– Rozhodující pro budoucí vývoj inflace (poptávka – pozn. red.) spotřeba domácností reálně klesá již šest čtvrtletí po sobě a je pod předpandemickou úrovní, uvedl na začátku července letošního roku šéf české centrální banky Aleš Michl.

Michl argumentoval i tím, že se s odbory v Bance ČR dohodl na mzdách, aby se automaticky nezvyšovaly kvůli inflaci.

Takto jdeme příklademukázal, že inflační doložky lze upravit dohodou, pochlubil se.

Suma sumárum, pro Čechy je teď podle něj nejdůležitější snižovat schodek rozpočtu vládou, aby se na trh nedostalo nadměrné množství peněz. Bez ní by boj s inflací byl jako hrát si na kočku a myš (Český deficit se letos očekává na úrovni 1,8 % HDP a v Polsku 5,4 %).

Nabádání a jednání Čechů působí. Náš soused podle odhadů dosáhne inflačního cíle 2 % stanoveného centrální bankou. by měla vyjít v polovině příštího roku. Polsko mezitím na 2,5 procenta. – podle Polské národní banky – se uskuteční o 1,5 roku později. Mohou nejnovější polské údaje tento scénář posílit?

Průměrná mzda v podnikatelském sektoru byla v červnu 2023 o 11,9 % vyšší. meziročně činily podle Ústředního statistického úřadu 7 335,20 PLN hrubého. S inflací 11,5 %. to znamená, že růst mezd poprvé od července 2022 překonal inflaci. Reálné mzdy vzrostly o 0,4 %.

Posoudit údaje o mzdách Poláků je těžké. Na jednu stranu bychom měli být rádi, že rostou dvouciferným tempem, ale na druhou stranu v prostředí stále vysokého, byť klesajícího růstu cen by mohly oddálit oživení ekonomiky po inflačním krizová nemoc.

Zejména proto, že ekonomové již předpovídají jev, před kterým varovala česká centrální banka, a to nárůst spotřeby.

Oživení růstu reálných mezd s rekordní nezaměstnaností a zlepšující se spotřebitelskou důvěrou je základ pro oživení spotřebitelské poptávky, které očekáváme ve druhé polovině roku 2023 – expertní prognózy PKO BP.

K čemu to může vést? Globální specialisté ING před dvěma týdny napsali, že ačkoli jsou jejich prognózy inflace v blízké budoucnosti optimistické, pak jsou dlouhodobé odhady „výrazně méně příznivé“.

Jádrová inflace v letech 2024-25 (bez cen energií a potravin – pozn. red.) se může stabilizovat kolem 5 %. Každý rok vzhledem k napjatému trhu práce, prudkému nárůstu minimální mzdy a indexaci 500+, upozorňují.

Specialisté Crédit Agricole jsou trochu jiného názoru. V příštích čtvrtletích bude podle nich růst mezd mírně zpomalovat.

Hlavním faktorem pro snížení tempa růstu nominálních mezd v následujících čtvrtletích bude očekávaný prudký pokles inflace i související snížení mzdového tlaku ve firmách – říkají analytici francouzské banky.

Zajímavostí je Mariusz Zielonka, ekonom Konfederace Lewiatan dokonce očekává „lehkou krizi“ na trhu práce.

– Společnosti si nebudou moci dovolit neustálé navyšování, ale budou muset, pokud si chtějí zaměstnance udržet nebo jim zabránit v uplácení. A za měsíc se pravděpodobně dočkáme dalšího skoku kvůli zvýšení minimální mzdy a skutečnosti, že pravděpodobně povede k nárokům pracovníků s výdělkem těsně nad minimální mzdou. Do konce roku se reálné mzdy zvýší, varuje odborník z organizace zaměstnavatelů.

Centrální statistický úřad ve čtvrtek zveřejnil i další údaje o reálné ekonomice. Průmyslová výroba končí druhé čtvrtletí letošního roku v malé krizi. Lépe se dařilo stavební a montážní výrobě. Podle odborníků Crédit Agricole uzavřeme rok s nárůstem HDP o 1,2 % oproti 5,1 % v roce 2018. v roce 2022

Zachováváme tak náš scénář „měkkého přistání“ polské ekonomiky, podle kterého růst HDP v Polsku v roce 2023 výrazně poklesne, ale zůstane pozitivní, a prudké zpomalení ekonomického růstu nebude doprovázeno výrazným nárůstem nezaměstnanosti, odhadují ekonomové.

Jak si do toho všeho najde cestu Rada pro měnovou politiku? Budou pro ni data něco znamenat? Učitel. Glapiński oznámil, že jednociferná inflace by znamenala možnost snížení úrokových sazeb. Jděte pod 10 %. může se to stát už v srpnu (v ČR se to stalo v červnu). Později, jak naznačuje Michał Stajniak, analytik společnosti XTB, může být pro Radu obtížné ospravedlnit další snižování kvůli cenám pohonných hmot.

Z pohledu trhu by podle něj bylo lepší, kdyby se o snížení sazeb neuvažovalo už v září, protože by to dalo „trochu více času na posouzení situace“.

Na druhou stranu Stajniak podotýká, že MPC z různých důvodů nemusí chtít promeškat ideální okamžik pro takovou situaci. Proč? Jak vysvětluje, inflace nyní „hrubě“ klesá a po říjnu je velká šance, že se to odrazí.

– Pokud tedy musíte počítat se škrty, je to v září nebo říjnu. S oživením inflace – což se vzhledem k cenám pohonných hmot téměř jistě stanekteré jsou na vyšších úrovních než na konci loňského roku – bude těžké ospravedlnit zahájení cyklu snižování – vysvětluje expert XTB.

Damian Szymański, novinář a zástupce ředitele money.pl