Loni prý kontrarozvědka dostala informace o činnosti osoby podezřelé z napojení na GRU. Podle BIS tato osoba „v minulosti několikrát navštívila Českou republiku“ a patřila mezi „pravděpodobně cíle sledování ruskými zpravodajskými službami“.

BIS tvrdí, že tato osoba údajně používala svůj novinářský průkaz k účasti na mezinárodních akcích, kterých se účastnili představitelé ruské opozice. Zpráva neupřesňuje, kterých mezinárodních událostí se týká, ani nejmenuje konkrétní ruské politiky. Podotýká ale, že je velmi obtížné odhalit jakoukoli ruskou operaci proti ruské opozici.

Ve své výroční zprávě za rok 2022 se BIS zaměřuje na hrozby ze strany Ruska související s jeho válkou proti Ukrajině. Poznamenává, že radikální zeštíhlení ruské ambasády ochromilo schopnost Moskvy vykonávat zpravodajskou činnost v České republice.

Ruská invaze na Ukrajinu podle BIS výrazně ovlivnila i aktivity proruské scény v Česku. Kontrarozvědka připomněla, že po zahájení invaze byla veřejná podpora Rusku marginální, ale postupně se aktivita proruských aktivistů zvyšovala. BIS řešila i případy obcházení protiruských sankcí. „BIS například zaznamenala snahy o reexport obráběcích strojů, součástí obráběcích strojů nebo chemikálií přes řadu třetích zemí,“ uvádí zpráva.

BIS se domnívá, že další hrozba pochází z úsilí čínských zpravodajských služeb navázat kontakty s vůdci napříč politickým spektrem. „Zpravodajští důstojníci a zástupci stranických organizací se snaží ovlivňovat veřejné mínění, aby vybudovali pozitivní obraz Číny,“ napsala BIS.

Česká kontrarozvědka kromě Ruska a Číny sledovala i aktivity Íránu, Vietnamu a Ázerbájdžánu. Zpráva se také zaměřila na energetickou bezpečnost. BIS se domnívá, že Česká republika se musí „co nejrychleji stát nezávislou na dodávkách surovin z Ruské federace“.

Z Prahy Piotr Górecki (PAP)

ptg/ap/