Podporují sankce proti Moskvě kvůli válce na Ukrajině, ale neměly by si navzájem ubližovat více než Rusko, řekl ve středu po jednání vlády v Praze premiér Petr Fiala.

Vyzval, aby byla jeho země odložena o dva až tři roky, aby byl čas na vybudování alternativní kapacity potrubí. Jsme tedy připraveni podpořit balíček sankcí.

Požadována evropská solidarita

„Podporujeme co nejtvrdší sankce proti Rusku a náš postoj k tomu se nemění. Od začátku jsme ale také zastávali stanovisko, že sankce by neměly poškozovat české občany o nic víc než Ruskou federaci,“ řekl Fiala. Evropská solidarita je potřeba, aby se Evropa mohla zbavit své energetické závislosti na Rusku, řekl Fiala, který se chce ve čtvrtek v Berlíně setkat s německým kancléřem Olafem Scholzem.

„O této otázce vedeme intenzivní jednání s dalšími evropskými zeměmi,“ řekl Fiala. Od prosince vedl koalici pěti liberálních a konzervativních stran. Podle CSU, národního statistického úřadu, Česká republika loni pokryla zhruba polovinu své spotřeby 6,8 milionu tun ropy z ruských zdrojů. Podíl již léta klesá – v roce 2009 to bylo ještě 70 %.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Sikela uvedl, že nejlevnější variantou by bylo navýšení kapacity Transalpine Pipeline (TAL) z italského Terstu. Z technického hlediska to umí.

Slovensko rovněž usiluje o tříletou přechodnou fázi v rámci ropného embarga EU vůči Rusku. Ministr hospodářství Richard Sulík vysvětluje, že Slovensko je silně závislé na dodávkách ruské ropy. Země podpořila sankce EU, ale stále chce výjimku, aby měla čas řešit alternativní dodávky ropy.

Návrh Evropské komise aktuálně počítá se zastavením dovozu ruské ropy s přechodným obdobím šesti měsíců. Do konce roku by se embargo mělo týkat i všech rafinovaných ropných produktů. Podle kruhů EU bude Maďarsko a Slovensko smět až na výjimky nakupovat ruskou ropu do konce roku 2023. Šestý rakouský sankční balíček „v celém rozsahu“, oznámil ve středu ministr zahraničí Alexander Schallenberg (ÖVP).