierzyn Koźle. Na kompresorové stanici Kędzierzyn budou vybudovány tři filtro-separátory pro čištění zemního plynu. Musí zvýšit možnost čerpání dalšího množství plynu do nového hlavního severojižního plynovodu a do polsko-slovenského propojení. Připravuje se další rozšíření kompresorové stanice o čtvrtou mobilní kompresorovou jednotku, která dále zvýší kapacitu čerpání plynu.

– V současné době je úkolem Kompresorové stanice Kędzierzyn stlačit plyn na definovaný tlak ze západu na východ – informuje Iwona Dominiak, mluvčí Gaz – System, tedy státního podniku distribuce zemního plynu – Infrastruktura kompresorové stanice je již připravena k čerpání plynu i jižním směrem.

Polský provozovatel Gaz-System v posledních letech intenzivně rekonstruoval vysokotlakou plynovodní síť. Dříve byla polská plynárenská soustava zásobována především tranzitními plynovody z Ruska. Nyní je zásobována plynem z plynového terminálu ve Świnoujście az Baltic Pipe, čerpáním plynu z Norska pod Baltským mořem. To vyžaduje výstavbu nových hlavních úseků s potrubím o maximálním průměru jednoho metru a také výstavbu a rozšíření kompresorové stanice plynu.

Některé z těchto investic se odehrávají v regionu Opole. V roce 2020 byly uvedeny do provozu dva úseky severojižního plynovodu: Zdzieszowice – Kędzierzyn Koźle (17 kilometrů) a úsek z Kędzierzynu do obce Tworóg ve Slezsku (43 kilometrů). Jejich úkolem je také zvýšit možnosti přepravy plynu na jih a východ země.

Válka na Ukrajině a omezení dodávek ruského plynu dostaly do složité energetické situace i naše jižní sousedy, Českou republiku a Slovensko. Obě země mají zájem o přepravu nebo nákup plynu z Polska. Propojení, tedy úsek propojující dvě plynárenské sítě Polska a Slovenska, je připraveno. Vede ze Strachočína u Sanoku k hranicím (61 kilometrů) a 100 kilometrů dále na Slovensko. Horší se jeví spojení s Českou republikou. V roce 2011 byl vybudován plynovod Stork (Bocian), který spojuje obě země s Těšínem, ale jeho kapacita je pouze 0,5 milionu metrů krychlových plynu ročně.
Po vypuknutí války na Ukrajině se česká vláda v roce 2019 vrátila k opuštěnému projektu výstavby plynovodu Stork II (Bocian II), který začne v Kędzierzynu.

– Plyn – Systém získal nezbytná správní rozhodnutí pro realizaci investice „Gazociąg Kędzierzyn-Koźle – hranice s Polskem“. Rozhodnutí o zahájení výstavby plynovodu ještě nepadlo, informuje Iwona Dominiak z Gaz System.

Na polské straně bude plynovod dlouhý 55 kilometrů a povede podél hranice mezi Opolským regionem a Slezským vojvodstvím. Státní hranici je nutné překročit u českého města Hat. Odtud dalších 52 kilometrů do města Libhošť, kde by se napojil na českou plynovodní síť.

Polsko-Český plynovod (Stork II) by podle ministerstva klimatu mohl v obou směrech dosáhnout kapacity cca 1 mil. m3 plynu ročně s možností navýšení kapacity v případě zájmu ze strany trhu .

Zároveň probíhají přípravy na výstavbu druhého LNG terminálu v Gdaňsku po Świnoujście. Plovoucí pobřežní terminál (FSRU) by mohl ročně přijímat až 6 milionů metrů zkapalněného zemního plynu z lodí, který by se na místě ohříval a přeměňoval na plyn.

– Realizace dvou projektů, STORK II a terminálu FSRU v Gdaňsku, přispěje k dalšímu zvýšení diverzifikace dodávek, konkurenceschopnosti a integrace trhu. Realizace těchto dvou projektů považujeme za obzvláště důležitou, uvedla ministryně pro klima Anna Moskva. – Jsme rádi, že naši partneři v České republice vnímají podmínky nutné k zajištění energetické bezpečnosti v regionu stejně jako my.

Obě země na tyto investice usilují o finanční podporu Evropské unie.